Praha - Tuzemské firmy a další organizace by mohly být v budoucnu trestně odpovědně za některé činy uvedené v trestním zákoníku. Soudy by je mohly za trest třeba zrušit, nechat propadnout jejich majetek nebo jim zakázat činnost.
Počítá s tím vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který v úterý v prvním čtení podpořila sněmovna. Nyní se jím bude zabývat sněmovní ústavně právní výbor.
Zrušit firmu nebo jinou organizaci podle tohoto zákona bude možné, pokud její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud půjde o banku, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí.
Firma se proviní, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se nepodaří konkrétního viníka dohledat.
Trestní odpovědnost všech právnických osob bude přecházet i na jejich právní nástupce. Vláda v samostatné předloze, kterou v úterý poslanci také doporučili k projednání, navrhuje, aby se tresty právnických osob zapisovaly do rejstříku trestů. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) by měly být tyto informace veřejně přístupné.
Za co mohou být právnické firmy obviněny?
Například:
- sexuální nátlak
- pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie
- legalizace výnosů z trestné činnosti
- provozování nepoctivých her a sázek
- padělání peněz
- krácení daní
- neoprávněné držení jaderného materiálu.
Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela.
Kritika i z vlastní strany
Ministr spravedlnosti Pospíšil v úterý před poslanci připustil, že je ve vztahu k tomuto novému nástroji spíše skeptický.
Dodal však, že ČR má mezinárodní závazky, které převažují a vláda navíc vnímá jako důležité, aby ČR nebyla v tomto bodě mezi ostatními zeměmi výjimkou. Vláda podle něj do zákona vložila nezbytné minimum, které vyplývá z mezinárodních závazků.
"Naší snahou bylo uvést takový návrh, který bude racionální," podotkl Pospíšil. Pochybnosti nad návrhem však vyjádřil zpravodaj a ministrův stranický kolega Marek Benda. Jak řekl, pokládá celou tuto snahu vnucovanou ČR ze strany EU a OECD za "velikánský omyl".
Kritice podrobila návrh i Marie Nedvědová (KSČM) a navrhla ho vrátit k přepracování. Sněmovna tento návrh ale neschválila. Předloha by podle ní vyvolala v praxi aplikační problémy, protože příslušné orgány na něj nejsou připraveny a budou potřebovat například odborníky na informatiku či účetnictví.
