Velké strany nominovaly sice stejný počet žen jako minule, kandidátky ale získaly horší startovní pozice.
Podle odhadů organizace Fórum 50% by mohl po volbách podíl poslankyň klesnout ze současných 17 dokonce až na 14 procent. Dnes je ve sněmovně 32 žen.
"Umíte si představit, že by tam zasedalo 170 žen a 30 mužů? Nebylo by to poněkud nevyvážené?" říká Jana Smiggels Kavková z organizace Fórum 50%.
Podle propočtů deníku Aktuálně.cz se do nové sněmovny má šanci dostat 29 žen. Nejvíce za KSČM - celkem devět (dnes 11), hned osm nových žen má šanci přivést do sněmovny Strana zelených, ČSSD by mohlo zastupovat šest poslankyň (dnes 10), ODS dává šanci z 65 možných získaných mandátů dokonce pouze 4 političkám (dnes 8), KDU-ČSL opět jen dvěma (dnes 2).
Dost bylo kravat
Žen je v Česku větší polovina společnosti, ale vysoké a nejvyšší pozice zastávají málokdy. V čele krajů například nestojí jediná hejtmanka.
Ve sněmovně mají ženy 17 procent křesel, v Senátu 11 procent. Přitom ženy tvoří zhruba 30 až 50 procent členské základny politických stran.
Situaci by mohlo zvrátit už jen masové využití preferenčních hlasů ve volbách, míní sdružení Fórum 50%. Zahájilo proto mediální kampaň, která o to chce občany požádat.
Raději podnikat než lobovat?
Politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého vidí jako důvod, proč se ženy nedostávají na volitelná místa kandidátek velkých stran, jejich nechuť taktizovat. "Myslí si, že to nemají zapotřebí, lobovat, domlouvat se předem, zapojovat se do zákulisních bojů nebo ovlivňovat kandidátky stejně jako to dělají muži," řekl deníku Aktuálně.cz Šaradín.
Poslankyně Kateřina Dostálová (ODS) ale vidí překážky jinde. "Jít do vrcholové politiky není pro ženu jednoduché. Pokud není z Prahy, znamená to cestovat každý týden tři sta kilometrů tam a zpět, a přitom mít muže, který se postará o děti a domácnost a nevidí to jako problém," řekla deníku Aktuálně.cz Dostálová.
Podle ní je pro ženy daleko lákavější než vrcholová politika být komunální političkou nebo podnikat. "Je to zajímavá možnost a přitom mohou být doma u rodiny," dodala.
Psycholog Lubomír Smékal ale míní, že důvodem jsou jednoduše mužské ambice. "Muži, kteří se dají na politiku, do ní jdou s určitým cílem a osobními ambicemi. Určitě ne proto, aby konali dobro. Pouštět si do toho ženy, které jsou pragmatičtější a přímočaré, by bylo nebezpečné," řekl deníku Aktuálně.cz Smékal.
Infobox
PSYCHOLOG: Kandidátka funguje jako billboard
Psycholog Lubomír Smékal z Olomouce míní, že žena by na kandidátce mohla fungovat stejně jako na bilboardu.
- "Pěkná ženská v politice, to je stejné jako pěkná žena v reklamě. Proč by se jinak používaly tak masově ženy v reklamách."
- "Podobné věci fungují na principu podprahového vnímání. Když je ženám sympatický muž, mají kvůli tomu také jiný postoj k věcem, které dělá. Přitom s ním ale vůbec nemusí vůbec ani v duchu plánovat soužití nebo avantýru. A muži, ti reagují velmi podobně. Samozřejmě existují patriarchální typy, které hájí mužství za každou cenu."
- "Ale i tento princip se může obrátit i v neprospěch politika. Například ministr David Rath byl také dříve jako mediáně oblíbený šéf lékařské komory velkou většinou žen brán jednoznačně jako hezoun. Ovšem některými současnými kroky se tato sympatie může proměnit. Pro některé voličky tím, co dělá, jakoby zeškaredí."
- "Ženské čelo kandidátek by mohlo mít i další pozitivní efekt: Přilákalo by to možná k volbám i více žen voliček."
Největší šance? Komunistky
Zdá se, že největší šance stát se poslankyní mají ženy v "rudé sukni". Tedy ty, které kandidují za KSČM.
Šanci na zvolení má u velkých stran jen prvních pět nominovaných na krajské kandidátce. U malých stran jsou to většinou jen lídři.
Při srovnání kandidátek parlamentních stran narazíte na zásadní rozdíl mezi KSČM a ostatními stranami. Zatímco ODS, ČSSD a KDU-ČSL nominovaly do pátého místa v průměru deset žen (tedy méně než jednu političku na jednu krajskou kandidátku), komunisté umístili na prvních pět pozic 22 žen, tedy více než dvakrát tolik.
"Když jsem si propočítala šance našich žen na kandidátkách, je možné, že ČSSD bude mít napříště namísto deseti pouze šest žen ve sněmovně," řekla deníku Aktuálně.cz předsedkyně Sociálně demokratických žen Jindřiška Maršová.
