VOLBY:Chtějí strany spořit nebo utrácet?

Petr Holub
25. 5. 2006 0:00
Analýza - Budou se po volbách zvyšovat nebo snižovat daně? Jak chtějí politické strany naložit s penězi, které stát od poplatníků vybere?

Strany před volbami vždy slibují nižší daně a vyšší dávky. Záleží jen na míře, v jaké dávají přednost úsporám, nebo utrácení.

OBSAH

Infobox

Zkuste volební test

DALŠÍ VOLEBNÍ TÉMATA

INTERAKTIVNÍ VOLBY

Komunisté a sociální demokraté tvrdí, že není třeba snižovat současnou daňovou kvótu ve výši 37 procent HDP. Radikálnější jsou komunisté, kteří připouštějí, že se může i zvyšovat třeba tím, že živnostníci budou platit víc na sociálních odvodech, anebo sněmovna zavede daň z luxusu a z majetku.

Za to slibují, že se nebudou snižovat důchody a že všechny sociální dávky porostou stejně rychle jako mzdy. ČSSD připouští jen vyšší odvody na zdravotní pojištění u živnostníků, za to chce zvýšit výdaje na zdravotnictví a mohutně posílit dotace pro rodiny.

Lidovci a Zelení chtějí daňovou kvótu snížit zhruba o tři procenta, tedy na úroveň roku 2000. KDU-ČSL především sníží daň z příjmu pro občany i pro podniky (až na 20, resp. na 19 procent) a odbourá daň z půdy pro zemědělce.

Zelení plánují rozsáhlou ekologickou reformu, která umožní snížit sociální odvody až na 30 procent z hrubé mzdy a odvody na zdravotní pojištění na 10 procent (dosud se vybírá 34, resp. 13,5 procenta). Výpadek výdajů nahradí nově zavedená ekologická daň.

Menší strany neplánují velké zvýšení sociálních výdajů, spokojí se s vyšším rodičovským příspěvkem, který už loni v prosinci slíbila sněmovna.

ODS by chtěla snížit daňovou kvótu ke třiceti procentům, jak se to podařilo Irům a Slovákům. Hlavním nástrojem bude rovná daň. Patnáctiprocentní sazba bude pro občany i podniky výhodná u daní z příjmu, naopak stát utrží víc zásluhou sjednocení obou úrovní daně z přidané hodnoty.

Sociální odvody se sníží na 20 procent hrubé mzdy, bude zrušena dědická daň. Přes takový pokles daní slibuje ODS vyšší sociální dávky rodinám a jednorázový nárůst důchodů o tisíc korun.

Pod lupou Maastrichtu

Volič může přemýšlet, jestli strany vůbec nabízejí reálné alternativy. Přísná a zároveň odborná kritéria, jak hospodařit s veřejnými financemi, však existují. Autorem je Česká národní banka.

ČNB požaduje stabilní rozpočet a v listopadovém hodnocení, do jaké míry se veřejné finance blíží Maastrichtským kritériím, oznamuje: "Čím více se vládě podaří snížit deficit vládního sektoru směrem k nule, tím větší bude mít prostor pro působení automatických stabilizátorů," napsali experti sice odborným, přesto srozumitelným jazykem. ČNB by chtěla ještě víc: "Důraz by měl být především kladen na přebytkovost hospodaření vládního sektoru v obdobích vysokého ekonomického růstu."

Centrální bankéři tak vlastně žádají důkladnou přípravu na přijetí eura, které se dosud plánuje na rok 2010. Za prvé je nutné dodržet konvergenční plán, který předpokládá, že deficit veřejných rozpočtů klesne v roce 2008 pod tři procenta. Za druhé je třeba vytvářet rozpočtové přebytky, aby bylo čím podržet ekonomiku, kdyby ji vstup do eurozóny rozkýval.

Foto: Aktuálně.cz

Nejvíc vstřícní jsou v tomto směru lidovci, kteří slibují kladný výsledek rozpočtu v roce 2010. "Vláda by měla respektovat Keynesovo učení, podle kterého je nutné v období prosperity udržovat kladnou bilanci," vysvětluje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Sociální demokraté a Zelení odpovídají aspoň na první požadavek ČNB a chtějí dostat schodek pod maastrichtská tři procenta. Opatrnější jsou z toho důvodu, že chtějí zvyšovat dávky (ČSSD) a provést reformu daní (Zelení).

