Praha - U Ptačího potoka na Šumavě se loni v létě strhla "kůrovcová bitva", při níž policisté zasahovali proti blokádníkům, kteří vlastními těly bránili smrky před motorovými pilami.
Teď se schyluje k bitvě číslo dvě, i když při ní nebudou asistovat zásahové jednotky a nikdo nikoho nebude vynášet pryč. Půjde totiž o bitvu ve sněmovně.
Součástí návrhu nového zákona o Národním parku Šumava, který v nejbližší době odnese do sněmovny jako poslaneckou iniciativu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, je i nové rozdělní chráněných zón parku od nejpřísnějších po nejvolnější.
A větší část území u Ptačího potoka je zařazena do území, kde bude povoleno proti kůrovci zasahovat. A to ještě 45 let, než se oblast v okolí Ptačího potoka stane součástí první, nejvíce chráněné zóny národního parku - jak s tím počítá návrh zákona, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Přetahovaná ve sněmovně
S tím se nechtějí smířit ekologické organizace ani významná část přírodovědců a dalších expertů, kteří začínají lobbovat mezi poslanci, aby Ptačí potok a další oblasti byly bezzásahové okamžitě.
S poslanci už ovšem předběžně jednal i ministr Chalupa. Teď se ukáže, kdo koho přesvědčí.
Podle ochránců přírody si oblast okolo Ptačího potoka zaslouží samovolný vývoj bez zásahu člověka, i když část lesa už loni dřevorubci kvůli kůrovci porazili.
"Pokud se tam bude dál zasahovat, neskončí to jinak, než že se to vykácí celé," řekl Aktuálně.cz předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku Jakub Hruška.
Domov tetřeva
Stejný názor má i Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Připomněl, že v této oblasti žijí i mimořádné a cenné živočišné a rostlinné druhy včetně ohroženého tetřeva.
Oblast u Ptačího potoka patřila od roku 2007 do bezzásahového území, ale po nástupu nového ředitele Jana Stráského se na jaře 2011 vrátilo území do režimu, kde se proti kůrovci může zasahovat.
Bezzásahové území? Omyl
Vedení parku tento krok posvěcený ministrem Chalupou obhajovalo tím, že nedaleko rostou obecní lesy Kašperských Hor, které by kůrovec mohl také napadnout. Kácení ovšem podporovala i Modrava, které leží asi tři kilometry od Ptačího potoka.
Náměstek ředitele šumavského parku Jiří Mánek tvrdí, že rozhodnutí o zařazení této části lesa do bezzásahového území bylo chybné, protože z větší části jde o stromy vysazené člověkem.
"Jde o nestabilní, člověkem uměle vysázenou smrčinu, náchylnou k chorobám, škůdcům a rozpadům. Jestli byl takový les zařazen do bezzásahu, považujeme to za neodpovědné a neodborné hazardování s přírodním bohatstvím Šumavy," uvedl před časem Mánek.
Dodal, že na takových místech je možné kůrovce zastavit jen aktivním přístupem, tedy napadené stromy kácet anebo je aspoň zbavovat kůry.
Tisíce hektarů lesa pro dřevorubce
Předseda stínové vědecké rady parku Jakub Hruška uznal, že les u Ptačího potoka nese známky lidských zásahů z minulých desetiletí. "I tak ale má velký potenciál k přirozenému vývoji," konstatoval Hruška.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha nebyly lidské zásahy až tak významné, jak tvrdí současné vedení parku. Dodal, že u Ptačího potoka je různověký les, který do značné míry vyrostl přirozeně.
Bláha připomněl, že Ptačí potok není jedinou oblastí na Šumavě, kde má nový zákon - bude-li schválen v předložené variantě - umožnit kácení kůrovcových smrků. Podle Bláhy se zásahové území rozšíří na úkor bezzásahového o zhruba 5,5 tisíc hektarů.
Kvůli plánované lanovce na Hraničník se má například vykácet široký pruh lesa v jedné z nejvzácnějších oblastí na jihovýchodě Národního parku Šumava.
