Praha - V neděli zamířila Miroslava Němcová na vrchol ODS a stala se její první místopředsedkyní, zítra ji téměř jistě zvolí poslanci předsedkyní sněmovny. Rodící se "trojkoalice" na to má ostatně dost hlasů.

Ještě před půl rokem přitom ke špičce nepatřila a před víkendovým kongresem ODS ji kdekdo považoval za outsidera.

Ona sama říká, že ministerské křeslo nechce a chce zůstat ve sněmovně. To je zřejmě i důvod, proč "trojkoalice" přestala mluvit o nápadu, že by po hlasování o důvěře vládě převolila vedení sněmovny. Od pondělí se všichni tváří, že předsedkyně a tři místopředsedové, které poslanci zítra vyberou, nebudou jen dočasnými.

A.cz: Vrátím se k víkendovému kongresu. Čekala jste tento svůj úspěch?

Nečekala.

A.cz: Vůbec?

No, vůbec... On člověk nechodí do zcela marných bojů. Ale všichni, i političtí komentátoři, se shodovali na tom, že Němcová žádnou šanci nemá. Mohla jsem předem říct: vzhledem k nominacím - měla jsem jen jednu - nemohu mít moc šancí. Ale ukazovalo se od prvního momentu kongresu, že se ta atmosféra vyvíjí a mění. Tak jsem si řekla, že předvedu svůj pohled na současnou a snad i budoucí ODS a nechť je možnost výběru.

A.cz: Považujete kongres ODS skutečně za přelomový?

Člověk se brání velkým slovům, ale byl svým způsobem přelomový. Opravdu jsme cítila, že ta vlna voličského rozhodování, kdy před třemi týdny vybírali lidé v parlamentních volbách velmi suverénně, samostatně a nenechali si nic diktovat, tak že tahle vlna dorazila i na kongres ODS.

A.cz: Ale myslíte si, že velká a vlivná politická strana se může skutečně odstřihnout od mocných ekonomických skupin?

Každá politická strana má mluvit s těmito skupinami. Ale normálním, transparentním způsobem.

A.cz: Ale tyto skupiny přece chtějí ovlivňovat legislativu tak, aby jim co nejvíc vyhovovala...

No a tam by měla být politika na stráži a opatrná. Každý by chtěl ovlivňovat legislativu, aby mu co nejvíce vyhovovala. Ale nemůže to být zájem jednoho byznysu nebo druhého byznysu. Kdybych nebyla optimistka, tak bych včera na kongresu nemohla vystoupit.

A.cz: Míříte do čela sněmovny. Odříznete se tedy od možnosti být ve vládě?

Klub rozhodne zítra, nerada dělám účet, než je hotovo. Ale zároveň k tomu dodávám, že člověk nemůže sedět na dvou židlích. Dopředu jsem avizovala, že sněmovna je mi bližší, tady se cítím silná v kramflecích. Proto bych ráda zůstala ve sněmovně.

A.cz: Měla by křesla ve vládě získat i pražská ODS, která odešla z kongresu poražena?

Všichni se ptají na Prahu. Rozumím tomu. Sama jsem několikrát odjížděla s porážkou z kongresu a nikdo se neptal, jak se na to tváří Vysočina. Ale rozumím, že Praha odjela zklamaná a není v zájmu nikoho, aby byla zklamaná dlouhodobě. Jestliže bude předseda vlády - a to není moje kompetence - vybírat do svého týmu, tak já nepochybuji, že se bude rozhlížet také mezi pražskými politiky.

A.cz: Na vyjednávání o vládě jste byla dnes poprvé, nastoupila jste do rozjetého vlaku. Přesto: kde vidíte slabiny?

Dneska se všichni shodli, že chtějí, aby ustavující schůze sněmovny proběhla bezproblémově, aby mohl premiér Fischer podat demisi, prezident jmenovat nového, aby mohla vzniknout vláda a začít šlapat do pedálů. Nebyl tam žádný rozpor.

A.cz: Je teď po kongresu už velká koalice úplně nereálná? Ještě minulý týden se jí někteří vaši partneři obávali...

Na kongresu ODS jsem nezaslechla jedinou výtku proti tomu, že vzniká koncept trojkoalice ODS, TOP 09 a VV. Otazníky, jak budeme fungovat nejen teď, ale za měsíc, za rok, tu budou vždycky. Ale myslím, že velká koalice je zažehnána.

A.cz: Nevidíte ale jako slabinu třeba VV, které chodí na jednání s novými a novými požadavky? Veřejně o tom mluvil například předseda TOP 09.

Tak třeba dneska to z jejich strany bylo velmi věcné a korektní jednání. Na této první zkušenosti jsem tento dojem nezískala.

A.cz: Už se začíná mluvit o počtu křesel ve vládě. Jak by měl ten poměr vypadat podle vás?

Víte co, toto budeme muset den dva nechat. Strany si to musejí ještě všechno uspořádat.

A.cz: Nemohl by to ale být neuralgický bod? TOP 09 trvá na stejném počtu křesel jako ODS.

Kterákoliv fáze jednání může být neuralgickým bodem. Může se to na něm zaseknout nebo i zbortit. Já to neočekávám. Ale asi ta nejtěžší fáze jednání je říct, kolik se rozdělí křesel. A potom uvnitř stran říct: ano, ty to budeš, ne, ty to nebudeš.

A.cz: Pokud by se ta jednání zbortila, jakou vidíte alternativu?

Ne, neumím nad tím teď vůbec přemýšlet. Bylo by to pro mě docela destruktivní myšlenka. Člověka to odpoutá od toho jít za svým cílem, aby se ta jednání podařila.