Referenda selhávají. Jejich zastánci žádají změkčení zákona

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 31. 12. 2014 16:07
V Česku se v roce 2014 konalo rekordní množství referend, většinou ale kvůli nízké účasti neplatných. Příznivci lidových hlasování proto plánují návrh na zásadní změnu pravidel.
Před referendem v Černé Hoře u Blanska.
Před referendem v Černé Hoře u Blanska. | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Organizátoři referend se letos v říjnu během komunálních voleb dočkali velkého rozčarování. Povzbuzeni loňským úspěchem ve dvou plebiscitech v Plzni a Praze 7, kde se podařilo zamezit podezřelým plánům radnic, se rozhodli právě během voleb uspořádat na dvacítku místních hlasování, především o nulové toleranci hazardu.

Jenže dopadlo to neslavně. Část z referend se neuskutečnila kvůli obstrukcím radnic, výsledky zbylých pak radní nemuseli respektovat – hlasovat nepřišlo potřebných 35 procent oprávněných voličů.

I proto se nyní Martin Marek a Jan Čižinský - organizátoři úspěšných referend v Plzni a Praze 7 - hodlají zasadit o změny v pravidlech pro lidové hlasování. Přemýšlejí především o snížení pětatřicetiprocentní hranice nutné k tomu, aby byl výsledek referenda závazný.

Úspěchy referend

Sílu referend objevili lidé po loňském lednu, kdy se současně s prvním kolem prezidentských voleb uskutečnila hlasování v Plzni a Praze 7. V prvním případě lidé odmítli stavbu obřího obchodního centra, v druhém pak prosadili, že případné nové sídlo radnice nesmí stát víc než půl miliardy korun a musí být vybráno ve veřejné soutěži. Radnice přitom původně chtěla odkoupit třikrát dražší projekt od soukromé PPF.

Ještě jednu věc měla obě referenda společnou: Místní radnice je odmítaly vyhlásit, přestože organizátoři sesbírali dostatečný počet podpisů. Musel to poručit až soud. Oba hlavní protagonisté – Martin Marek z Plzně a Jan Čižinský z Prahy 7 – loni za úspěšné protlačení lidového plebiscitu dostali od neziskové organizace Zaostřeno prestižní ocenění Bílá lilie udělované za mimořádný praktický přínos při prosazování principu transparentnosti ve veřejné správě.

"Pětatřicet procent je těžko dosažitelných a vedení radnic mají velký prostor uspořádání referenda bojkotovat," říká právník Martin Marek. 

"Hranice by měla být odstupňovaná podle počtu obyvatel. Dokážu si představit, že u velkých měst bude to procento účasti nižší, například okolo dvaceti procent," dodává Čižinský, který se nedávno stal starostou Prahy 7.

Nabízí zároveň srovnání: i teď jsou pro vypsání samotného referenda potřeba rozdílné počty hlasů. Zatímco v malé obci do tří tisíc obyvatel musí organizátoři získat podpisy třiceti procent obyvatel, ve městě nad 20 tisíc obyvatel stačí jen deset procent podpisů a v sídlech nad 200 tisíc obyvatel pak jen pouhých šest procent.

A Krnáčová odešla na magistrát

Čižinský s Markem už s nápadem oslovili i ministerstvo vnitra, které má veškeré volby na starosti. Jenže jednání, domluvené s náměstkyní ministra Adrianou Krnáčovou, zamrzlo. Krnáčová totiž z vnitra mezitím odešla a stala se pražskou primátorkou.

Vnitro se nyní k návrhům staví zdrženlivě. "Zatím neuvažujeme, že bychom iniciovali změnu zákona o místních referendech," říká mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Přesto se ale úřad ministra Milana Chovance z ČSSD zřejmě bude muset změnou zákona o místních referendech zabývat. Janu Čižinskému se totiž podařilo do vládní koaliční smlouvy prosadit návrh, aby se referenda i volby – pokud budou ve stejném termínu - konaly současně v jedné volební místnosti.

To by znamenalo nejen úsporu peněz, ale současně i pojistku proti případům, kdy vedení radnic hlasování všemožně bojkotuje. Třeba tím, že hlasovací místnost pro referenda umístí v jiné budově, než jsou volby.

