Praha - Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka má dva roky před termínem řádných voleb jasno, jak zreformuje systém veřejných financí, který právě nyní postupně reformuje v Topolánkově vládě lidovecký ministr Miroslav Kalousek.
Sobotka, který vedl resort financí v letech 2002-2006, v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že nebude měnit daňové sazby. Pouze je zvýší těm, kdo berou přes devadesát tisíc korun měsíčně.
Má však i jiné plány. Nebude například škrtat v důchodech a zvýší platy státním zaměstnancům, na druhé straně prověří, jak efektivně utrácejí peníze jednotlivá ministerstva, a bude bránit zvyšování sociální podpory.
Chce snižovat deficit veřejných financí až k nule v roce 2014. Ještě předtím by Češi měli přijmout euro.
| Jak bychom měli příští rok šetřit: První čísla o rozpočtu 2009. Kalousek chce tvrdě škrtat |
Reforma je podle Sobotky nutná proto, že rozpočtové změny Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska nepřinesly žádný výsledek.
"Veřejné finance jsou zhruba stejně stabilní, jako byly v roce 2007. Deficit státního rozpočtu tehdy skončil na 66 miliardách korun, ale když si od něj odečtete převody do rezervních fondů, dosáhl fakticky 32 miliard korun. To byl rozpočet ještě před reformou. Celkový schodek veřejných financí podle metodiky ESA tehdy byl 1,6 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2009 a 2010 má být jeden a půl procenta HDP," řekl Sobotka Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Jinými slovy, rozpočet je stabilní a nic mu nehrozí?
Zaprvé je otázka, za jakou cenu je stabilní. Zejména za cenu škrtů, které jsou dlouhodobě neudržitelné. Mám na mysli zejména vývoj platů v rozpočtové sféře. Představa, že zaměstnanci veřejného sektoru, kterých je kolem půl milionu, budou tři roky po sobě snášet reálný pokles platů a v roce 2011 nepřijdou s radikálními mzdovými požadavky, to by byla iluze.
Vláda vyřešila rozpočtový problém za cenu dramatických škrtů. Nedokážu si představit, že ministři nevystupují proti tak výrazným škrtům, jako je 28 miliard korun v příštím roce a 43 až 50 miliard pro rok 2010.
A.cz: Už někdy proběhly tak velké škrty v provozních a mzdových výdajích ministerstev?
Škrtalo se i v minulých obdobích. Ale u většiny ministerstev se ruší většina resortních programů. To koneckonců cítí i ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, který jako první z ministrů kritizoval vládní návrh zákona o státním rozpočtu.
Sobotka bloguje o daních
Daňové experimety cenu benzínu nesníží
Odpověď na návrh stranického kolegy Milana Urbana snížit spotřební daň na benzín
To není apríl!
Reakce na plán vlády zdanit superhrubou mzdu
Na debatu o sazbách je ještě čas
Reakce na stranického předsedu Jiřího Paroubka, který veřejně zauvažoval, že by jeho příští případná vláda zvýšila daňovou progresi
Česko je rekordmanem ve zdražování
O vysoké inflaci
Zlepšil jsem deficit, Kalousek jen limity
A.cz: Upozorňujete, že stabilita rozpočtu je dána krátkodobými opatřeními, která dlouho nevydrží. Vám ovšem Miroslav Kalousek dodnes vytýká, že jste jako ministr financí výdajové rámce rozpočtu překračoval. Nebyla to větší chyba?
Vždy jsem kladl důraz na dodržení deficitu veřejných rozpočtů tak, aby se pohybovaly pod hodnotami konvergenčního programu Evropské unie. Striktní dodržování nominálních výdajových rámců nepokládám za příliš šťastné v situaci, kdy má země, tak jako tomu bude v letošním roce, šestiprocentní inflaci. To pravidlo by si minimálně zasloužilo úpravu inflační doložkou. Deficity veřejných rozpočtů jsou přitom klíčové kritérium a výdajové rámce jsou pomocné kritérium, které umožňuje cílit rozpočtovou politiku z dlouhodobého hlediska. Určitě by bylo lepší, kdyby se v minulých letech dařilo výdajové rámce dodržovat, ale politická konstelace a slabá pozice vlády to neumožňovaly.
A.cz: Slabiny vašich rozpočtů tedy nejsou větší než slabiny návrhu ministra Kalouska?
Klíčový parametr je deficit veřejných rozpočtů, a ten bude v příštích letech stejný, jako byl před reformami. Když se podíváte na srovnání zemí například v Eurostatu, tak najdete dvě veličiny: deficit veřejných rozpočtů a podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. To jsou veličiny, které patří mezi Maastrichtská kritéria, pracuje s nimi většina analytiků a ratingových společností. Výdajové rámce nejsou posuzovány.
Stropy nezrušíme
A.cz: Už jste naznačil, že podle vás reforma nepřispěla ke stabilitě veřejných financí. Také podle vašeho někdejšího poradce Tomáše Sedláčka první návrh rozpočtu na rok 2009 ukazuje, že reforma veřejných financí nedosáhla svého cíle posílit jejich stabilitu a že si stejnou domácí úlohu bude muset zopakovat každá příští vláda. Souhlasíte s ním?
Rozpočtová reforma, kterou vláda prosadila v minulém roce, byla z fiskálního hlediska spíše neutrální. Na jedné straně snížila výdaje, na druhé straně snížila také příjmy veřejných rozpočtů v oblasti přímých daní. Je nepochybné, že pokud bude chtít příští vláda srazit deficit veřejných rozpočtů pod jeden a půl procenta a směřovat to v zásadě k vyrovnaným veřejným rozpočtům, tak bude muset v každém případě přistupovat k restrukturalizaci výdajů a bude muset posuzovat příjmovou stranu veřejných rozpočtů.
A.cz: Sociální demokracie může vést příští vládu, tak byste měl přemýšlet o tom, co byste chtěl konkrétně změnit. Chtěl byste tedy měnit daňové sazby?
Příští vláda by se měla vyvarovat extrémních reakcí typu brzda-plyn. To znamená neopakovat chyby současné vlády, která si špatně analyzovala stav veřejných rozpočtů a také fázi ekonomického cyklu, ve kterém se nachází světové i evropské hospodářství. Kdyby analýza proběhla, vláda by nezvyšovala nepřímé daně v situaci, kdy největší riziko naší i evropské ekonomiky je inflace. Proto je podle mě důležité dobře analyzovat situaci, ve které se Česká republika a naše hospodářství bude nacházet v roce 2010. Reakce by neměly být extrémní.
Za druhé, bude dobré stanovit cíl hospodářské politiky pro nadcházející období. Vidím jediný podstatný cíl, a tím je přijetí společné evropské měny v roce 2013 nebo 2014, a tomu by se měla uzpůsobit vládní rozpočtová politika.
Za třetí, bude zřejmě nutné dát nové impulzy hospodářskému růstu. Pokud jde o daňovou politiku, myslím, že bychom neměli pokračovat ve snižování přímých daní. Jedinou kategorii, kde si dokážu představit zvýšení, je skupina lidí s nejvyššími příjmy, kde by mělo dojít ke zvýšení daňové progrese. Mám na mysli ty, kteří ušetřili na zavedení stropů pro sociální a zdravotní pojištění.
A.cz: Stropy byste nerušil?
Nerušil. Otázka jejich výše není pro příští vládu tabu. Měla by odpovídat fiskální situaci, ale samotný princip by opuštěn být neměl.
| Dále čtěte: Kalousek vrací úder: Nechte daně, snižte pojistné |
Šetřit na dotacích
A.cz: Větší změny by tedy byly ve výdajích?
Vláda bude muset přehodnotit své výdajové priority v tom smyslu, aby byly podporovány ty aktivity, které pomohou zvýšení vzdělanosti a podpoře vědy a výzkumu. Pro ostatní priority bychom měli využít dobíhající prostředky z fondů Evropské unie a pak se bude muset velmi dobře vyhodnotit, které projekty si zaslouží, aby byly dále financovány z národních dotačních programů, až skončí financování z Evropské unie.
Myslím si, že je důležité, aby v předvolebním období sociální demokracie nepodlehla pokušení slibovat nové výdaje v sociální oblasti. Měli bychom usilovat o větší míru sociální spravedlnosti, to znamená cílit výdaje na skupiny, které byly reformou nejvíce poškozeny. Ale budu se snažit zabránit, aby v předvolebním období padaly nesplnitelné rozpočtové sliby. Pokud chceme v příštím období zavést euro, budeme muset realizovat poměrně přísnou rozpočtovou politiku.
A.cz: Znamená podle vás úspěšná reforma veřejných financí dosažení stavu, kdy mandatorní výdaje rostou pomaleji než příjmy z daní a pojistného? To je cíl, který se nedaří plnit současné vládě.
Musíme se podívat na to, co tvoří hlavní zdroje pro mandatorní výdaje. V této chvíli to jsou evidentně výdaje na financování starobních důchodů. Právě starobní důchodci patřili mezi nejvíce postižené skupiny, které zejména v letošním roce nejvíce doplácejí na vládní rozpočtovou a daňovou reformu. Jim se daně nesnížily, ale pouze zvýšily. V téhle oblasti bude muset dělat sociální demokracie citlivější politiku než současná vláda.
Snižování tempa růstu mandatorních výdajů bych v této situaci neviděl jako zásadní rozpočtový cíl.
| V souvislostech: Rozpočet 2009: Vláda potvrdila nízký schodek |
