Praha - Před loňskými volbami ODS slibovala, že za každou cenu omezí roli státu. V první sezoně její vlády sliby neplatí. Exekutiva naopak posiluje.
"Pokud ODS hlásala a hlásá politiku nulové tolerance, má tím na mysli především nulovou toleranci ke všem jevům, které přinášejí zvyšující se vliv státu, vyšší stupeň přerozdělování a neudržitelný nárůst byrokracie," stojí v Modré knize.
A samotný volební program začíná větou Mirka Topolánka: "Přál bych si, aby náš stát byl jako moje kancelář: malý, fungující a přátelský. Nastal čas pro změnu vlády i stylu vládnutí."
V několika následujících příkladech nejde o sliby - jsou to faktické doklady toho, že ODS dělá pravý opak, než slíbila.
Pozemek prostě zabereme
Kdo posiluje roli státu
Ministr dopravy
Aleš Řebíček (ODS)
- Píše zákon, který umožní snáze vyvlastnit pozemky.
- Stavbu dálnic bude platit stát, o soukromé peníze není zájem.
Ministr práce
Petr Nečas (ODS)
- Navrhne zákon, který zpětně převede sociální referáty obecních úřadů pod stát.
- Nový státní úřad bude kontrolovat nezaměstnané i sociálně postižené rodiny.
Ministr zdravotnictví
Tomáš Julínek (ODS)
- Vláda bude namísto sněmovny rozhodovat o vedení VZP.
- Stát bude namísto krajů řídit záchrannou službu.
- Nový státní úřad bude kontrolovat hospodaření zdravotních pojišťoven.
Ministr zemědělství
Petr Gandalovič (ODS)
- Stát nebude své lesy jen pronajímat těžařským firmám, ale sám bude těžit.
Ministr životního prostředí
Martin Bursík (SZ)
- Prosadil od ledna 2008 ekologickou daň. Není kompenzována snížením jiných daní.
První příklad - novela vyvlastňovacího zákona, který platí teprve od letošního ledna. Změny už míří z ministerstva dopravy na vládu.
"Hlavní změna je v tom, že my ten pozemek zabereme, majiteli se nabídne cena, on to dá k soudu, ale my na tom pozemku už budeme moci stavět," řekl novinářům ministerský náměstek Jiří Hodač. Plán, který umožní rychleji stavět dálnice, podpořila sociální demokracie.
Reformní batoh, který leží ve sněmovně, zase dává vládě pravomoc odvolávat a jmenovat podle svého uvážení ředitele největší zdravotní pojišťovny VZP. Dosud směla ředitele jmenovat jen sněmovna na společný návrh podnikatelů, odborů a zástupců ministerstev. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek tak uskutečňuje plán svého předchůdce Davida Ratha (ČSSD), který chtěl také VZP transformovat, aby se v ní neztrácelo tolik peněz.
Třetí příklad: vznikne nový státní sociální úřad, který dostane na starost veškerou péči o nezaměstnané, zdravotně postižené i nezaopatřené děti. Tím se znemožní zneužívání sociálních dávek nebo i selhání úřadů jako ve známém kuřimském případu "týrání".
A za čtvrté - podnik Státní lesy nebude jenom pronajímat lesní porosty k těžbě, ale sám bude dřevo těžit a prodávat. "Pokud jsme se zde v České republice rozhodli, že lesy nebudeme privatizovat, tak hospodaření musí být dostatečně ziskové. Natolik, aby zisk mohl být zpět investován do rozvoje lesa," vysvětlil ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Přerozdělování bez náhrady
Protagonisty všech chystaných zásahů státu jsou ministři za ODS. V žádném ze zmíněných případů nejde o postup, který by si vynutili koaliční partneři.
K nim jsou naopak občanští demokraté někdy až překvapivě vstřícní. Dokonce trpí předsedovi Strany zelených Martinu Bursíkovu, že zavádí novou ekologickou daň na elektřinu a uhlí, i když nárůst přerozdělovaní nekompenzují škrty v jiných daňových příjmech.
Centralizace může pomoci
Nečekaný posun v praxi ODS hodnotí experti s rozpaky.
"Při posilování role státu bych mírně rozlišoval. Dokud nejde o vyvlastnění soukromého majetku například pro stavbu nové továrny, nevidím v tom pro pravici úplně nemožný postup," míní brněnský politolog Lubomír Kopeček.
Podle něho jde ve většině případů spíše o centralizaci, která umožní lépe řídit některé instituce, například VZP. "I když je zatím mírně neprůhledné, co vlastně chce ministr Julínek s pojišťovnami udělat," připouští Kopeček.
ODS je podle něho navíc stranou, která má příliš široký program. Každý ministr dělá svou vlastní politiku, která nutně nemusí souviset s tím, co před volbami sliboval Topolánek. V posledních letech se navíc ve straně prosadil liberální proud se sociálním nádechem. Z takového pohledu jsou státní intervence pravicové vlády do sociálního a zdravotnického systému pochopitelné.
Směrem ke středu
"Snad by bilance vypadala jinak, kdyby se na druhou misku vah položily jiné kroky, které nejsou v tak ostrém rozporu s tím, co se deklarovalo," připomíná ředitel vzdělávací společnosti CEVRO Ladislav Mrklas.
Myslí například opatření, které podnikl ministr vnitra Ivan Langer. Ten se snaží spustit síť "Czech Point" díky níž vzniknou kontaktní místa, kde bude moci běžný občan i podnikatel vyřídit najednou všechny své záležitosti.
Projekt připravený už před volbami pravicovým think-tankem eStát je však zatím výjimečný. Například antibyrokratický zákon od stejné organizace, který by měl přísně regulovat nárůst administrativy, vláda přes předvolební sliby ODS do své agendy nezařadila.
"Debaty o tom, jestli je možné posílit roli ministerstev, aby se provedla důkladná reforma, probíhaly v ODS už v polovině devadesátých let," připomíná ředitel Mrklas.
Také on ovšem připouští možnost, že se občanští demokraté víc obrací do středu. "Čím víc se bude politika polarizovat na levici a pravici, tím víc se obě velké strany budou chovat středově. Jen ve výjimečných případech se pak budou provádět extra tvrdé kroky," předpovídá.
