Praha - Návrh z dílny ministerstva spravedlnosti skoncovat s anonymními akciemi se mnohým spolustraníkům bývalého i současného šéfa tohoto úřadu nelíbí.
Ve svém důsledku by to mohlo zkomplikovat případné schválení zákona v Poslanecké sněmovně, kde je právě před branami třetího čtení, a s jehož podporou opozice váhá.
"Já se dobrovolně hlásím k těm takzvaně neslušným. Myslím, že neanonymní akcie mají mít ti, kteří sahají na státní peníze. Ale proč by je musela mít firma, která vyrábí třeba knoflíky a žádné státní zakázky nebo dotace nechce?" kritizuje současné znění návrhu Pavel Drobil.
Podobně jako někteří jeho kolegové se proto přiklání k pozměňovacímu návrhu Pavla Suchánka (ODS), který se zachováním stávajících akcií na majitele počítá.
Projednávání návrhu bylo v pátek znovu odloženo - poslanci by se k němu měli dostat v úterý. Důvodem je nepřítomnost mnoha koaličních poslanců.
Podle Ivany Weberové (ODS) z ústavně právního výboru souhlasí se Suchánkovým návrhem asi tři další lidé, její spolustraník Walter Bartoš však míní, že je tato podpora mnohem širší, což částečně dokládá také komentář samotného Suchánka.
"Zeptal jsem se na klubu - nebo spíš oznámil - že bych chtěl takový návrh podat. A ani jeden hlas se proti tomu nezvedl. Byla o tom diskuse, protože pan Pospíšil má trošku jiný názor, že je to ve střetu třeba s občanským zákoníkem. A žádný hlas, abych to stáhnul, se neozval," brání se stávající šéf rozpočtového výboru sněmovny.
Není divu, diskuse k tomuto návrhu zahrnovala asi "dvě věty a trvala třicet sekund", jak projednávání tohoto návrhu popsal jeden z poslanců ODS, podle jiných se o tom občanští demokraté na klubu ještě nebavili.
Oč méně slov padá na klubu, tím více rezonuje celá situace mezi jednotlivými poslanci.
"Někteří říkají, že je to zbytečná buzerace slušných firem, které zachovávají anonymní akcie proto, že třeba nechtějí, aby jim lidé záviděli, nebo aby je vydírali," shrnuje Weberová jejich argumenty pro zachování anonymních akcií a dodává, že doufá v úspěch snah tyto poslance přesvědčit.
Nikdo tak třeba dlouho nemohl závidět Janě Dlouhé, manželce jihočeského "kmotra" Pavla Dlouhého, která si díky "anonymnímu" podílu v rybářském holdingu přišla v minulosti na desítky milionů korun.
"Veškeré transakce mojí ženy spočívaly v legálních operacích, na které se buď nevztahuje daňová povinnost - nákup a prodej akcií společností, kde měla má žena účast - nebo ze zákona tyto výplaty daní vyplácející subjekt, například dividendy," uvedl tehdy na obranu své ženy Dlouhý (kvůli evropským dotacím společnost svou strukturu v druhé polovině loňského roku zprůhlednila, pozn. red.).
"Pan Pospíšil dal návrh, který údajně zprůhlední vlastnictví, ale nezprůhlední - kdo bude chtít podvádět, tak si najde třicet způsobů, aby nebyli majitelé známi. Já jsem tam dal explicitně, aby každý, kdo se uchází o státní zakázku, musel prokázat, komu ta akciovka patří, a ti, kdo se o státní peníze vůbec neucházejí a obchodují jen v soukromém sektoru, aby to dělat nemuseli," vysvětluje Suchánek.
Praní špinavých peněz? Ignorovaný problém
"Správnější by bylo, aby stát řekl ´ano, chcete peníze od státu, tak se nám odhalte až do naha, pokud nebudete chtít peníze od státu, obchodujte mezi sebou a do toho státu nic není," dodává.
Tím ale naprosto ignoruje druhý důležitý aspekt anonymního vlastnictví akciových společností, kterým je možnost jen nekontrolovatelného praní špinavých peněz.
"Listinnými akciemi na doručitele se dají převádět obrovské miliardové částky, absolutně bez možnosti to registrovat. Kdyby akcionářem byl Usáma bin Ládin, nikdo to nezjistí," upozorňoval na tento problém již v minulosti bývalý ministr pro privatizaci, ekonom Tomáš Ježek.
