Praha - Nečasova vláda se shodla na zákonu, který určí pravidla pro přímou volbu prezidenta.
Kandidáta na prezidentský úřad může navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo petice občanů s alespoň 50 tisíci podpisy. Zároveň ministři částečně zmírnili kontrolu podpisů pod peticemi.
V návrhu zatím není stanoven finanční limit pro vedení kampaně. Ministerstvo vnitra, které návrh psalo, s ním ani nepočítalo.
Poslední dobou nicméně politické strany o limitech na kampaň mluví čím dál častěji a ČSSD už oznámila, že limit na prezidentskou kampaň chce prosadit ve sněmovně už do tohoto zákona.
Podle sociálních demokratů má jít o strop ve výši 15 milionů korun, přičemž výdaje by se měly platit z jednoho účtu, aby byla jednodušší kontrola.
Ministr vnitra Jan Kubice nicméně hned po jednání vlády oznámil, že zavedení limitů nebude podporovat, označil je za "bedničku dynamitu". Limity pro kampaně chce zavést jiným zákonem.
Měkčí kontrola podpisů
Při ověřování podpisů by si měli úředníci ministerstva vybrat namátkově vzorek 8 500 podpisů pod danou peticí a ty ověřit - v podstatě tedy jen to, zda jsou tam požadované údaje a ti lidé existují.
Původně mělo stačit, aby "nesedělo" už 85 podpisů (tedy 1 % onoho vzorku). Pak se měla procedura opakovat u jiného stejně velkého vzorku, a kdyby i tam bylo chyb více než u 1 % podepsaných, pro kandidáta měla volba skončit.
Toto přísnější pravidlo vláda změkčila: limit chyb zvedla na 3 % (tedy 255 podpisů) a změkčila i "vypadnutí" kandidáta z voleb.
Pokud totiž úředníci zjistí chyby i u druhého vzorku, ale u méně než 3 % podepsaných, tak jenom nezapočítají občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu podpisů. Pokud by chyby překročily kvótu 3 % registrovaných, jen se odečte od celkového počtu podpisů tolik lidí, kolik "procentuálně odpovdá chybovosti v obou kontrolních vzorcích".
Snaha vyhnout se žalobám
Jinými slovy: kandidátovi hrozí, že pro něj skončí volby, až v okamžiku, kdy by úředníci na základě zjištěných chyb odečetli tolik podpisů, že by listina nesplnila podmínku padesáti tisíc podepsaných.
"Není možné zkontrolovat všechny údaje na petici," prohlásil ministr vnitra Kubice.
Právě na problém petic upozornil nedávno předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj hrozí, že kdokoliv může napadnout petici, a zpochybnit tak celé volby.
Politici se ale vesměs shodli, že oni v tom problém nevidí.
Podpisy se ověří těžko
"Dojde k ověření podpisů," odráží námitku předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).
"Možnost ověření petic je ale téměř nulová," namítá ale předseda poslanců opoziční ČSSD Jeroným Tejc s tím, že ověřit lze jméno, datum narození i bydliště, podpis - tedy jasný doklad, že volič s nominační peticí souhlasí - už ne.
Zároveň ale dodal: "To by pak ale byly ohrožené i jiné volby, protože řada stran vzniká na základě petic. Fakticky to ale nebude mít dopad, protože relevantní kandidáty budou nominovat poslanci a senátoři, takže tam zpochybnění podpisů odpadne."
Zatím kandidaturu oznámil Karel Schwarzenberg, kterého nominují zákonodárci za TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí. Poslanci nebo senátoři také budou pravděpodobně nominovat kandidáty ODS a ČSSD, které zatím nikoho nevybraly.
Naopak nominaci právě přes sběr podpisů už ohlásil úřednický expremiér Jan Fischer a předsedkyně hnutí Suverenita Jana Bobošíková.
Petici na podporu svého kandidáta nebude muset podepisovat už v tu chvíli oprávněný volič, ale i ten, komu bude 18 let alespoň v druhý den voleb.
Systém samotné volby je už dán změnou ústavy, kterou schválily obě komory Parlamentu.
Volba je dvoukolová. Pokud získá některý z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů už v prvním kole, stává se prezidentem. V opačném případě postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější a mezi nimi rozhodne prostá většina voličských hlasů.
