Infobox
2x s Radkem Johnem:
- Zkoušeli jsme tvář Věcí veřejných z programu. Výsledek?
- Přeběhlík zaplatí 7 milionů, slibuje Radek John
2x s Milošem Zemanem:
- Paroubek je papaláš a je ze mě nervózní, říká Zeman
- Kdo nerozumí naší kampani, je hloupý, říká Miloš Zeman
2x s Ondřejem Liškou:
- Naučíme vás zdravě žít, vzkazují zelení voličům
- Přestřelky utichly, trojské koně už nemáme, říká Liška
2x s Cyrilem Svobodou:
FAKTA: Vojtěch Filip
- narozen 13. 1. 1955
- v roce 1978 absolvoval práva v Brně
- pracoval jako podnikový právník Sfinx České Budějovice
- v roce 1983 vstoupil do KSČ
- spolupracoval s komunistickou rozvědkou pod krycím jménem "Falmer"
- v roce 2006 soud konstatoval, že spolupracoval vědomě, jen nevěděl, že zpravodajská služba je součástí StB
- v roce 1990 se stal poslancem Federálního shromáždění za KSČ
- v roce 1996 zvolen do Poslanecké sněmovny
- od roku 2002 místopředsedou sněmovny
- předsedou KSČM je od roku 2005
Praha - Předvolební rozhovor s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem jsme dělali v ústředním sídle strany v ulici Politických vězňů v Praze. V budově, kde má člověk občas pocit, že se čas na chvíli zastavil. Umocňuje ho například i vstup jednoho pracovníka do místnosti předsedova sekretariátu s pozdravem "Čest práci."
Vojtěch Filip nás pak přesvědčuje, že KSČM je moderní levicovou stranou. A také že není důvod ji přejmenovávat.
Nevěří v povolební spolupráci s ČSSD a ani ji teď nepreferuje. Spíš by si vsadil na velkou koalici ČSSD a ODS. A také říká, že Jiří Paorubek není jeho favoritem na prezidentský úřad.
Poměrně otevřeně si stěžuje, že KSČM nemá zástupce v Radě Českého rozhlasu. Na naši námitku, že by to přece měly být nezávislé osobnosti, nás vyvádí z omylu: z jeho pohledu to mají být jen politické strany.
Všichni víme, že to tak je. Vojtěch Filip to řekne nahlas.
A.cz: Jiří Paroubek už mluvil o případné menšinové vládě ČSSD s vaší podporou. Stále to berete jako zástěrku pro velikou koalici?
Já to tak vidím čím dál víc, že jde o přípravu na velkou koalici. Ta rozhodnutí o vytvoření a fungování vlády Jana Fischera ukazují na velkou míru shody v některých řešeních. A jako příklad vytvoření velké koalice považuji právě výrok Jiřího Paroubka, že by podřídil inspekci ministra vnitra přímo premiérovi. To znamená, že klidně nabídne ODS ministerstvo vnitra.
A.cz: Nicméně připadala by v úvahu vaše podpora menšinové vládě Jiřího Paroubka?
My žádný bianko šek nepodepisujeme. Po volbách budeme jednat jako legitimní politická strana, která jistě projde do parlamentu.
A.cz: Mluvíte o tom, že byste upřednostňovali vládu národní jednoty, ta se ale dá téměř jistě vyloučit. Co byste tedy chtěli za případnou podporu menšinové vlády ČSSD?
Tak moment, já s vámi nesouhlasím, že lze vyloučit vládu národní shody. Nevím, jestli jednoty - jednotná být nemusí, ale shoda na některých věcech...
A.cz: Skutečně vidíte možnost programové shody ODS a ČSSD?
V té velké koalici si ji určitě dovedu představit. Ale pokud skutečně druhá fáze krize dolehne na Českou republiku, tak třeba při nemožnosti složení běžných programových koalic je i tohle řešení (koalice všech stran - pozn. red.) a já ho preferuji.
A.cz: Takže byste nepreferoval menšinovou levicovou vládu?
V tuhle chvíli to nevidím jako prioritu KSČM.
A.cz: Proč?
Protože mám obavy, že někteří sociálně demokratičtí kandidáti na funkce ministrů jednak usilují o tu velkou koalici, jednak někteří nezaručují ani plnění toho programu, který sociální demokracie hlásá.
A.cz: Můžete být konkrétnější?
V tuhle chvíli ne.
A.cz: Neřeknete ani jméno, kdo podle vás usiluje o spolupráci s ODS?
Podívejte se například na hlasování o Afghánistánu. Nejdříve výkřik, že nepodpoří změnu počtu našich vojáků v Afghánistánu. Nakonec se našlo tu 12, tu jiný potřebný počet poslanců sociální demokracie, kteří pro to hlasovali. Nebo ať už jde o personální otázky NKÚ. A KSČM také nemá např. dodneška žádného člena Rady ČRo. Považuji to za exces, protože pokud má fungovat veřejnoprávní instituce tak, aby nepoškozovala žádnou politickou stranu, jistě by bylo vhodné, aby vůbec měla šanci tam ty informace získat.
