Vláda musí nečekaně škrtat další desítky miliard korun

Petr Holub, Kateřina Eliášová
29. 6. 2011 20:12
Oznámil to na poradě ekonomických ministrů Miroslav Kalousek
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V rozpočtu na příští rok se musí nečekaně škrtat dvacet miliard a v roce 2013 dalších 55 miliard. Ministr financí Miroslav Kalousek o to požádal kolegy ministry, i když s tím nikdo nepočítal.

Příslušný dokument, který projednala porada ekonomických ministrů, má Aktuálně.cz k dispozici. Vysvětluje, kde se stala chyba, která způsobila, že Nečasova vláda se škrty nekončí.

Loni v prosinci sněmovna schválila rozpočet, z jehož dokumentace jasně vyplývalo, že bude tvrdě šetřit letos a v dalších letech to už nebude potřeba.

Nevyléčitelný optimismus

Proti předpokladům se však hluboko propadají příjmy a přes všechnu snahu najít peníze jinde bude nutno dál šetřit.

Foto: Ludvík Hradilek

Rozpočtový šok způsobil svým kolegům sám ministr financí, který zopakoval dva roky starý manévr. Stejně jako v roce 2009 vycházel i letošní státní rozpočet z příliš optimistických čísel o ekonomickém růstu. Letos jen není výpadek tak velký jako v dobách nejhlubší krize.

Ministerští experti si svůj optimismus uvědomili nejpozději v dubnu, kdy dostali do ruky novou ekonomickou prognózu.  "Byla provedena aktualizace střednědobého výhledu státního rozpočtu, která spočívala v promítnutí dubnové makroekonomické předpovědi," zdůvodňuje revizi Kalouskův materiál.

Vinou pomalejšího ekonomického růstu vypadne už letos z plánovaných daňových příjmů blíže neurčená částka. V příštím roce stát na daních nevybere 35 miliard a v roce 2013 bude výpadek ještě o deset miliard vyšší.

"Z toho vyplynula potřeba výdajových opatření, aby mohly být dodrženy fiskální cíle na léta 2012 a 2014," píše Kalousek.

Připraven škrtat i letos

Z dokumentu je jasné, kolik bude třeba ušetřit v příštím roce. Výpadek 35 miliard pokryje skoro z poloviny výnos daně z přidané hodnoty, jejíž dolní sazbu zvyšuje penzijní reforma na 14 procent. Druhou část ale bude nutné opravdu ušetřit.

Ještě horší vyhlídky má rozpočet v roce 2013, kdy mu naopak penzijní reforma 20 miliard ubere. Proto Kalousek navrhuje škrty za 55 miliard.

Ministr financí pouze nezveřejnil údaje o tom, kolik se bude škrtat letos. Podle Jakuba Haase z tiskového oddělení to může být jasné do konce týdne, až budou k dispozici údaje o výběru daní od ledna do června.

"Jak zmiňoval pan ministr financí již několikrát v médiích, dodržení plánovaného deficitu je jeho prioritou a je připraven navrhnout opatření na výdajové straně," upozornil Haas, že letošní škrty jsou nejvýš pravděpodobné.

Prognóza bez záruky

Ekonomická prognóza, která způsobila úsporné překvapení, se příliš nemýlila v odhadu růstu HDP. Loni v červenci Kalouskovi lidé předpovídali růst 2,3 procenta a v dubnu odhad snížili jen o čtyři promile.

Foto: Aktuálně.cz

V dubnovém odhadu se však propadly všechny parametry, na kterých závisí výběr daní. Spotřeba domácností i firemní investice porostou sotva polovičním tempem, a proto se snižují očekávané příjmy z DPH a spotřebních daní. Poloviční je také růst platů, a proto zklamaly výnosy u daně z příjmů fyzických osob.

Nejisté vyhlídky pro letošní státní rozpočet přitom nevylučují pozitivní ani negativní překvapení.

Český statistický úřad zjistil, že firmy počátkem roku nakupovaly víc aut i budov, než se čekalo. Pokud jsou na tom firmy tak dobře, může jim ještě zůstat nějaký zisk, aby právě během června zaplatily vyšší daně z příjmu.

Výdaje domácností naopak nerostou ani minimálním tempem, jak si přeje dubnová ministerská prognóza, ale dokonce začaly klesat. Rodiny neomezují spotřební výdaje zvláště na potraviny, prakticky ale neutrácejí za nové bydlení. Pokud lidé nezačnou investovat, může být příští ekonomická prognóza ještě horší.


 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy