Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhne, aby prezident musel po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny.
Změnit chce i jmenování bankovní rady České národní banky. Nově by podle Sobotky musel návrhy prezidenta posvětit Senát.
Návrhem na změny ústavy by se měla příští týden zabývat koaliční rada. Koaliční partneři se s návrhem chtějí nejprve seznámit.
"Budeme chtít, aby tam byla jasná lhůta pro prezidenta republiky, kdy musí jmenovat předsedu vlády. Navrhujeme lhůtu 30 dnů po konání ustavující schůze Poslanecké sněmovny," řekl premiér k návrhu, který chce příští týden probrat s koaličními partnery.
"Nám jde primárně o to, aby po volbách nevznikalo období, kdy tady ještě zůstává stará vláda, která nemá důvěru Sněmovny," uvedl ministerský předseda.
Sobotka ale počítá s tím, že první dva pokusy jmenování premiéra by nadále zůstaly prezidentovi. To podle něj není potřeba měnit. "To, co bychom uvítali, je pevná lhůta, možná více pevných lhůt u jednotlivých pokusů o jmenování," konstatoval premiér.
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Současný prezident Miloš Zeman možné změny v médiích už dříve odmítl.
Prezident Miloš Zeman v exkluzivním březnovém rozhovoru pro server Aktuálně.cz řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako "krizové pojistky".
Zeman: Nedává to logiku
"Pokládám za komické, že přímo zvolený prezident má mít užší pravomoci než prezident zvolený parlamentem. To absolutně nedává logiku," řekl Zeman Aktuálně.cz.
"Kdyby mne někdo svázal nějakou lhůtou, tak si uvědomte, že zejména v případě patového výsledku voleb, což je v České republice dost častý případ, musí strany jednat poměrně dlouho a dnešní ústava umožňuje, aby se jednající strany nedostaly pod časový tlak," dodal.
Místopředsedkyně ANO a ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová zatím nemá k návrhu jasný postoj. "Budeme to teprve projednávat. Je třeba vždy posoudit, co změny udělají s vyvážeností Ústavy jako celku," řekla.
Šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek je ke změnám opatrný. Podle něj by neměly být účelové. "Uvítal bych, kdyby se ve Sněmovně vedla debata o celkové rekonstrukci našeho ústavního pořádku," řekl.
Dodal, že v KDU-ČSL se nyní například diskutuje o tom, jestli by ze Senátu nemohla být jakási komora regionů, jako je tomu například v Německu.
Diskusi urychlilo jménování Rusnokovy vlády
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutují zejména poté, co prezident loni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.
Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle některých kritiků také Zeman otálel se jmenováním Sobotkovy vlády, která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.
Opoziční TOP 09 už dříve navrhovala, aby druhou možnost jmenovat premiéra měla po prezidentovi Sněmovna. Nyní patří předsedovi Sněmovny až třetí pokus. Chtěla rovněž, aby prezident musel členy vlády po návrhu premiéra jmenovat do 15 dnů.
