Obavy, že státní rozpočet se může propadnout do dosud rekordního deficitu, dnes poprvé potvrdí odstupující vláda Jiřího Paroubka. Vyplývá to totiž z materiálu, který ministři projednávají na zasedání kabinetu v Kolodějích u Prahy.
Viník: předvolební dárky a sliby
Analýza ministerstva financí ukazuje, že příčin je několik. Paroubkova vláda překročila závazné výdajové rámce už letos, když počátkem roku zvýšila důchody a mzdy státních zaměstnanců. Důležitějším zásahem do rozpočtu však jsou reformy, které schválil parlament a které začnou platit od počátku roku 2007.
Infobox
ČTĚTE SOUVISLOSTI:
- Politici rozhazovali. Kdo teď zaplatí?
Analýza: Česko bude schopné zavést euro v roce 2010 jen tehdy, pokud politici do srpna zruší všechny předvolební dary voličům. - Politici a deficit rozpočtu
Přečtěte si předvolební analýzu programů politických stran: Jak se stavěly k otázce deficitu rozpočtu a investic?
- Chtějí strany spořit nebo utrácet?
Analýza: Budou se po volbách zvyšovat nebo snižovat daně? Jak chtějí politické strany naložit s penězi, které stát od poplatníků vybere?
Reforma nemocenské sníží příspěvky zaměstnavatelů o 60 procent a státní rozpočet tak přijde téměř o 20 miliard. Podniky sice budou na druhé straně samy platit prvních čtrnáct dnů nemocenské, tím však stát ušetří jen pět miliard. Zároveň předepisuje zákon o sociálních službách zvýšit o devět miliard podporu zdravotně postiženým a nemohoucím. O deset miliard se zvýší dotace zdravotním pojišťovnám za důchodce, matky, děti a nezaměstnané.
Další náklady hrozí, až se rovněž od ledna 2007 zvýší rodičovský příspěvek a životní minimum.
"Pokud by se naplnila tato očekávání, znamenalo by to návrat k obtížné fiskální situaci v letech před reformou veřejných financí," stojí ve vládním materiálu.
Ministr financí Bohuslav Sobotka ve svém rozpočtovém výhledu na léta 2007-2009 nabídl vládě dvě varianty, jak se může rozpočet dál vyvíjet. Podle první z nich je možné najít v rozpočtu úspory a udržet defcit pod sto miliardami, podle druhé se šetřit nebude a schodek skutečně 170 miliard překročí.
Paroubkův kabinet nakonec doporučil, aby se šetřilo. "Nová vláda bude muset přijmout opatření, aby návrh ropočtu byl dodržen," uvedl po jednání vlády Sobotka.
Záchrana musí přijít do srpna
Kde přesně a zda vůbec se bude v rozpočtech škrtat, ale zatím podle ministerstva financí není jasné. Debaty o rozpočtu jsou stoprocentně svázány se vznikem nového kabinetu.
"Vyčkáváme na politické zadání. Dali jsme na dnešní zasedání vlády návrh usnesení, podle kterého by měl ministr financí - ať ten současný nebo jeho nástupce - do poloviny srpna připravit limity výdajů jednotlivých kapitol. Do té doby nemá smysl se bavit o tom, kde by se případně škrtalo," uvedl ředitel správy státního rozpočtu ministerstva financí Bohdan Hejduk.
Úředníci ministerstva financí nicméně upozorňují, že škrty jsou možné v zásadě ve třech kapitolách: vedle sociálních výdajů je možné ušetřit až deset miliard na platech státních zaměstnanců a čtyři miliardy na podpoře vzdělání. Z vládních dokumentů vyplývá, že se dá šetřit i v menších položkách, například se rozpočet na justici a vězeňství nemusí zvýšit o tři miliardy.
Hlavní úspory by však musel schválit parlament, kdyby odložila platnost některých sociálních zákonů.
ODS škrtat nebude
Kandidát na post ministra financí v Topolánkově koaliční vládě Vlastimil Tlustý ale rovnou říká, že pokud do čela resortu usedne on, žádné škrty nebudou.
"To rozhodně ne. Já jsem jako alternativu nabídl balík reforem, které by se spustily od prvního ledna. Moje představa jsou tedy reformy a nikoli škrty. A buď budou reformy nebo ve vládě nebudu, což jsem jasně říkal už před časem," uvedl Tlustý.
Co se s rozpočtem stane ve chvíli, kdy sice Tlustý bude dočasně ministerstvo řídit, ale pak z něj zase bude muset odejít kvůli tomu, že Topolánkova koaliční vláda nezíská důvěru, on sám neřeší.
"To už se zeptejte mého případného nástupce. Na to já neumím odpovědět," reagoval Tlustý.
Pokud se nepodaří úspory najít, bude odložen vstup Česka do eurozóny, plánovaný dosud na rok 2010. Deficit státního rozpočtu by v příštím roce překročil 8 procent HDP a ještě v roce 2009 by nemohl být nižší, než 5,5 procenta. Do eurozóny přitom může vstoupit jen ta země, která má dva roky před vstupem schodek nejvýš 3 procenta HDP.
Zprávu, která může ovlivnit makroekonomickou stabilitu, odmítá komentovat centrální banka. "Zatím se nebudeme vyjadřovat," říká tisková mlučí ČNB Pavlína Bolfová.
