Většina poslanců, kteří se rozhodli v komunálních volbách kandidovat a které deník Aktuálně.cz oslovil, tvrdí, že jen chtějí zůstat v kontaktu s místní politikou a jejími problémy. Důvod ale může být i jinde.
Možnost předčasných voleb sice politici nahlas příliš nepřipouštějí, někteří poslanci se ale ve skutečnosti jistí pro případ, že by byla sněmovna rozpuštěna.
"Je spousta kolegů, kteří se bojí předčasných voleb a toho, že by se do sněmovny znovu nedostali," potvrzuje starosta a poslanec František Sivera (ODS) z Boskovic.
Nikdo z poslanců totiž netuší, jak by právě pro něj nové volby dopadly a zda by je do sněmovny voliči i podruhé poslali.
O předčasných volbách, do kterých by vládl tzv. úřednický kabinet, uvažuje už i prezident Václav Klaus.
Racionální kalkul
Komunální a na třetině území země také senátní volby proběhnou 20. a 21. října. Ovšem kandidátky se uzavírají právě nyní. Lhůta pro nominace skončí už za dva týdny - 15. srpna.
Sami politici deníku Aktuálně.cz přiznali, že kandidovat pro jistotu i doma je "racionální úvaha". "Předčasné volby jsou rizikem pro všechny," řekl jeden z poslanců.
"Je to pragmatická úvaha a celá řada kolegů takto přemýšlí. Já jsem ale dopředu deklaroval, že se nebudu ucházet jako poslanec o uvolněnou funkci ve městě, proto kandiduji, ale jen do zastupitelstva," vysvětluje i starosta a poslanec Chrudimi Ladislav Libý (ODS), který je na místní kandidátce na pátém místě.
"Dá se to pochopit jako jištění se. Nechce se jim podstupovat riziko, že by neuspěli," soudí Milan Znoj z Ústavu politologie Univerzity Karlovy.
Infobox
Komunální volby v Česku:
Počet kandidátů a stran:
- 1994 160 000 - 50
- 1998 181 000 - 50
- 2002 193 000 - 70
Zájem voličů:
- 1994 - 62 procent
- 1998 - 45 procent
- 2002 - 43 procent
- 2006 volby do Poslanecké sněmovny - 64,5 procenta
Volby 2006 v datech:
- 15. srpna, 16 hodin - Termín pro podání kandidátních listin
- 15. - 21. srpna - Přezkoumání přihlášek k registraci.
- 23. srpna - Registrační úřad do této doby vyzve k odstranění případných závad na kandidátních listinách
- 28. srpna - Termín pro odstranění závad na kandidátních listinách
- 2. září - Rozhodnutí o registraci či odmítnutí kandidátních listin a o případném škrtnutí kandidáta na listině. Strana či kandidát se mohou odvolat k soudu
- 30. září - Registrace odmítnutých kandidátních listin či jednotlivých kandidátů na základě rozhodnutí soudu
- 5. října - Zveřejnění oznámení o době a místu konání voleb
- 17. - 21. října,14 hodin - Zákaz zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů
- 17. října - Poslední termín pro dodání hlasovacích lístků voličům
- 18. října, 14 hodin - končí lhůta pro vzdání se či odvolání kandidatury
- 20. října - První den voleb. Hlasování začíná ve 14 a končí ve 22 hodin
- 21. října - Druhý den voleb. Hlasování začíná v 8 a končí ve 14 hodin
"Lepší je vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Chtějí být alespoň zastupiteli, ta situace je zcela nová," míní také politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého.
"Když jsem kandidoval do sněmovny, tohle mě vážně nenapadlo. Riziko tady je a musí se s tím počítat. Jsem ale už důchodce a starostoval jsem šestnáct let, jde mi už jen o kontakt," říká poslanec Josef Čerňanský (ČSSD), starosta Podbořan v Ústeckém kraji.
Chci být starostou i poslancem
Po červnových volbách se do Poslanecké sněmovny dostalo minimálně 35 primátorů, starostů nebo jejich zástupců, většina z nich za ODS. Jsou mezi nimi například první muži Olomouce, Zlína, Jihlavy, Ústí nad Labem, Havířova, ale i menších měst a vesnic.
