Praha - Politickým stranám se podařilo většinu senátorů přesvědčit, aby zvedli ruku pro přímou volbu prezidenta republiky.

Situaci takřka na poslední chvíli před středečním hlasováním zkomplikoval fakt, že ústavně-právní výbor Senátu navrhuje pozměňovací návrhy ke znění, které senátorům přišlo z Poslanecké sněmovny.

Senátoři, kteří s přímou volbou souhlasí, se tak budou muset rozhodnout: zvednout ruku pro sněmovní znění, nebo souhlasit s tím, že Senát navrhne změny a zákon vrátí sněmovně?

Většina senátorů pro sněmovní znění

Podle sondy, kterou Aktuálně.cz udělalo mezi senátory, se zatím 43 procent z nich kloní k tomu přijmout ústavní změnu tak, jak ji navrhla sněmovna. Jen 18 procent senátorů zatím uvažuje o tom, že by podpořili senátní úpravu zákona.

Zhruba 29 procent členů horní parlamentní komory je stále proti přímé volbě jako takové. Asi 10 procent senátorů váhá.

V tuto chvíli to tedy vypadá, že se Senát spíše přikloní ke znění, které schválila sněmovna. Pro změnu Ústavy však musí zvednout ruku tři pětiny přítomných senátorů, při plné účasti to znamená minimálně devětačtyřicet členů horní komory.

Není tak stále zřejmé, jak hlasování dopadne.

I ti, kteří se nakonec rozhodli přijmout změnu Ústavy ve znění schváleném poslanci, nejsou nadšeni a řada z nich by byla ochotna podpořit pozměňovací návrhy. Bojí se ale, že by tím celá přímá volba spadla pod stůl.

"V tuto chvíli máme jen možnost ´Ber, nebo nech ležet´, protože kdybychom schválili změnu, tak pan premiér to už nezařadí na program sněmovny a hodí to na Senát," řekl před časem Aktuálně.cz předseda senátorů za ČSSD Petr Vícha.

"To, co předvedl ústavně-právní výbor, je trochu hra na to, aby to neprošlo," komentuje věc první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Změny: Posílit Senát

Změnu ostatně navrhla sociální demokratka Jiřina Rippelová, která se netají tím, že se jí sněmovní verze nelíbí.

Změny, které navrhl ústavně-právní výbor, nejsou až tak zásadní. Podle nich by například členy bankovní rady České národní banky mohl prezident republiky jmenovat jen se souhlasem Senátu.

Druhá podstatná změna se týká situace, kdy by republice chyběl prezident. Podle pozměňovacího návrhu by nově přešly všechny pravomoci na předsedu Senátu (dosud se o ně dělí premiér a předseda sněmovny).

Třetí změna je spíše formální: podle ní by se druhé kolo přímé volby prezidenta nekonalo, pokud by zůstal jen jediný kandidát.

Ve výboru padaly i návrhy omezit přímo tímto zákonem imunitu zákonodárců podobně, jak s tím ústavní změna počítá u prezidenta. Tento návrh ale nezískal většinu mezi členy výboru.

Pro osud přímé volby ale není v tuto chvíli podstatné, o jaké změny se jedná, jako spíš o to, že se vůbec objevily - a že mohou přijetí přímé volby účinně zkomplikovat.

Cesta "přímé volby" parlamentem:

Kdo přímou volbu potápí?

Nejde ani tak o to, že by sněmovna nemohla hlasovat o změnách navržených Senátem, jak tím vyhrožuje část poslanců s tím, že by změnami senátoři automaticky ústavní zákon shodili.

"Nemůžete přece úplně vyšachovat jednu parlamentní komoru a tvrdit, že musí přijmout přesně to, co ta druhá. To by pak klidně Senát mohl jen přepsat název, tvrdit, že je to senátní návrh a říct sněmovně: ber, nebo nech," zlobí se senátor za ODS Jaroslav Kubera.

V minulosti ostatně sněmovna minimálně dvakrát o ústavním zákoně pozměněném v Senátu hlasovala.

Poprvé v listopadu 2010, kdy hlasováním rozhodovala, zda o nich hlasovat může - a shodla se, že ano (i když pak zákon o referendu o vstupu do EU v senátní verzi neschválila a musel se připravit nový).

Podruhé už o změnách navržených v ústavním zákoně Senátem nejen hlasovala, ale rovnou je i schválila (v listopadu 2011). Jednalo se o novelu Ústavy týkající se centrální banky.

"Čertovo kopýtko" se skrývá v proceduře

Přesto je v navržených pozměňovacích návrzích nebezpečí. Předně už v proceduře Senátu: senátoři budou hlasovat nejprve o sněmovním znění - zda ho přijmout, nebo zamítnout.

Teprve pokud ani jedno z toho neprojde, začne se debatovat o pozměňovacích návrzích.

Pokud by se na nich senátoři následně neshodli, nemohli by už znovu hlasovat o sněmovní verzi stylem "ať projde alespoň něco". Hlasování tak může skončit naprostým patem, kdy Senát nepřijme ani jedno usnesení a cesta zákona parlamentem skončí.

Řada senátorů tak zvedne ruku spíše pro sněmovní znění, přestože je zpravodajka tisku, senátorka Soňa Paukertová (TOP 09 a Starostové), bude přesvědčovat, aby přijali změny.

"Myslím, že to není úplně ztracené," říká. Sama ale neskrývá, že ona je proti přímé volbě.

Ale i v případě, že by se senátoři na změnách shodli, není jisté, že by sněmovna tyto změny akceptovala. Vládní koalici například silně vadí zatahovat do jmenování rady centrální banky parlamentní komoru.