Vítěz voleb a šéf ODS Mirek Topolánek přijal od Václava Klause nevděčnou misi. Do měsíce musí s vládou předstoupit před sněmovnu, kde má jistých jen 81 hlasů poslanců ODS.
Menší strany bývalé trojkoalice už daly vědět, že Topolánkovu menšinovou vládu podpoří nejvýš odchodem ze sněmovny.
|
Sociální demokraté řekli, že s Topolánkem vůbec jednat nebudou. "Až do senátních voleb nebudu zvedat telefony nikomu z ODS," prohlásil s nadsázkou jejich předseda Jiří Paroubek. Pokud jde o komunisty, členové politického grémia občanských demokratů se před týdnem dohodli, že s nimi nebudou jednat vůbec o ničem.
"Očekávám, že jednání o vládě skončí v lednu," řekl dva týdny po volbách místopředseda ODS Petr Bendl a dosavadní vývoj mu dává za pravdu.
Infobox
KALENDÁŘ PODZIMU
- Konec září: Vláda pošle do sněmovny rozpočet na rok 2007
- 4. říjen: Poslední termín, kdy Topolánkova vláda musí požádat sněmovnu o důvěru. Předpokládá se, že nebude úspěšná a Topolánek bude vládnout v demisi.
- 20.-21. říjen: Komunální volby a první kolo voleb do Senátu
- 27.-28. říjen: Druhé kolo voleb do Senátu
- Počátek listopadu: Termín, kdy může prezident nejdříve jmenovat nového premiéra
- Konec listopadu: Termín, kdy se může nejdříve konat volební kongres ODS. Pravděpodobně proběhne v Praze
- 9. prosinec: Sjezd KDU-ČSL v Brně, kde se bude volit nové vedení
Vláda pro předčasné volby
Topolánek přesto vidí ve svém pověření smysl. Jeho vláda má být pouze překlenovací a v nejlepším případě přivést zemi k předčasným volbám. Ovšem i pro tento záměr nemá ve sněmovně většinu, předčasné volby připouští pouze Strana zelených. "Také ostatní strany na ně přistoupí, i když se jim nebude chtít," věří místopředseda SZ Petr Štěpánek.
Paroubek očekává, že bude pověřen sestavením vlády na druhý pokus. Nikdo však nebyl při jeho rozhovoru s prezidentem, a tak není jisté, jestli ho Václav Klaus skutečně chce jmenovat případným druhým premiérem, anebo jestli jej pouze pověří rozhovory o nové vládě. Pro lidovce v krizi by mohly být volby likvidační.
Až znovu promluví lid
ODS má ještě náhradní plán, pokud pravice koncem října drtivě vyhraje komunální a senátní volby. Pak by zesílil tlak na ČSSD, aby vládu ODS tolerovala. "Občané rozhodnou, kdo má vládnout," navrhuje nový rozměr podzimních voleb Topolánkův poradce Martin Schmarcz.
O této strategii pochybuje politolog Milan Znoj z Karlovy univerzity. "V Evropě nebývá zvykem, aby se podoba vlády měnila podle komunálních voleb," připomíná. Podle něho mohou podzimní volby ovlivnit souboj o nový kabinet jen nepřímo. Vůdce poražené strany může být tak oslaben, že nedokáže vzdorovat soupeři, a v boji o vládu ustoupí.
Paradoxně je v tomto případě víc ohrožen šéf ODS. Neúspěch při sestavení vlády a ztráta míst na radnicích může stát křeslo Topolánka i Paroubka. ODS však má dlouhodobě naplánovaný volební sjezd už na konec letošního roku. ČSSD naopak dává při volbách do hry jen jedno místo v Senátu a dvě velké radnice v Ostravě a Olomouci.
Polarita se prohlubuje
Konec roku nemusí rozhodnout jen o vládě, ale také o podobě politické scény do budoucna. V Česku se může prosadit bipolární systém dvou velkých politických bloků, anebo udržet současný model s více parlamentními stranami.
První variantu přiblížil výsledek červnových voleb. Po vyhrocené kampani obě velké strany získaly dohromady 67 procent hlasů a každá z nich je silnější než tři ostatní. Ty se mohou k těm větším pouze přidat.
Průzkumy veřejného mínění prokazují, že se polarita udržela i tři měsíce po volbách. Výzkum společnosti STEM pro ČT ukázal, že podle 48 procent občanů mohou za krach jednání o vládě sociální demokraté a podle 43 procent ODS. 51 procent občanů doporučuje ODS odchod do opozice, 49 procent takové řešení odmítá.
"Neplatí předpoklad, že občané dekódovali divadlo při sestavování vlády. Zachovali své původní preference," potvrzuje ředitel STEM Jan Hartl.
Výklad, že neustálé souboje politiků přitáhnou občany také k podzimním volbám, však Hartl odmítá: "Lidé mohou také ochladnout a nepřijít."
Podle expertů stále existují obě možnosti, jak má politická scéna vypadat. "Lidé dávají přednost tomu, když se strany dohodnou. Konfliktní politika není populární," říká Hartl.
Politolog Znoj předpokládá, že pět stran se ve velké politice udrží: "Pokud nedojde k předčasným volbám, emoce se na jaře uklidní a oba bloky se opět rozdělí."
Všichni proti ODS a ČSSD
Strategie velkých stran počítá s tím, že se polarita udrží. ODS už jednala s KDU-ČSL o modelu CDU/CSU, kdy by strany měly společné kandidátky. ČSSD dlouhodobě počítá s tím, že komunisté oslabí. Po definitivním rozpadu pak jejich liberální část přejde k sociální demokracii.
Lidovci však už nabídku odmítli a fakt, že o ní vůbec jednal, patřil k důvodům, proč předseda Miroslav Kalousek přišel o křeslo. Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek poté navrhl, aby KDU-ČSL znovu vytvořila čtyřkoalici schopnou velkým stranám konkurovat.
|
Podle místopředsedy zelených Štěpánka nemají dva bloky šanci, pokud velké strany nezmění ústavu a volební zákon tak, aby všechny ostatní vyloučil ze hry. "Současná polarizace je poslední záchvěv bipolárního vidění světa z dřívějška. Obě velké strany jsou v krizi, protože nemají širokým vrstvám občanů co nabídnout," vysvětluje.
Spor mohou rozhodnout senátní volby. Pokud ODS a ČSSD dostanou dohromady osm mandátů, budou mít v horní komoře většinu, která umožní dílčí změny volebního zákona. Při zisku šestnácti mandátů budou schopny měnit ústavu. Lidovci, zelení i komunisté tento rozměr voleb využijí v kampani.
Napětí na Hradě
Senátní volby bude s napětím sledovat také prezident, protože rozhodnou o posledních sedmadvaceti z 281 členů parlamentu, kteří budou hlavu státu volit na jaře 2008. Tradičně pravicový Klaus by dnes měl jistotu většiny 145 hlasů od spřízněných občanských demokratů a lidovců. Sedmnáct míst však budou tyto strany ve volbách obhajovat
