Praha - Po téměř roce od projednání ve vládě se v pátek dostane na program Sněmovny důležitý návrh ústavního zákona o zavedení celostátního referenda, který se v minulosti ještě nikdy nepodařilo schválit. Do dalšího pokusu se pouští nynější koalice, kterou bude "zastupovat" především ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
"Snažili jsme se o maximální kompromis, aby byla co největší šance na schválení," říká ministr, který už dlouhou dobu vede jednání o tom, aby získal od poslanců pro návrh podporu.
Na úvod v pátek promluví k poslancům Miloš Zeman. Prezident všelidové hlasování dlouhodobě podporuje. Očekává se, že hlava státu referendum ve svém projevu podpoří. Ne všichni poslanci ho však uslyší. "TOP 09 se rozhodla zítra (v pátek) během vystoupení pana prezidenta odejít z jednacího sálu," řekla místopředsedkyně strany Markéta Adamová. Opoziční strana tím podle ní dá najevo svůj postoj k návrhu zákona a vystupování prezidenta v zahraniční i domácí politice.
Zeman v minulosti uvedl, že by byl pro vypsání všelidového hlasování o datu přijetí eura. V souvislosti s chystaným referendem ve Velké Británii o jejím vystoupení z Evropské unie by se nebránil ani hlasování na toto téma v Česku, ač by hlasoval o setrvání země v unii.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit, k vládnímu návrhu jsou ale kritičtí. S návrhem nesouhlasí poslanci TOP 09. Zcela proti obecnému uzákonění celostátního všelidového hlasování je dlouhodobě ODS.
Čtvrt milionu hlasů
Nynější vládní návrh počítá s tím, že o vypsání celostátního referenda by muselo požádat peticí nejméně čtvrt milionu lidí s volebním právem. Vyhlašoval by je prezident. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně nebo záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. Na základě výsledku by musela vláda přijmout patřičné usnesení či návrh zákona.
Předloha omezuje témata, o nichž by se mohlo referendum konat. Hlasovat by se mohlo například o tom, jestli má být zakázáno kouření v restauracích, otevřené obchody v neděli a o svátcích nebo jestli se má platit školné na vysokých školách. Referendum by nemohlo být například o základních právech a svobodách, rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu nebo mezinárodních závazcích. Nemohlo by se týkat ani třeba zásahů do trestního řízení nebo jmenování a odvolání prezidenta či členů vlády.
Koalice potřebuje spojence
Normu o celostátním referendu vláda poslala do Sněmovny už loni v červenci. Protože jde o ústavní zákon, kabinet pro něj bude muset hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci. Ve Sněmovně ani v Senátu totiž koalice potřebnou třípětinovou většinu nemá.
"Prosazení tohoto ústavního zákona nebude jednoduché, nevím, jestli se to podaří. Nejsem ale skeptický, je reálná naděje najít ústavní většinu sto dvaceti hlasů," tvrdí Dienstbier.
Celostátní referendum předpokládá ústava. Všelidové hlasování se zatím konalo jen jedno. O vstupu Česka do Evropské unie Češi rozhodovali na základě zvláštní normy. Všeobecné podmínky zákon vymezuje zatím jen pro obecní referenda.