A.cz: Moment: neměly by v mediálních radách být nezávislé osobnosti, které nejsou napojené na stranické sekretariáty?
To, co vy říkáte, je v rozporu s ústavou ČR. Nebo je to minimálně mimo Ústavu. Ústava stojí na svobodné soutěži politických stran a ten, kdo hlásá nepolitickou politiku vpodstatě popírá Ústavu.
A.cz: My se ale bavíme o médiích, která by neměla vytvářet politiku, ale politiku kontrolovat...
No ale ona ji vytváří. Neříkejte mi, že žádná média netvoří názory lidí. Ovlivňují názory lidí. V tomhle momentě nechápu, proč by politické strany neměly mít přístup do těchto rad. Já bych to považoval za neústavní postup, odporující článku 4 Ústavy.
A.cz: Zpět ke spolupráci s ČSSD: jste nebo nejste v danou chvíli v nějakém užším kontaktu?
V tuto chvíli vedeme volební kampaň a nejsme ve spolupráci. Kromě přípravy na schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhne 18. května kvůli zvýšení mateřské.
A.cz: Jak se cítíte v roli obletované partnerky - dodat hlasy pro prezidentskou volbu nebo podporovat menšinovou vládu, se kterou si ale nechce veřejně nikdo příliš zadat?
Je to přesně rozpor reality s mediální fikcí, která panuje o KSČM. Ta míra spolupráce v Poslanecké sněmovně je úplně otevřená se všemi politickými stranami. A ty dvě otevřené koalice s ČSSD v Moravskoslezském a Karlovarském kraji jsou ukázkou toho, že KSČM má dostatek odborníků na exekutivní funkce. Takže my se cítíme jako relevantní perspektivní politická strana v českém politickém systému.
A.cz: A v čem je ten obraz v médiích falešný?
Že všichni říkají, že s námi nikdo nespolupracuje. Že s námi nikdo nepůjde do koalice. Ve skutečnosti tomu tak nikdy nebylo.
A.cz: Nicméně prezident Havel vás ignoroval. S prezidentem Klausem jste se dostali z politické izolace a v tomto volebním období jste v předsednictvu sněmovny. Kde se vidíte po těchto volbách?
Tak já myslím, že udržíme ten systém, který je přece jen demokratičtější než ten do roku 2002, že tedy udržíme princip poměrného zastoupení.
A.cz: Kdy by podle ale vás mohla KSČM dosáhnout na vládní posty?
To závisí na voličích. Víte, mě ty otázky připadají, jako bychom byli v 60. letech a že už tato generace bude žít v komunismu. Takhle to opravdu není, společnost se vyvíjí úplně jiným způsobem. Já jsem spíš realista.
A.cz: Váš tehdejší místopředseda Jiří Dolejš se vloni nechal nachytat testem MfD a jednal o přijetí peněz pro KSČM, pokud vaši poslanci nepodpoří přísnější loterijní zákon. Po zveřejnění rezignoval na funkci místopředsedy strany, ale teď kandiduje do sněmovny. Měl na ní podle vás zůstat?
Respektujeme demokratické postupy. Výkonný výbor rozhodl většinově, že na ní zůstane. Je to rozhodnutí kolektivního orgánu, nevidím důvod, proč bych ho zpochybňoval. Navíc v té době už policie případ odložila a Jiří Dolejš řádně žaloval v občansko-právním řízení vydavatele Mladé fronty Dnes o očištění svého jména. Čili splnil všechny podmínky, které vyžadovala KSČM poté, co přijala jeho rezignaci na post místopředsedy strany. Myslím si, že nejde o test Mladé fronty Dnes, že to byla protizákonná provokace.
A.cz: Vy jste ale nehlasoval pro to, aby na kandidátce zůstal. Byla to tedy podle vás korupce?
Vnímal jsem to tak, že budu na tento případ dotazován za každých okolností, takže jsem chtěl snížit ten atak na KSČM, protože KSČM se pyšní tím, že 20 let nebyla v žádné korupční aféře. Tuto provokaci místopředsedové nezvládli. Také proto museli odstoupit ze svých funkcí.
A.cz: Říkáte - nezvládli jí. Z vašeho pohledu: byla to tedy korupce, nebo nebyla?
Já myslím, že ne, protože nic takového se neprokázalo.
A.cz: Ono k tomu nakonec nedošlo. Ale mluvíme o počáteční vstřícnosti místopředsedy parlamentní strany...
Tak já nevím, jestli mám obhajovat trestnou činnost někoho jiného a říkat, že ta trestná činnost někoho jiného je pozitivní, protože odhaluje trestnou činnost toho druhého.
A.cz: Byla ale pozitivní reakce pana Dolejše?
Já jsem považoval za vhodné to, co on učinil, že rezignoval na svou funkci a v tomto ohledu nezpochybňuji nijak jeho odbornost v ekonomické oblasti.
A.cz: To ne, ale vrátím se ke své otázce poté, co jsme si teď řekli: měl zůstat na kandidátce?
Já říkám, že jde o rozhodnutí kolektivního orgánu a respektuji ho. Je na kandidátce a myslím, že je vyhledávaným odborníkem.
A.cz: Jakou vidíte cestu ze současné ekonomické krize?
Prvním opatřením je zajištění více práce pro české firmy. Tu práci mohou zajistit rozvíjející se ekonomiky. Ze 192 států OSN je 12 států v hospodářském růstu a jsou to tak významné ekonomiky jako je ekonomika Číny, Vietnamu, Turecka a Jihoafrické republiky, Indie.
A.cz: Ale můžeme zajistit zakázky?
Můžeme. Protože v těchto státech má bývalé Československo, potažmo Česká republika dobré jméno a máme co nabídnout jak z oblasti energetiky, tak v oblasti chemického průmyslu - to jde o střední Asii. Můžeme samozřejmě nabídnout i systémy dopravní.
A.cz: Dovoláváte se odchodu z NATO a orientace na OSN. Skutečně vám přijde OSN jako efektivně fungující organizace?
Už plní svou roli. Na rozdíl od konce 90. let, kdy OSN byla v těžké krizi díky tomu, že USA nerespektovaly úlohu Rady bezpečnosti. Nakonec vidíme útok na Jugoslávii jako hrubé porušení mezinárodního práva. A na druhou stranu vidíme rok 2010 - smlouvu mezi panem Obamou a panem Medveděvem s tím, že se zavázali, že respekt k mezinárodnímu právu obnoví. OSN je jediný mezinárodní systém ochrany před válkou. A pokud jde o NATO: víte, je to skutečně relikt studené války. Je potřeba, aby se Evropa osamostatnila a nebyla vázána na dohody USA a Ruské federace.
A.cz: Takže byste byli pro evropské ozbrojené síly?
Ano. To je programem, protože my chceme využít právě Evropskou unii a zapojení evropských států do OBSE, tedy do Helsinského procesu tak, aby fungoval jako bezpečnostní systém Evropy.
A.cz: Vy svůj program příliš neprezentujete, ani o to moc nejde, máte stabilní voličstvo. Přesto - snažíte se oslovit nějak i nerozhodnuté voliče?
Vedeme kontaktní kampaň, na ulici, po celý den. V tomto ohledu máme dobré zkušenosti, protože se objevují ti, které jsme na našich mítincích nebo setkáních s voliči předtím neviděli.
A.cz: To znamená mladé lidi?
Mladí, ale i ta generace mezi čtyřicátým a padesátým rokem věku. A já mám tu osobní zkušenost z posledních 14 dnů, kdy jsem minimálně třikrát čtyřikrát do týdne na ulici s lidmi, že alespoň dva lidé za den mi řeknou, že 20 let nebyli u voleb, ale tentokrát půjdou. Lidé vnímají situaci jako krizovou, jako trochu zklamání z toho dvacetiletého vývoje. A KSČM svůj program nabízí.
A.cz: Kolik vás stojí kampaň?
To nevím v tuhle chvíli, máme jen plánované náklady...
A.cz: Tak zhruba?
Ústřední výbor rozhodl o 30 milionech korun, je to asi desetina toho, co vydávají ODS a ČSSD. Ale my máme zase na rozdíl od nich širokou členskou základnu, takže můžeme na část kampaně použít místo drahých billboardů právě ji, aby pomohla v kampani.
A.cz: Tyto volby možná rozhodnou i o tom, kdo bude příštím prezidentem. Už máte jméno svého kandidáta?
Ne, nemáme jméno, a ani jsme to ještě nezařadili na program jednání výkonného výboru.
A.cz: Tehdy to byla Jana Bobošíková. Byl by to i tentokrát podobně překvapivý kandidát?
Ne. KSČM je realistickou politickou stranou. My bychom museli vybírat, abychom byli schopni kromě vlastních poslanců a senátorů - pokud by šlo o parlamentní volbu - nabídnout osobnost, kterou by přijal politický střed. Nebo bude mít levice takovou převahu, že budeme moci vybírat kandidáta typicky levicového.
A.cz: Zatím si o kandidaturu řekli Přemysl Sobotka a Jiří Paroubek. Měli byste mezi nimi svého favorita?
Já myslím, že to nejsou kandidáti KSČM.
A.cz: To ale mluvíme o parlamentní volbě prezidenta. Strany přitom už v roce 2006 slibovali přímou volbu. Myslí to ale skutečně vážně - včetně té vaší - když se to v tomto volebním období nedostalo ani do závěrečného čtení ve sněmovně?
Tak my jsme to mysleli vážně už v roce 1990, kdy jsme to navrhovali. Tenkrát to nebylo přípustné, protože pravděpodobně by Václav Havel nebyl zvolen, protože v té době byl nejpopulárnějším politikem Ladislav Adamec. Proto to v roce 1990 nebyla přímá volba. (Ve skutečnosti to byl rok 1989 - pozn. red.) Ale my to i teď myslíme vážně, přestože v Československu a České republice nebyla nikdy přímá volba. My se přímé demokracii nevyhýbáme, ale podmiňujeme to jednou věcí: limitem na volební náklady. Takže pokud by byla přímá volba prezidenta, tak je nutné omezit náklady na tu kampaň.
Druhá část rozhovoru s předsedou KSČM ZDE.
