Praha - Po dlouhých letech skončí praxe, kdy stát nebo soukromý investor platil drahá protihluková opatření těm, kdo si postavili dům u silnice nebo železnice.
Poslanci ve středu schválili novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která zjednodušeně říká: kdo chce bydlet blízko továrny nebo dopravních tepen, musí počítat s tím, že dělají randál, a protihluková opatření si musí zaplatit sám.
Platí to ovšem pouze pro ty případy, kdy silnice, dráha nebo průmyslový podnik stály v místě dříve, než se tam někdo rozhodl stavět byty. V opačné situaci je to nadále povinností investora, aby okolí hlukem neohrožoval. Stejně jako když se stane, že provoz začne být hlučnější, než původně byl. Má se tak vyřešit situace, kdy mnohamiliardové stavby byly blokované požadavky obyvatel v okolí a nařízeními hygienických stanic.
„Nyní je to postavené na hlavu. Pokud je v územním plánu nebo krajině dříve železnice či silnice a až potom obytné domy, musí to být jejich developer, kdo protihluková opatření zaplatí,“ řekl HN již dříve Rostislav Vyzula, šéf sněmovního zdravotního výboru z hnutí ANO.
Ministerstvo dopravy, za nímž jde většina takto blokovaných staveb, se na změnu už dlouho těšilo. "Opakovaně upozorňujeme na to, že tato oblast se musí řešit. Teď nemáme právní nástroj, jak zabránit bytové výstavbě v okolí již existujících dopravních staveb," popsal už dříve mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.
Zákon teď straní stěžovatelům
Přijatá novela výstavbu u hlučných provozů přímo nezakazuje, ale předpokládá se, že její míra opadne, protože už by to nebyl stát, kdo by odhlučňovací tunely a zábrany platil.
Teď zákon straní spíše těm, kterým hluk vadí, přestože se dobrovolně nastěhovali do jeho blízkosti, a stává se i to, že se úředníci nebo soukromí investoři včas nedozvědí, že kolem jejich stavby vznikají bytové domy.
"Příklad ze železniční dopravy se týká pražské stanice Libeň, u které byla nedávno postavena výšková budova. Po nastěhování jsou neustálé stížnosti zasílány na příslušnou hygienickou stanici. Nádraží Libeň existuje 150 let a hlukové opatření na snížení na kolejových brzdách činí asi 250 milionů s nejasným výsledkem," uvádí poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník.
Novelu nyní musí schválit ještě horní komora a podepsat prezident. Začne platit měsíc po tom, co se objeví ve Sbírce zákonů.