Mezi ženami v ČSSD je ale o politiku velký zájem, říká Maršová. "Ovšem nadpoloviční většina je vždy přehlasuje. Chlapi jednoduše drží spolu. Ženy jsou ale daňoví poplatníci a měly by mít odpovídající politické zastoupení. Už proto, aby mohly rozhodovat, kam půjdou i jejich daně," řekla Maršová.
Povinně žena
Co je důvodem tohoto podstatně lepšího skóre komunistických političek? Odpověď je prostá: vnitrostranické kvóty. KSČM si stanovila že do pátého místa musí být nominována alespoň jedna žena. Původně komunisté zvažovali dokonce vyslat ženu mezi první tři kandidáty.
Touto cestou se nakonec vydali zelení. Na kandidátkách Strany zelených tak musí být v každé trojici kandidátů vždy jedna osoba opačného pohlaví.
Sociálně demokratické ženy (SDŽ) už vyzvaly ČSSD, aby změnila přístup.
"V ČSSD je velmi nízký počet žen na mocenských rozhodovacích a politických pozicích. Nesouhlasíme s umístěním žen na kandidátních listinách, je to ztráta pro celou ČSSD. Voliči si přejí více žen na kandidátkách politických stran a daleko vyšší počet žen doporučují jak orgány EU tak Socialistická Internacionála," uvedly v prohlášení členky.
Zatím se však nic neděje.
Jak dostat ženu do politiky
Je lepší vše ponechat přirozenému vývoji, nebo zavést povinné kvóty?
"Bez využití pozitivních opatření se nic nezmění," říká Jana Smiggels Kavková a uvádí příklad: podíl žen v českém parlamentu za posledních 50 let stoupl o méně než 10 procent.
Teprve při překročení třicetiprocentní hranice dokáží ženy ovlivňovat rozhodování. Při stejném růstu by se jí ale dočkaly až v roce 2071. "Rovného zastoupení žen a mužů bychom dosáhli až za 165 let," dodává Kavková.
Urychlit tempo by mohly zákonem nařízené kvóty pro sestavování volebních kandidátek. "Společnost ale i politici mají vůči kvótám odpor vzhledem ke zkušenosti z komunistického režimu. Politické strany by kvóty pravděpodobně nedodržovaly, což dokazují zkušenosti ze zahraničí," míní Kavková.
"Nevidím okamžité řešení," říká politolog Šaradín. Podle něj je současná situace daná kulturní tradicí, kdy ženy nikdy nebyly v české politice příliš vidět. "Kvóty jsou příliš umělé, nepřirozené," dodává.
Už v roce 2000 odsouhlasil Evropský parlament rezolucí kvóty jako přechodné opatření ke zvýšení zastoupení žen v politickém rozhodování. Měly by také vymezit vyváženost minimálně 40 procenty pro každé pohlaví ve všech oblastech politiky.
EP vyzval vlády zemí, kde je politické zastoupení žen nižší než 30 procent, aby zvážily reformu volebního systému a zavedly kvóty, nebo je doporučily politickým stranám.
Kvóty se přitom mohou podle SDŽ stanovit různě. Buď jednoduše stanovit minimálně třicetiprocentní zastoupení žen na kandidátkách, nebo zavést tzv. zipový systém, kdy se na kandidátce pravidelně střídá muž a žena. Třetí možností je parita - určit například 40 procent míst na kandidátce ženám, 40 procent míst mužům a zbytek nechat pro "volnou soutěž".
Kolegyně, máte přednost
"Mě by zavedení kvót v ODS uráželo," řekla deníku Aktuálně.cz poslankyně Kateřina Dostálová (ODS). "Dokázala jsem si své místo na slunci vždy vydobýt," dodala politička, která už ve volbách nekandiduje.
"Nejlepší řešení jsou vnitrostranické kvóty, ale dobrovolné," míní Kavková. Má to několik podstatných výhod. Když si strany zavedou kvóty, budou je dodržovat. "Navíc to nebudou vnímat jako pokus o sociální inženýrství," míní Kavková.
Zkušenosti ze zahraničí navíc dokazují, že je to efektivní metoda. Například ve Švédsku stouplo zastoupení žen po zavedení vnitrostranických kvót na začátku 70. let ze 14 procent na současných 45 procent.
V podstatě všechny státy, které mají vysoké zastoupení žen v parlamentu, uplatňují pozitivní opatření. Většinou používají dobrovolné vnitrostranické kvóty (Nizozemsko, Německo, Velká Británie), ale někde zavedly i kvóty legislativní (Francie, Belgie).
Pro kvóty podle Kavkové mluví i to, že mohou být jen dočasné. "Stát je může zrušit ve chvíli, kdy se podaří prolomit kritickou 30 procentní hranici. To se stalo například v Dánsku, které před nedávnem zrušilo stranické kvóty. Zastoupení žen totiž stouplo na 38 procent," dodala.