"Zákon by se měl podle koaliční smlouvy otevřít. A odstupňování účasti podle velikosti bych doporučoval navrhnout současně s tím," říká Čižinský a poukazuje na to, že při běžných volbách žádná minimální účast není stanovena a výsledky platí, i kdyby přišlo třeba méně než deset procent voličů.

25, 50, 35…

Pravidla referend se v minulosti už několikrát měnila. Původně je zaštiťoval zákon o obcích, podle něhož stačila pro platnost referenda účast čtvrtiny oprávněných voličů. Od roku 2004 pak platí nový zákon, který původně stanovil hranici 50 procent. Ta ale byla prakticky nedosažitelná, poslanci ji proto po třech letech snížili na 35 procent s podmínkou, že současně musí pro danou variantu hlasovat 25 procent oprávněných voličů.

Podle většiny poslanců, které deník Aktuálně.cz oslovil, jsou nyní hranice potřebné účasti v pořádku. "Snižování hranice není nutné. Občané mají právo nehlasovat," říká zákonodárce ČSSD Jeroným Tejc. Mimochodem právě Tejc byl mezi těmi, kdo před šesti lety prosadili snížení z tehdejší padesátiprocentní hranice na současných 35 procent.

Tejc by byl pro jiné úpravy zákona. "Například navázat je na jiné volby, aby nedocházelo k záměrnému snižování účasti. V zákoně by měla být klauzule, že pokud se referendum vyhlásí v období půl roku před řádnými volbami, mělo by být s nimi spojeno,“ říká Tejc. Prodiskutovat by se podle něj mělo i to, zda by mělo hlasování trvat jeden den nebo dva dny.

I neúčast je názor

Podobně hovoří i poslanec a donedávna starosta Semil Jan Farský z TOP 09. "I neúčast je názor," soudí. "Také jsme měli referendum. A byť nedosáhla účast 35 procent, tak se tím naše město řídilo," poukazuje na referendum, kdy semilští loni na jaře odmítli stavbu geotermální elektrárny.

Větší problém podle něj je, že kvůli nejednoznačnosti zákona není možné využívat při referendu místnost, kde se konají současně volby či volební seznamy.

"Musíte platit extra lidi a to je šílené,“ říká Farský. Souhlasí tak s pasáží v koaliční smlouvě, kterou tam dostal starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Naopak Tejcův stranický kolega a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier si snížení hranice dokáže představit. "Určitě bychom o tom měli jednat," uvedl.

Sám Dienstbier už dokonce jeden návrh – týká se ovšem nového obecného, tedy celonárodního referenda – poslal do připomínkového kolečka. Podle něj by se rušila podmínka minimální účasti: pro jeho platnost by stačilo pouze to, aby pro otázku hlasovalo 25 procent oprávněných voličů. "Bylo by možné jej převzít i do místního referenda," řekl.

Hlavní problém? Hazard

Během letošního roku se v Česku konalo více než 50 referend (jejich evidenci sice vede ministerstvo vnitra, ale ne všechny obce o nich informují, a statistiky tak nejsou úplné).

Zatímco v menších obcích do tisíce obyvatel se až na dvě výjimky sešel dostatečný počet hlasujících, aby referendum bylo závazné, u větších obcí a měst to bylo přesně naopak.

Dostatek hlasujících se sešel pouze v osmitisícové Bystřici nad Pernštejnem, kde lidé odmítli závod na zpracování a likvidaci jaderného paliva, a dvacetitisícovém Blansku, kde odsouhlasili zbourání ruiny hotelu na hlavním náměstí.

Řada radnic přitom bojkotovala referenda tím, že ač jejich iniciátoři požadovali, aby se konala kvůli vyšší účasti současně s komunálními volbami, kdy je zaručena vyšší účast voličů (ač není jisto, že jich přijde dostatečných 35 procent), vyhlásili je na jiný termín.

To se stalo zejména v Praze 1, 8 a 10, v Holešově nebo v Olomouci, kde se aktivisté snažili vyvolat hlasování o nulové toleranci hazardu. V Ústí nad Labem, Lovosicích či Štětí dokonce kvůli obstrukcím radnic musel vyhlásit referendum až soud. Byť zde hlasující v drtivé většině byli pro zákaz heren, opět se jich nesešlo potřebných 35 procent.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Dálnice D35 mezi Přáslavicemi a Velkým Újezdem je po opravě průjezdná už oběma směry. Ve směru na Brno se jezdí od 15:00, od 21:30 i na Ostravu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy