Praha - Ministr dopravy Gustáv Slamečka s žádostí o 50 miliard korun na stavbu dálnic neuspěl. Premiér Jan Fischer a většina ministrů nakonec dali za pravdu šéfovi financí Eduardu Janotovi.
Ten odmítl kvůli výdajům na dopravní stavby zvyšovat deficit státního rozpočtu na příští rok. Udržel tak plán, že se stát zadluží nejvýš 166 miliardami korun.
Rozhodnutí vlády ocenil analytik Patria Finance David Marek.
"Bylo to samozřejmě složité rozhodnutí. Ale nejsme nyní v situaci, kdy je úkolem číslo jedna podpořit během krize ekonomiku vládními investicemi. Naopak před námi vyvstalo daleko významnější téma, a to je udržet deficity na takové úrovni, aby česká ekonomika nebyla považována za rizikovou a nezdražilo se financování státního dluhu," podpořil Janotu Marek.
Jak se dělí peníze
Ministr financí mohl také využít argument, že se dopravní investice proti letošku ani loňsku viditelně nesnižují.
V roce 2008 utratil stát za stavby, opravy a údržby v dopravním sektoru 71 miliard. I po započtení výpadků ze silniční daně a mýtného se bude letos investovat jen o dvě miliardy méně a v příštím roce o další dvě miliardy.
Na samotnou stavbu dálnic jde ovšem ze sedmdesátimiliardové částky jen čtyřicet miliard.
Naprostá většina těchto peněz pochází z Evropské unie a z povinného spolufinancování českého státu. Zbylých cca třicet miliard utratí Státní fond dopravní infrastruktury za železnici, opravy a investice do mýtného.
Do Polska později
Ministru dopravy Slamečkovi tak zůstala nevděčná práce vyjít s částkou, ze které nepůjde zaplatit všechny plánované silnice.
"Chybí peníze na soubor 35 rozestavěných staveb a na 11 staveb, které by mohly být zahájeny," shrnuje generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.
K nejdůležitějším stavbám, na něž nejsou prostředky, patří úsek dálnice D47 z Ostravy přes Bohumín na polskou hranici a severozápadní část pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí.
Přitom žádnou ze započatých staveb není možné automaticky uzavřít. Nejdříve se musí zakonzervovat, což podle Brunclíka nepůjde pořídit laciněji než za 12 miliard, které rovněž nejsou k dispozici.
Proklaté dědictví
Fischerův kabinet a stavitele dálnic dostaly do nepříjemné situace předchozí vlády, které umožnily, aby se všechny velké stavby dálnic zahájily pokud možno najednou.
Přitom nestanovily, které dálnice budou pro českou ekonomiku nejvíc prospěšné.
Ředitel Brunclík připomněl, že současné potíže mají své kořeny ještě v roce 2006, kdy vláda Jiřího Paroubka a její ministr dopravy Jiří Šimonovský připravili Harmonogram dopravních staveb na léta 2007-2013. Pozdější Topolánkovy vlády pod ministrem Alešem Řebíčkem na takovém přístupu nic nezměnily.
"V roce 2006 jsme měli rozestavěné dálnice D8, D11, D1, D47 a pražský okruh. V současnosti připravujeme uceleně D3 a R35 a přitom se snažíme nějakým způsobem doplnit ty chybějící úseky," shrnuje hlavní povinnosti Ředitelství silnic a dálnic Brunclík.
Co by šlo odložit
Bez strategického plánu dochází k tomu, že například nejsou peníze na dostavbu klíčové ostravské dálnice, a dokonce na stavbu spojení Ostravy s vnitrozemím musela vláda letos vydat speciální dluhopisy.
Bez problémů se však dokončují další úseky mnohem méně frekventovaných rychlostních silnic R6 a R7. Obě spojují Prahu se severozápadem republiky.
Stavby dálnic jsou rovněž už několik let stíhány kritikou, podle které patří k nejdražším v Evropě. Nejčastěji bývá citována zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, podle níž mohla být stavba tunelů na dálnici D8 podražena kartelovými dohodami mezi stavebními firmami.
Slamečka už oznámil, že chystá plán, jak na stavbách ušetřit.
