reklama
 
 

Jak vyzrát na anonymní firmy. Tady je Pospíšilův recept

18. 3. 2012 10:00
Z ministerstva spravedlnosti už na vládu zamířil zákon o transparentnosti právnických osob

Praha - Z ministerstva spravedlnosti už na vládu zamířil zákon o transparentnosti právnických osob, který má určit, jak se musí firmy s utajenými vlastníky "odhalit", aby dosáhly na veřejné zakázky.

Zákon je velmi očekávaný jak v byznysu, tak mezi protikorupčními iniciativami, protože právě na něj se odkazovali ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a jeho kolega z místního rozvoje Kamil Jankovský, když loni ve sněmovně prosazovali nový obchodní zákoník, resp. novelu zákona o veřejných zakázkách.

Zákon, o jehož návrhu informoval deník Insider, skutečně zavádí některá pravidla, podle nichž firmy musí zveřejnit své vlastníky, případně je prozradit policii.

Insider však přináší také reakci předsedkyně legislativní vládní rady Karolíny Peake, podle níž půjde paragrafy snadno obejít.

Infobox

Největší anonymní dodavatelé státu (údaje v milionech korun)

  • EDS Holding, Ústí nad Labem 3280
  • BAK, Trutnov 2030
  • Financial Found, Ostrava 1477
  • Herkul, Most 1424
  • CE Wood, Zlín 1222
  • Krušnohorské lesy, Jirkov 900
  • Tezas, Praha 833
  • Stavcent, Jindřichův Hradec 597
  • Pozemní stavitelství Zlín 592
  • Hagemann, Ostrava 577

Největší odběratelé od anonymních firem (údaje v milionech korun)

  • Lesy České republiky 3943
  • Ředitelství silnic a dálnic 2718
  • ČD Cargo 1710
  • Ústecký kraj 1415
  • Ministerstvo obrany 881
  • Ministerstvo financí 689
  • Hlavní město Praha 609
  • Povodí Labe 530
  • Město Vrchlabí 530
  • Město Trutnov 508

Zdroj: zIndex

Poznámka: Údaje z května 2011

Splněný slib

Ministr Pospíšil podle Insideru opravdu splnil slib, že budou od prvního ledna 2014 zrušeny zcela anonymní listinné akcie na doručitele. Právě tyto akcie umožňovaly zdejším politikům či úředníkům vybírat dividendy od firem, kterým předtím přidělili veřejné zakázky.

Firmy si budou smět uchovat listinné akcie na doručitele i po roce 2014, budou je však muset "imobilizovat", tedy uložit u zákonem registrovaného správce a nadále s nimi neobchodovat. Na rozdíl od současného stavu se tak policie v případě potřeby dozví, komu vlastně akcie patří.

Kdo listinné akcie na doručitele zapomene "znehybnit", ten musí počítat s tím, že se podle zákona automaticky změní na akcie na jméno. Jejich vlastníky musí firma podle zákona uvádět ve firemních dokumentech.

Utajený beneficient

Tato změna však likviduje pouze jeden z nástrojů, které užívají majitelé firem k zajištění anonymity. Často se používá i postup, při kterém se pro českou firmu založí mateřská společnost na Kypru. Ta může mít status "nominee". Podle něho stačí zveřejnit správce akcií, zatímco příjemce zisku (beneficienta) kyperský obchodní rejstřík neuvádí.

Beneficient se přitom může skrýt v další firmě třeba na Seychelách nebo Marshallových ostrovech.

Pro firmy, které získají veřejné zakázky, proto Pospíšilův návrh zavádí povinnost přiznat konečného vlastníka, tedy beneficienta. Podle vicepremiérky Peake tak ale činí zcela nedostatečně.

Pokud bude zákon schválen v navržené podobě, bude muset konečného vlastníka přiznat každá firma, která získá zakázku nad milion korun. Volnější verze připouští, aby majitele nepřiznávaly firmy se zakázkami pod dva miliony.

Víc než čestné prohlášení

Dodavatel služeb pro stát a další veřejné instituce bude muset doložit také majetkovou strukturu subdodavatelů, kteří budou inkasovat přes půl milionu, resp. přes milion korun v mírnější variantě.

Peake se nelíbí možnost, že se přiznání vyhnou příjemci méně významných zakázek, nejvíc jí však vadí, že firmy nemusí své majitele dokládat úředními dokumenty, ale pouze čestným prohlášením.

"Prokazování informací čestným prohlášením nepovažuji za dostatečné, obzvlášť když není uvedení nepravdivých informací dostatečně sankcionováno, a to prostřednictvím trestněprávních norem," píše vicepremiérka ve svých připomínkách.

Jediná sankce

Pospíšilův návrh umožňuje jedinou sankci. Dodavatelské firmy musí zveřejňovat své majitele v každoročních účetních závěrkách. Pokud stát, kraj či město zjistí nepravdivé údaje, mohou odstoupit od uzavřené smlouvy.

Státní, krajské či městské úředníky ovšem nikdo nezavazuje, aby aktivně odhalovali nesrovnalosti. Situaci jim bude komplikovat i fakt, že firmy zveřejňují účetní závěrky až s ročním odkladem. Pokud bude zakázka dokončena, pak už úřady nesmějí žádat veřejné peníze zpátky.

Obejít zákon umožní ještě poslední z osmi paragrafů zákona o transparentnosti právnických osob. Povinnost přiznávat majitele se podle něho nemá vztahovat na tuzemské ani zahraniční banky, pojišťovny nebo investiční a penzijní fondy.

"Důvodem výjimky pro tyto subjekty jsou specifika, při kterých tyto subjekty získávají veřejné prostředky," vysvětluje výhody pro peněžní ústavy Pospíšil.

Peake nevidí pro výhody pro zmíněné právnické osoby žádný důvod.

"Důvodová zpráva k tomuto paragrafu je zcela nedostatečná, naprosto obecná, nejsou v ní uvedeny žádné konkrétní důvody," uvádí ve svých připomínkách.

autor: Petr Holub | 18. 3. 2012 10:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama