Praha - Proč si prezident Václav Klaus po sérii schůzek s předsedy tuzemských nejsilnějších stran pozval na Hrad Miloše Zemana?
Tak tahle otázka se s různými odpověďmi objevovala prakticky ve všech českých médiích od konce minulého týdne, kdy prezident setkání na hradčanské adrese avizoval. Proč zve na Hrad Zemana, za kterou stojí dosud "nevolitelná" Strana práv občanů, Klaus neprozradil.
Dnes vyjevil pravdu. "Miloše Zemana jsem zval na kafe už od jeho narozenin. Dal si čtyři měsíce načas," řekl Klaus s tím, že to je jediný důvod, proč přišel jeho někdejší smluvně opoziční partner na návštěvu právě teď.
"Je to tak. Ale dal bych si jiný nápoj. Například minerálku," řekl Zeman.
Několik podrobností o schůzce prozradil později Zeman. S Klausem se prý shodli na tom, že je třeba změnit volební zákon tak, aby vznikaly silnější vlády. Společnou řeč prý našli také v tom, že dnešní politika je vyprázdněná, řekl Zeman novinářům.
Poznamenal také, že prezident vyjádřil "jisté sympatie" pro jeho novou stranu. "Nejzajímavější část diskuse, kde jsme se výrazně shodli, se týkala právě potřeby změny volebního systému, protože bez této změny zde budou stále generovány velmi slabé vlády, které budou spíše předmětem útrpnosti než obdivu," řekl Zeman.
Nikdo nic neví
Detaily setkání někdejších politických rivalů neznají ani čelní představitelé Strany práv občanů. Jasné není ani to, kdo schůzku zorganizoval.
"Opravdu nevím. Nepřijde mi ale nemyslitelné, že by si to nedomluvili sami," tvrdí ministr školství za Zemanovy éry Eduard Zeman, který je nejen v současnosti mluvčím expremiérovy partaje, ale patří i k jejím zakládajícím členům.
Stejně reagoval i hlavní architekt Strany práv občanů, milionář a někdejší komunistický generál Zdeněk Zbytek.
"Nic o tom nevím, jen to, co jsem se dočetl. A není to výmluva," poslal SMS zprávou.
Důvod schůzky i kdo ji zorganizoval, přitom mohou být zásadní.
Václav Klaus totiž běžně na Hrad nezve představitele malých stran. Například na novoroční obědy pozval kromě ústavních činitelů už jen předsedy dvou nejsilnějších stran, a to Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka.
Zemanova strana přitom podle posledních průzkumů volebních preferencí nedosáhla ani jednoho procenta.
Ruská stopa
Někdejší politické rivaly však spojují jiné věci. Například osoba kontroverzního lobbisty Miroslava Šloufa, který je obdobně jako Zbytek šedou eminencí SPO.
Deník Aktuálně.cz například při poslední volbě prezidenta upozornil na podivnou schůzku Miroslava Šloufa s Klausovým kancléřem Jiřím Weiglem.
Přestože původně tvrdili, že šlo jen o přátelské setkání, na němž mimo jiné přál Šlouf Weigelovi k narozeninám, v průběhu vyšetřování pak sám Weigl přiznal, že jednali právě o prezidentské volbě.
Při výslechu u státního zástupce totiž pod přísahou uvedl, že se Šloufem krom jiného probíral to, zda by na Klausovu podporu měl vystoupit expremiér Miloš Zeman.
Přes postavu Miroslava Šloufa pak pojí Klause se Zemanem i ruská naftařská společnost Lukoil, která považována za jednoho z prostředníků, díky němuž v Rusové v Česku udržují svůj vliv.
Česká pobočka ruského kolosu si totiž pronajímá kanceláře právě od Miroslava Šloufa. Ten sám přiznává, že Lukoilu radí. Šéf českého zastoupení naftařského gigantu současně financuje snahu Miloše Zemana vrátit se do poslanecké sněmovny.
K Lukoilu má blízko ale i Václav Klaus. Ruský překlad jeho knihy Modrá, nikoli zelená planeta, která zpochybňuje teorii globálního oteplování, totiž zaplatil právě ropný koncern.
