Když se hejtman Libereckého kraje Martin Půta nedávno chystal vystoupit na sněmu STAN, omlouval se dopředu, že se možná některých účastníků dotkne. Začal totiž mluvit o problému kumulace funkcí, která se týkala i některých přítomných členů Starostů a nezávislých. "Každý z nás má tendenci si to sám před sebou obhájit, protože buď nemáme nikoho lepšího, kdo by to za nás dělal, anebo nemáme dost odvahy říct si, že každá věc má svůj přesně definovaný konec," prohlásil tehdy.
To, že poslanci a senátoři pracují zároveň ještě na obecních zastupitelstvech a někteří dokonce i jako starostové, se zdaleka netýká jen STAN. Analýza Aktuálně.cz ukázala, že v zářijových komunálních volbách bude ve své obci kandidovat více než 170 poslanců a senátorů. Z celkového počtu 281 zákonodárců jsou to tak téměř dvě třetiny z nich.
Mnozí kandidují na zadních místech kandidátky s cílem být jen řadovými zastupiteli. To je i případ i některých známých politiků, například ministra dopravy Martina Kupky, ministra školství Vladimíra Balaše, šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové či předsedy Senátu Miloše Vystrčila.
"Chci hlavně podpořit naše kandidáty na předních místech. Jsem navíc i předsedkyní krajské jihomoravské organizace, takže k tomu politickému dění v kraji i přímo v Brně mám hodně blízko," říká ke své kandidatuře doma v Brně - Komíně Alena Schillerová, která je přesvědčena, že vše bude stíhat. "Už jako ministryně jsem si dokázala čas dobře organizovat, takže v tom problém nevidím. Každé pondělí trávím ve své regionální kanceláři, kde se setkávám s lidmi. A kdykoliv nezasedá sněmovna, jezdím na výjezdy," dodává.
Nemálo politiků má ovšem ambici pracovat v radě svých měst nebo přímo obsadit post starosty či starostky. Z prvního místa kandidátní listiny, kam strany většinou dávají své adepty na starosty, jde do voleb hned čtyřicet poslanců a dvanáct senátorů. Kromě toho někteří další pracují ve vedení krajů, do kterých se letos nevolí.
Už by to nešlo stíhat, říkají poslanci, kteří nechtějí dál vládnout
Někteří zákonodárci ale upozorňují, že ani v případě volebního úspěchu neplánují radnice vést. Mezi nimi je například dosavadní starosta středočeského Mnichova Hradiště Ondřej Lochman (STAN).
"Osm let jsem starostou. Přestože jsme v minulých volbách získali přes 60 procent, rozhodl jsem se na post starosty již nekandidovat. Spojení postu starosty devíti tisícového města, poslance a otce tří dětí lze skloubit, ale za cenu velkého vypětí. Každý vychází z jiné situace a určitě jsou kolegové, kteří mohou obojí zvládat. Já jsem situaci vyhodnotil tak, že nastal čas dát prostor novému starostovi, který tu pro naše město bude 7 dní v týdnu." vysvětlil Lochman. Do zastupitelstva města kandiduje z druhého místa. Chce podpořit na starostu jedničku kandidátky a případně se stát zastupitelem či radním.
Pokračovat jako starosta už nebude ani senátor Jan Tecl (ODS), který je dosud v čele Havlíčkova Brodu. "Nezvažuji, že bych usiloval o pozice ve vedení města. Propojení práce v Senátu a na radnici je velmi přínosné. Jediné, co mi scházelo, je čas na osobní život. Proto už nekandiduju do vedení města," vysvětluje. Podobně se chystá končit například i starosta Nové Paky a senátor Josef Cogan (STAN) nebo senátor a dlouholetý starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS).
Zjistit, do jaké míry zvládají politici skloubit práci poslance či senátora s prací na radnici, je velice obtížné. Žádná lehce měřitelná kritéria neexistují. V médiích se často objevují statistiky o účasti na hlasování ve sněmovně, ale to není vypovídající. Někdo hlasuje téměř ve všech případech, ale jinak není aktivní, jiní naopak nemusí mít tolik zvedat ruce, ale intenzivně se podílejí například na přípravě nových zákonů.
Hejtman Půta upozorňuje, že s kritikou kumulace funkcí přišel i kvůli tomu, že nebyl spokojený s aktivitou poslaneckého klubu STAN. "Máme 34 členů, ale když jsem se díval na aktivity poslanců, nebylo poznat, že máme tak početný klub," vysvětluje nyní.
Máme rozdělané projekty, tvrdí politici s ambicí dál vést radnice
Samotní politici, kteří chtějí pokračovat jako starostové, argumentují tím, že vše budou zvládat ve prospěch sněmovny i jejich města. "Nerad odcházím od rozdělané práce. Máme ve městě rozpracované velké množství projektů a moc rád bych je pomohl dotáhnout do zdárného konce," argumentuje poslanec a starosta Františkových Lázní Jan Kuchař (STAN). Jako mnozí další navíc dodává, že přímý kontakt s komunální politikou mu velmi pomáhá při rozhodování ve sněmovně.
Obhajovat svůj post v čele města hodlá i dlouholetý starosta Bohumína a senátor Petr Vícha (ČSSD). "Celý náš tým se rozhodl opět kandidovat. Volby jsou jediná opravdová možnost, jak dostat vysvědčení za naši práci. V posledních pěti volbách jsme vždy dostali nad padesát procent a jsme zvědaví, jak uspějeme v nelehkém období tentokrát," říká Vícha.
Starosta Vrchlabí Jan Sobotka (STAN) svoje rozhodnutí vysvětluje tím, že to slíbil voličům v roce 2018, když kandidoval do Senátu. "Někteří lidé mi říkali, že pokud nebudu pokračovat na radnici, hlas do Senátu mi nedají. To jsem slíbil a slib plním," vysvětluje Sobotka. A také on dodává, že propojení funkcí je sice náročné, ale vhodné a zkušenosti z radnice se promítají do schvalovaných zákonů.
Politologové uvádí, že z výzkumů je patrné, že kumulace funkcí má své výhody i nevýhody a každého politika je potřeba posuzovat individuálně. V některých jiných evropských zemích je přitom běžné, že politici mají hned několik funkcí.
"Jmenoval bych například Francii, kde i někteří premiéři byli zároveň starosty malých městeček. Myslím, že se to ujalo i u nás. Nejdříve u senátorů a vzestupem Starostů a nezávislých v loňských volbách také ve sněmovně," upozorňuje ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr.
Senátoři na radnicích to mají podle něj oproti poslancům přece jenom snadnější, protože v parlamentu nemají tolik práce jako jejich kolegové z dolní komory. "Starosta malého města je konfrontován s tolika závažnými problémy, které souvisí se státní politikou, že je pro něj výhodou podílet se na zákonech. Zároveň si myslím, že si poslanci a senátoři drží funkce na radnicích i proto, že tento post je pro ně i do budoucna jistější než post v parlamentu," domnívá se Wintr.
Podobně argumentoval v minulosti v rozhovoru pro Aktuálně.cz i politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lukáš Hájek. "Zákonodárci jsou často obviňováni z odtržení od každodenního života, ovšem pokud někdo kumuluje například mandát poslance a starosty, tak lze předpokládat, že se znalost problémů v jeho městě promítne do přijímání kvalitnějších zákonů," podotkl.
