O podání stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu dnes rozhodlo předsednictvo hnutí. Deníku Aktuálně.cz to potvrdila volební manažerka Nezávislých Jana Hamplová.
Nezávislým vadí, že strana neměla v kampani rovnocenný přístup do médií.
"Výsledky voleb odpovídají několikaměsíční manipulaci médií, která předjímáním výsledků voleb a preferencí stran či jejich konkrétních politiků ovlivňovala tendenčně veřejné mínění. Malé volební strany byly předem diskvalifikovány z rovného volebního soupeření," uvedli Nezávislí ve svém prohlášení.
Hamplová už dříve deníku Aktuálně.cz řekla, že stranu poškodily především diskuse ČT Václava Moravce v krajích a pak poslední debaty před volbami, kam nebyly menší strany vůbec zvány.
"Mělo se třeba losovat z klobouku, kdo bude debatovat v duelech. Samozřejmě, že by se například někteří lídři stran ztrapnili třeba v diskusi s Paroubkem, protože kandidují i úsměvná seskupení, která sestavila kandidátky jen ve dvou krajích," připouští politička.
"My jsme ale strana, která kandidovala ve všech krajích a měli jsme dobré výhlídky na zisk pěti procent. Čas v televizi se nám ale odměřoval na minuty, zatímco ostatní měli hodiny. Navíc jsme nemohli mluvit o tématech, která jsou důležitá, jako je třeba korupce a obce," míní Hamplová.
Už včera měl soud šest stížností
Nejvyšší správní soud už dostal celkem jedenáct žalob pro neplatnost voleb. Další stížnosti očekává v nejbližších dnech.
Třemi z nich se ovšem soudci nemohou podle volebního zákona zabývat. Zpochybnit výsledky voleb totiž mohou lidé až ode dneška a polovina dosavadních žalob dorazila k Nejvyššímu správnímu soudu už v úterý.
Řešit bude muset například žalobu sociálního demokrata Philippa Janýra. Ten se na soud obrátil dnes, protože se domnívá, že ODS ovlivnila volby ve svůj prospěch nepodloženými obviněními představitelů ČSSD.
Infobox
V SOUVISLOSTECH
- Jako první zpochybnil volby hned v sobotu premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Proti jeho projevu se postavil nejen prezident, ale i část ČSSD v krajích. PAROUBEK NEUZNAL VOLBY? KRAJE SE DIVÍ - čtěte ZDE
- Vrátil se do Česka Únor 48? Doslovný přepis ostrého projevu premiéra Paroubka a následná reakce prezidenta Klause. PŘEČTĚTE SI ZDE
"Očekávám, že žalob dostaneme daleko více než například po volbách do Evropského parlamentu," řekla Aktuálně.cz soudkyně volebního senátu Dagmar Nygrínová. Po posledních volbách soud řešil sedm žalob.
Zelený starosta se bude bránit
U soudu si hodlá stěžovat Petr Pávek, lídr zelených na Liberecku. Přestože získal 9,5 procenta hlasů, do sněmovny se nedostal.
Pávek už shromažďuje podklady k tomu, aby v nejbližších dnech mohl podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Jelikož tvrdí, že současný volební systém odporuje Základní listině práv a svobod, je připraven se obrátit i k Ústávnímu soudu.
"Je to brutálně neústavní," řekl Aktuálně.cz Pávek, starosta obce Jindřichovice pod Smrkem.
V Libereckém kraji získala Strana zelených 9,58 procenta hlasů. Přesto kvůli současnému volebnímu systému neusedne ze zelených ve sněmovně nikdo. Chybělo 12 setin procenta.
Pávka pobuřuje i to, že zelení získali za 6,29 procenta hlasů pouze šest křesel ve sněmovně. Tvrdí, že podle poměrného zastoupení by to spíše odpovídalo dvanácti křeslům.
"Jak je možné, že v zemi, kde platí pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu, dostaneme z dvousetčlenné sněmovny jen šest křesel, což odpovídá třem procentům?" rozčiluje se Pávek.
Na dvanáct míst ve sněmovně by měli zelení skutečně nárok, pokud by platil původní volební systém. Ten ovšem velké strany v roce 2000 změnily tak, že strany s více procenty ve volbách "seberou" několik křesel těm stranám, které získaly méně hlasů.
Pávek vypočítal, že ODS stačilo pro získání jednoho křesla ve sněmovně 23 tisíc hlasů, ovšem zelení jich potřebovali zhruba dvojnásobek - 56 tisíc. "Pro zelené je volební systém hodně krutý," potvrzuje i předseda strany Martin Bursík.
Vážně uvažují o zpochybnění voleb také Evropští demokraté. Kvůli nerovnoprávnému přístupu do médií zvažují žalobu k Ústavnímu soudu případně k Nejvyššímu správnímu soudu rovněž Nezávislí demokraté Vladimíra Železného. Ještě o tom ale bude jednat předsednictvo strany.
Demokraté podají žalobu i trestní oznámení
SNK ED, kteří získaly dvě procenta hlasů, rozhodnou o případné žalobě na volby o víkendu.
"Čekáme na expertní posudek, který by měl ukázat, jaké jsou dopady postupu státu vůči naší straně," řekl Aktuálně.cz místopředseda strany Stanislav Polčák.
Strana míní, že je před volbami poškodil stát, který jim nevyplatil 12 milionů korun za komunální volby v roce 2002.
"Ministerstvo financí porušilo ústavu, základní principy demokracie v této zemi a samozřejmě rovnou politickou soutěž. Jsem přesvědčen, že máme šanci na úspěch, protože soud dosud takový případ neřešil," míní Polčák.
O peníze se dlouhodobě soudí s ministerstvem financí. I když daly soudy straně za pravdu, peníze nikdy nedostala. Na ministra financí Bohuslava Sobotku podá tento týden strana také trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele.
"Máme informace, že ministerští úředníci chtěli rozhodnout zcela jinak než nakonec rozhodl ministr," řekl Aktuálně.cz Polčák.
Naposled týden před volbami nařídil ministerstvu financí urychleně rozhodnout i Nejvyšší správní soud. Ministerstvo peníze nevyplatilo a odkazuje se na stanovisko ministerstva vnitra, které tvrdí, že strana nemá na peníze nárok.
Může za to zákon?
V roce 2000 odhlasovala sněmovna nový volební zákon. Fakticky nepouštěl do sněmovny strany, které v žádném z volebních obvodů neměly víc, než patnáct procent.
Stačil na to mechanismus, podle kterého se volilo v 35 šesti- nebo sedmimandátových obvodech. Hlasy se přitom rozdělovaly d'Hondtovou metodou.
Aby byla závora pro menší strany opravdu nepřekročitelná, d'Hondtův výpočet se upravil podle návrhu poslance ČSSD Zdeňka Koudelky. Koudelka změnil první koeficient pro přepočítávání hlasů na mandáty tak, aby každou stranu pod 15 procent znevýhodnil.
Protestoval prezident Havel, podle kterého zákon obchází ústavu a mění poměrný volební systém za většinový. Ústavní soud mu dal za pravdu a zákon navrhl upravit. Obvodů bude pouze čtrnáct a zruší se i Koudelkovo vylepšení d'Hondtovy metody.
Původní záměr zákonodárců se přesto do určité míry naplnil v malých volebních krajích. Na Liberecku se rozděluje osm mandátů a Pávkovi tak nestačilo ke zvolení 9,6 procent hlasů. Na Karlovarsku, kde se rozděluje pět mandátů, by mu nestačilo ani 14 procent.