Podle průzkumu deníku Aktuálně.cz bude většina z nich znovu kandidovat v obecních volbách. I když se budou ucházet o neplacené funkce na radnicích, nikde není psáno, že se z nich nemohou stát placení funkcionáři - radní, místostarostové nebo starostové.
Souběh funkcí přitom původně chtěli zákonodárci zakázat. Příslušný zákon ale před dvěma měsíci vetoval prezident Václav Klaus. Zákonodárci tak mohou být současně placenými funkcionáři obcí nebo krajů.
Vyhovuje to například novému poslanci z Domažlic Janu Látkovi (ČSSD), který je starostou už osm let a ve funkci hodlá působit dál.
"Rozhodl jsem se kandidovat znovu na starostu, protože mě hodně lidí oslovilo, abych neutíkal do Prahy za lepším. Myslím, že to zvládnu, a navíc mám rozpracovanou práci, kterou bych rád dokončil," říká Látka, který v minulých volbách ve městě získal nejvíce hlasů.
Dopadlo by to stejně, ale co když ne
Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd by předčasné volby v nejbližším půl roce dopadly stejně jako ty červnové. Dvě třetiny voličů si byly jisty svou volbou už půl roku před volbami.
V případných předčasných volbách by se tedy do sněmovny zřejmě dostali stejní lidé. Ovšem to není tak jisté.
Další průzkumy totiž říkají, že ochota jít volit u Čechů nyní klesá. Vyšší účast ve volbách do Poslanecké sněmovny přitom podle odborníků přináší zisk ČSSD a Straně zelených, ODS a KSČM naopak ztrácejí.
Své místo ve sněmovně by mohl mít jisté například lídr kandidátky ODS v Ústeckém kraji Petr Gandalovič. Přesto kandiduje i na podzim, hned na druhém místě za Janem Kubatou, kterému po zvolení do sněmovny předal primátorskou funkci.
Na svou radnici se chce vrátit také primátor Přerova a nový poslanec Jindřich Valouch (ČSSD) i jeho náměstek a nový kolega ze sněmovny Zdeněk Boháč (ODS).
"Je to hra, zda budou volby, nebo ne. Ale já chci dělat poslance na plný úvazek, na radnici bych rád pracoval jen jako zastupitel," tvrdí primátor Valouch. "Je to riziko povolání," míní o nejisté situaci Zdeněk Boháč, který kandiduje na třetím místě.
"Chci podpořit kandidátku, nebudu usilovat o uvolněnou funkci a také nechci být odřezán od města," dodává.
Strach o post zabrání volbám
Obavy poslanců, kteří získali post z těsně volitelných míst, ale mohou přispět také k tomu, že předčasné volby nakonec neproběhnou.
"Žádné předčasné volby určitě nebudou. Víte, kolik je v tom zainteresovaných lidí? Nakonec se strany dokáží dohodnout," říká poslanec a starosta Látka (ČSSD). "Pan Topolánek to trochu uspěchal, když hned podepsal koaliční dohodu a jedná až teď," dodává.
Politolog Milan Znoj je přesvědčen, že se noví poslanci nebudou chtít s místy rozloučit a raději nakonec zvolí jakýkoliv kompromis. "Je síla, která bude bránit předčasným volbám," řekl deníku Aktuálně.cz Znoj.
Usnadnit vypsání předčasných voleb by měl ústavní zákon, který chtějí senátoři schvalovat do čtrnácti dnů. Pak by norma putovala do sněmovny. Aby byla přijata, muselo by s ní souhlasit minimálně 120 poslanců.
Kdyby se mělo volit současně do sněmovny i Senátu letos v říjnu, musel by sněmovní volby vyhlásit prezident nejpozději 28. srpna. Teoretická možnost tu ale je.
Podle politologa Šaradína by to mělo i další efekty. "Pokud by kampaně do sněmovny a do zastupitelstev obcí probíhaly souběžně, mohlo by to znamenat konec spolupráce dvou největších stran na radnicích. ODS a ČSSD by se v kampani vůči sobě musely jasně vymezit," míní Šaradín.