Centrálním bankéřům nic neslibují komunisté a překvapivě ani občanští demokraté. KSČM připouští snížení schodku jen v případě, že nebude nutné šetřit na sociálních a zdravotnických výdajích.

Pro ODS je hlavní prioritou důkladná daňová a rozpočtová reforma. "Datum přistoupení k euru stanovíme později," vysvětlil stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Schodek se bude podle něho zvyšovat ještě v roce 2008, vyrovnaný rozpočet bude možný až v roce 2013.

Foto: Tomáš Daněk

Guvernér čeká na odpověď

Strany při svých výpočtech vycházejí z prognóz, které do určité míry odpovídají číslům ČNB. Ta v dubnu předpověděla letošní růst HDP na 5,4-6,9 procenta, napřesrok na 3,9-6,9 procenta. Nevylučuje přitom, že tempo růstu se může zvolnit.

Optimisté bez rozdílu politického vyznání ovšem předpokládají nejméně pětiprocentní růst až do roku 2010, ODS dokonce nejde pod šest procent.

První test, jestli rychlý růst ekonomiky uhradí neomezené sliby, proběhne ihned po volbách, kdy bude muset nová vláda potvrdit rozpočet na rok 2007. Rozpočtové výdaje se podle předběžných odhadů jednorázově zvýší o 50 až 70 miliard pouze ve dvou položkách ve zvýšených sociálních dávkách a ve spoluúčasti na evropské projekty.

Na nebezpečí, které hrozí státnímu rozpočtu z vyšších sociálních výdajů, upozornil guvernér ČNB Zdeněk Tůma v Hospodářských novinách: "Jde o částku, se kterou se nepočítá ve střednědobém výhledu Ministerstva financí, ani ve výdajových rámcích." S kritikou přišel už loni v prosinci, když sněmovna schvalovala příslušné sociální zákony. Na odpověď z ministerstva financí čeká veřejnost dosud.

Foto: Aktuálně.cz

Věčný splín pracovního trhu

Kromě vysokého schodku veřejných rozpočtů varuje ČNB ve svých oficiálních materiálech ještě před jedním rizikem.

"V některých oblastech je pružnost českého trhu práce výrazně nižší než zemích Evropské unie, přičemž sledované indikátory naznačují rizika jejího dalšího snižování," varují bankéři jednoznačně.

V Česku podle nich nemají velkou šanci najít práci lidé s nízkou kvalifikací, což zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Vysoké zdanění práce (především sociální a zdravotní odvody) se stane vážnou konkurenční nevýhodou, až české mzdy vyrostou na úroveň obvyklou v starých členských zemích EU.

Příliš složité a drahé je propouštění zaměstnanců, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou a přitom pracují v podniku jen kratší dobu.

Jak na schopnosti Čechů najít práci závisí státní finance, ukazuje jednoduchý výpočet. Dnes je v Česku půl milionu lidí bez práce. Ze sociálních dávek žijí i se svými rodinami, proto je na dávkách závislých až milion občanů nepočítaje v to důchodce.

Pokud každému z těchto lidí stát zajistí měsíční příjem pět tisíc korun (včetně zdravotního pojistného), vyjde to státní pokladnu měsíčně na pět miliard. Pokud by každý z půl milionu nezaměstnaných pracoval za hrubou mzdu 10 tisíc korun, stát od nich na daních a sociálních odvodech pět miliard naopak získá. Vinou nezaměstnanosti stát přichází měsíčně o deset miliard.

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Největší optimisté mezi politiky slibují, že nezaměstnanost sníží ze současných 8,3 procenta až o polovinu.

"Navrhujeme k tomu tři kroky. Zlepšíme podmínky pro živnostníky, drobné a střední podnikatele, uvolníme zákoník práce a snížíme sociální dávky těm, kdo se budou vyhýbat práci," vysvětluje první místopředseda ODS Petr Nečas.

Obdobné kroky navrhuje program lidovců, jejich předseda Miroslav Kalousek však není tak optimistický. "Pokud se nezmění vnější podmínky, sníží se nezaměstnanost tak o dvě nebo tři procenta," předpokládá Kalousek. Je prý možné zlepšit podmínky na trhu práce, lidé se přesto budou rozhodovat sami, jestli chtějí pracovat.

