Praha – Přestože předseda ČSSD Bohuslav Sobotka často hovoří o tom, že chce do rozhodování ve straně zapojit co nejvíce členskou základnu, v Lidovém domě vznikl před sjezdem návrh nových stranických stanov, který jeho slova v mnoha částech popírá.
Místo zásady „všechnu moc členstvu“ v nich platí spíše „všechnu moc předsedovi a jeho blízkým“.
Deník Aktuálně.cz měl možnost do navrhovaných změn nahlédnout. Nejde o konečné znění. Ústřední výkonný výbor nadcházející víkend a sjezd v březnu budou zřejmě různé pasáže zjemňovat a zpřesňovat.
Neposloucháš, končíš
Přelomovým zásahem do nezávislosti regionů by byla pravomoc politického grémia (aktuálně osm lidí včetně předsedy) rozhodovat o vzniku a působnosti místních organizací, které jsou nejnižším článkem stranické struktury. Nyní to je čistě na okresech.
Zrušit stranickou buňku by pak podle návrhu, který deník Aktuálně.cz prostudoval, mohlo předsednictvo strany. To tvoří asi třicet vysoce postavených straníků, přičemž proti tomuto rozhodnutí nemá být odvolání.
ČSSD tak reaguje na patálii s buňkou v Duchcově, která se rozhodla vstoupit do koalice s extremistickou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a nehodlala od toho ustoupit.
Lidový dům neměl žádné páky, jak věc rychle vyřešit, aby se dále nerozmazávala v médiích a nepoškozovala stranu. Kontroverzní koalici nejprve řešilo krajské vedení, jenže to odmítlo duchcovskou organizaci zrušit, takže to musel až za několik týdnů udělat ústřední výkonný výbor.
Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera se ovšem nechystá přímo systém licencí, jaký má například ODS. "Jen se zjednodušuje procedura, protože nyní to není operativní. Doteď to mohl dělat ústřední výbor, který se ale schází třikrát čtyřikrát ročně," řekl.
Autoři nových stanov do návrhu vložili ještě další pojistku, která nenápadně posiluje roli ústředí. Rozšiřují výčet prohřešků, za které může být místní organizace rozpuštěna. Kromě porušení stanov nebo programových dokumentů přidávají i porušení „usnesení vyšších orgánů ČSSD“.
Roli jednotlivce v ČSSD má dále oslabit vypuštění té pasáže stanov, podle které má člen právo účastnit se jakýchkoli jednání kteréhokoliv orgánu ČSSD, „pokud tento orgán projednává závažné okolnosti týkající se jeho osoby“.
Nový návrh v tomto případě uvádí i důvod: kromě toho, že jde o právo, které jiné strany nezavedly, také upozorňuje, že na tomto odstavci staví své žaloby odvržení straníci.
Přímá volba, ale jen trochu
Loňské stranické referendum zavázalo vedení ČSSD, aby zavedlo sestavování kandidátek všemi členy strany a také pravidlo, že minimálně 40 procent kandidátek obsadí ženy (přesněji kandidáti opačného pohlaví, než je většina).
Paradoxně i zde si nechává stranická centrála hlavní slovo – všichni straníci sice budou moci hlasovat o kandidátkách veškerých voleb, ale pokud jde o lídry do Sněmovny, Senátu a krajů, budou moci vybírat jen ze jmen, která jim schválí stranické ústředí (předsednictvo).
Na toto úskalí již začal poukazovat místopředseda Senátu za ČSSD Zdeněk Škromach.
„Očekával jsem, že se po referendu více projeví, že členové budou moci přímo bez zásahu vyšších stranických orgánů rozhodnout nejen o pořadí kandidátů, ale i o osobnostech lídrů,“ komentuje zmíněnou pasáž.
Vadí mu také, že nové stanovy nezavádějí volbu prezidentského kandidáta ČSSD všemi členy. Při poslední přímé volbě totiž o stranickém kandidátovi Jiřím Dienstbierovi rozhodlo jen úzké vedení a mnozí členové měli velký problém se s výběrem ztotožnit. Dokonce veřejně deklarovali, že budou raději volit Miloše Zemana.
