Praha - Stejně jako Lidový dům v čele s úřadujícím předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou letos upustil od tradičního rozdávání růží u příležitosti Mezinárodního dne žen, tiše mizí z politické scény i symbol polistopadové rehabilitace tohoto výročí, který se stal připomínkou bojů za ženská práva.
Byla to totiž exposlankyně ČSSD a někdejší předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová, kdo dokázal komunisty zprofanované datum vrátit zpět do českého kalendáře jako významný den.
Razantní politička, která je spolupodepsána pod zákonem o registrovaném partnerství a proslula jako bojovnice za náhradní výživné, nejprve tiše zmizela ze sněmovny, když se v loni nedostala na středočeskou kandidátku.
Po volbách ji Bohuslav Sobotka nahradil ve své stínové vládě, kde měla na starosti rovné příležitosti, Michaelou Marksovou-Tominovou. A nyní visí na vlásku i její setrvání v sociální demokracii.
"Mezinárodní den žen, který si dnes po celém světě připomínají miliony lidí, považuji za jednu z pěkných příležitostí, jak vyjádřit ženám úctu a poděkování," uvedl dnes Bohuslav Sobotka ve veřejném prohlášení k MDŽ.
Sponzorovala jsem je
Podle straníků z okresu Praha - Východ, ze kterého pochází, Čurdové zaniklo členství, když nezaplatila stranický příspěvek.
Podle usnesení ústředního výkonného výboru ČSSD měla Čurdová v době poslancování platit nejen běžný členský příspěvek, ale i příspěvek za funkci. Ten činí u sociálních demokratů 50 tisíc korun ročně.
Anna Čurdová v bodech
- do ČSSD vstoupila v roce 1993
- v roce 1996 se stala tajemnicí Sociálně demokratických žen, na přelomu tisíciletí byla zvolena do jejího vedení
- v roce 2002 v době Špidlovy vlády se stala předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti. Ve stejné době kandidovala do poslanecké sněmovny a uspěla
- v roce 2006 poslanecký mandát obhájila a působí jako ministryně pro ženu a rodinu v Paroubkově stínové vládě
- působila jako místopředsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy
V rámci toho, že jí poslanecký mandát loni skončil už v květnu, měla Čurdová do stranické pokladny poslat jen poměrnou část, tedy přibližně 21 tisíc korun.
"Jsem přesvědčena, že jsem zaplatila příspěvky jiným způsobem. Například jsme odsponzorovala některé akce ČSSD či dětské dny. Proti rozhodnutí okresního výkonného výboru jsem se odvolala ke krajskému vedení," brání se exposlankyně.
Kdo neplatí, zaniká
Podle předsedy středočeské ČSSD Richarda Dolejše je ale případ uzavřen.
"Pokud člen neuhradí členské příspěvky, může mu být na úrovni okresu zrušeno členství. To je i případ paní Čurdové, která dva roky po sobě nezaplatila členský příspěvek. Vzhledem k nastalé situaci postupovala okresní organizace standardně," míní středočeský lídr.
"Paní Čurdová nereagovala na výzvy k uhrazení dlužné částky a zcela vědomě nechala situaci dospět až ke zrušení členství. Za čestnější bych považoval, aby vystoupila z ČSSD sama," rýpl si do bývalé kolegyně z poslaneckých lavic.
Je totiž veřejným tajemstvím, že oba politici se dlouhodobě nemusí a za celým koncem Čurdové v sociální demokracii jsou spíše její neshody s krajským vedením. Nezaplacené příspěvky pak její odsunutí z ČSSD jen urychlily.
Zase ten Bušina
Samotný pád Anny Čurdové totiž začal již v roce 2009 během sestavování kandidátek k předčasným volbám. Na soupisku se nedostala, následně byla sesazena i z vedení okresní organizace.
V té době začal působit v okrese někdejší spolupracovník středočeského hejtmana Davida Ratha Filip Bušina, spojovaný s podezřelými zakázkami a stíhaný za stomilionového daňového podvodu.
Dnes region místo Čurdové vede Bušinův spolupracovník Miroslav Lepil, který od něj odkoupil i společnost, jež pro Středočeský kraj či jím řízené organizace připravovala výběrová řízení.
Hospodářské noviny pak v posledních dnech popsaly případ, ve kterém existuje podezření ohledně regulérnosti tendru na stavbu nového pavilonu v mladoboleslavské nemocnici za 450 milionů korun, který Lepilova firma rovněž připravovala.
Velrybáři v centru Čech
Některé stranické buňky na Praze - Východ navíc loni v létě upadly v podezření, že i zde dochází k takzvanému velrybaření, tedy účelovým náborům straníků, kterým se nechvalně proslavila zejména severočeská ČSSD.
Podle informací Aktuálně.cz se během roku 2009 rozrostla zdejší členská základna o 115 členů. Další rok to pak bylo 58 nových straníků. Ke konci loňského roku patřila Praha - Východ se svými 311 členy k třetí největší okresní organizaci ve středních Čechách vůbec. V té době se přitom sestavovala většila kandidátek do poslanecké sněmovny, ze které Čurdová vypadla.
Nejsilnějším okresem byl k poslednímu dni loňského roku Kolín, a to přesto, že jej během roku opustilo téměř sto padesát členů. V těsném závěsu za ním skončila Praha - Západ. Oba regiony patří k mocenské enklávě středočeského hejtmana Davida Ratha.
Sama Čurdová o době sestavování kandidátek a pozadí mocenských bojů v středočeské ČSSD nechce hovořit. Již v minulosti ovšem naznačila, že za jejím odchodem z politiky stojí právě lidé z Bušinova okruhu.
