Praha - Poslanci podle očekávání schválili příjmy a výdaje státu na příští rok. Pro byly jen strany vládní koalice - 102 poslanců, opozice byla 67 hlasy proti.

Výsledek byl předem jasný, opozice ale o rozpočtu diskutovala celý den. Mluvilo se o lagunách s ekologickým odpadem, problémech armády nebo o tom, jestli by nebylo lepší rozpočtové provizorium než navržený rozpočet.

"Rozpočet je falešný," prohlásil například předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už dřív prohlásil, že "návrh je postaven na červencové prognóze".

Ekonomika se možná propadne

Už v tuto chvíli je totiž jasné, že odhad výkonu ekonomiky bude citelně slabší, než resort financí předpokládal. O poznání nižší budou tedy i příjmy státního rozpočtu.

"Ochlazení, které predikujeme k 31. říjnu, je tedy ze 2,5 procent na jedno procento růstu, což na příjmové straně bilance tvoří zhruba 17 až 18 mld," prohlásil hned na začátku jednání ministr Kalousek.

Navržený rozpočet počítá na papíře se schodkem 105 miliard korun. Právě nad předpokládanými příjmy ve výši 1 bilionu a necelých 84 miliard korun ale visí velký otazník.

V prvním čtení návrhu státního rozpočtu sněmovna rozhodli vlastně jen o závazném rámci - tedy jak velký může být deficit státní kasy. O přerozdělování mezi jednotlivými kapitolami budou poslanci mluvit v dalších čteních.

Příjmy budou ve skutečnosti nižší

Poslanci tak prakticky rozhodují o rozpočtu, u kterého už je v tuto chvíli jasné, že není reálný, protože jeho příjmy budou nižší, než se kterými počítá.

"Naší prioritou je rozpočet schválit a nedopustit rozpočtové provizorium," opakuje místopředseda rozpočtového výboru za Věci veřejné Radim Vysloužil.

"Ministři budou mít v zásadě dvě možnosti: buď budou souhlasit s plošnými škrty, anebo ve finále budou muset kývnout na další zvyšování daně z přidané hodnoty," komentoval to před poslanci lídr opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.

"V této souvislosti by mě zajímalo, zda Ministerstvo finanční má již dopředu připraven plán, kde bude škrtat možné výdaje," přidala se jeho stranická kolegyně Dana Váhalová.

"Oslabujeme, či naopak zesilujeme tyto krizové jevy? Jeden z názorů, a myslím si, že poměrně legitimní, je, že to oslabujeme plošnou restrikcí. Tupou, neostrou, nemoudrou restrikci, tupými, nemoudrými škrty, kterými podvazujeme potenciál růstu," pustil se do vlády komunistický poslanec Jiří Dolejš.

Krizový scénář má připravit NERV

Krizové scénáře ovšem dokonce počítají i s možným poklesem výkonu ekonomiky.

Premiér Petr Nečas (ODS) proto už začátkem týdne oznámil, že vláda připraví několik variant úprav na příjmové i výdajové straně rozpočtu a teprve podle odhadu výkonu ekonomiky v lednu rozhodne, ke které variantě se přikloní.

Vypracováním různých možností řešení vláda pověří Národní ekonomickou radu vlády. NERV dostal zadání vypracovat konzervativní, krizový i katastrofický scénář - a navrhnout některá řešení. Scénáře má mít vláda na stole do konce roku.

Vláda se v tuto chvíli tváří, že variantu připravenou nemá. Dlouhodoběji uvažoval ministr Kalousek - a měl v tom podporu i ODS - o zvýšení obou sazeb DPH shodně na 19 procent.

Proti tomu se ale zatím v koalici staví Věci veřejné. Opakují, že chtějí hledat rezervy v dluhové službě státu a že chtějí zvednout daň z příjmů firem.

Podobný návrh už poslanci za VV v čele s Vítem Bártou předložili - navrhují zvednout firmám daně z 19 na 20 procent. ODS a TOP 09 je ale dál proti.