Také Zelení chtějí podpořit především malé podnikatele: "Odstraníme bariéry pro podnikání, konkrétně snížíme daně a odstraníme zbytečnou byrokracii. Součástí naší daňové reformy je také lacinější pracovní síla," vysvětluje liberecký lídr ekologů Petr Pávek.

Dvojnásob nižší nezaměstnanost chtějí zařídit také komunisté, kteří slibují 300 tisíc nových pracovních míst: "Dáme větší důraz na veřejně prospěšné práce. Ministerstvo průmyslu by mělo podporovat osvětovou činnost mezi občany tak, aby při výběru služeb dbali také na to, jestli kupují výrobky, na kterých se podíleli zaměstnanci v Česku," vysvětluje hlavní kroky moravskoslezský lídr KSČM Miroslav Opálka.

Sociální demokraté se blíží ke komunistům tím, že v programu více mluví o veřejně prospěšné práci a rozvojových programech pro nejhůř postižené regiony. Střídmější jsou však ve slibech. Snížit nezaměstnanost chtějí stejně jako lidovci na 6 procent.

Foto: Aktuálně.cz

Záchrana v betonu

Všechny strany argumentují nezaměstnaností, když zdůvodňují nutnost veřejných investic. Sociální, občanští i křesťanští demokraté mají jasno v tom, že nejvíc peněz musí jít na stavbu dálnic. Dokončeno by jich mělo být nejméně 300 kilometrů, přitom jde v první řadě o trasu z Lipníka nad Bečvou do Ostravy a z Hradce Králové do Olomouce. Tyto stavby v ceně nejméně 150 miliard korun přinesou krajům ekonomický rozvoj a širší nabídku pracovních míst.

Na druhém místě jsou investice do výzkumu, který tak dostane český průmysl na novu úroveň měly by překročit 30 miliard ročně a zdvojnásobit tak současný objem. Na ještě vyšší částku mají nárok vysoké školy.

Výjimeční jsou podle očekávání komunisté. O mimořádných investicích do dálnic nemluví, zato však chtějí zvýšit přímé dotace podnikům v perspektivních průmyslových odvětvích. Mezi ně patří i tradiční strojírenské obory, kterým stát zajistí lepší přísun pracovních sil z odborných učilišť.

S komunisty rezolutně nesouhlasí lidovci a Zelení, kteří by chtěli naopak přímé dotace podnikům snížit, patří to dokonce k jednomu z hlavních kroků při sanaci veřejných financí.

Podobně jako KSČM jsou originální i Zelení. Jako jediní varují před tím, že stavba dálnic sama o sobě ekonomiku nespasí a může dokonce uškodit: "Kraje, kde není práce, se začnou vylidňovat, protože po dálnicích bude snazší dojíždět do velkých měst," upozornil Pávek na negativní příklad východního Německa.

Drobní podnikatelé podle Zelených uvítají spíše podporu ekologických projektů, kterých se mohou snadněji účastnit. Bursíkova strana přišla s plánem ekologických investic jako první, své alternativy však rychle předložili všichni konkurenti.

Rozpočet určí novou vládu

Vládní výdaje překročí zřejmě již v příštím roce bilion korun. O tom, jak se využije, bude rozhodovat jedna ze dvou velkých stran. Obě do značné míry prodávají zajíce v pytli. ČSSD dosud nevysvětlila, kde se v rozpočtu na rok 2007 najde 50 miliard na sociální výdaje, které její vláda prosadila koncem minulého roku.

Plán ODS bývá kritizován, protože by v prvním roce daňové reformy znamenal propad rozpočtu o 150 až 240 miliard korun (odhad záleží na tom, jak vstřícný je ekonom, který návrh analyzuje).

Obě menší strany budou v případné koalici zřejmě tlačit na větší rozpočtovou kázeň. To platí zvláště pro lidovce. Zelení sice chystají drama s názvem "ekologická daňová reforma", nebudou však dost silní, aby ji ve větším rozměru prosadili.

Shoda v budoucích rozpočtech tak pravděpodobně určí podobu příští vládní koalice. Těžko třeba předpokládat, že KDU-ČSL vstoupí do vlády, v níž by ODS zpochybnila, že Česko splní v roce 2008 Maastrichtská kritéria. Také proto má velmi slabý koaliční potenciál KSČM, jejíž program jakékoli snižování dluhů ignoruje a lepší rozpočtovou bilanci chce dosáhnout pouze zvyšováním daní.

 

Právě se děje

Další zprávy