Praha - Stejný šéf, stejní zástupci, stejný program. Lepší zbraně pro volby 2010 na víkendovém kongresu delegáti ODS nevymysleli.
Jeho organizátoři kolem předsedy Mirka Topolánka totiž věnovali většinu energie tomu, aby odrazili kritiku krajských organizací a udrželi stranickou jednotu.
Kdo nahradí Topolánka
Předem tak určili tři scénáře, jak se občanští demokraté zachovají po volbách.
Pro případ vítězství zůstane všechno při starém: "Když ve volbách vyhrajeme, pak mou pozici nikdo a nic nezpochybní," řekl Topolánek.
Pokud ODS nevyhraje, pak sám rezignuje. "Odejdu sám a bez nějakého donucování," slíbil.
V takovém případě se musí počkat na příští kongres, aby zvolil nového předsedu. Občanští demokraté nejsou rozhodnuti, jestli v případě porážky svolají sjezd ještě před podzimními volbami do Senátu, nebo až po nich.
Stranu by musel na několik měsíců převzít některý z místopředsedů. O funkci přechodného šéfa strany si na kongresu nepřímo řekli Petr Nečas a Petr Gandalovič, kteří se od Topolánka distancovali.
"I voliči občanských demokratů jsou naštvaní na Mirka Topolánka, v mnohém oprávněně," řekl například opatrnější Nečas.
Gandalovič se odvolával na členskou základnu, která se podle něho bojí, že se stávajícím vedením ODS prohraje volby.
Právě přechodný předseda by měl hlavní slovo při rozhodování, jestli ODS odejde do opozice, anebo jestli domluví velkou koalici s ČSSD. Nečas ani Gandalovič se k variantám dosud nevyjádřili.
Příliš drahá kampaň
Topolánek musel čelit kritice kvůli zrušeným říjnovým volbám. "Ten okamžik, kdy předseda ČSSD opět porušil dané slovo, pro nás měl být okamžikem morálního vítězství. My jsme ale upadli do deprese. Místo do protivníka jsme se pustili do bratrovražedného boje," připustil předseda.
Krajským organizacím vadilo, kolik se utratilo za kampaň, která se nakonec nekonala. Všichni dotázaní delegáti potvrdili, že se po zrušených volbách krátily rozpočty krajských organizací.
Předseda dokázal útoky odrazit, i když úplně suverénní nebyl.
Koalici nespokojených původně tvořili politici z Ústeckého, Jihočeského, Moravskoslezského a Libereckého kraje. Na kongresu však nezískali další podporu, když Topolánka podržela i dlouhodobě kritická Praha. V boji za novou volbu předsedy a později za nový kongres tři měsíce před volbami nakonec vytrvali jen Severočeši a Jihočeši.
Za zavřenými dveřmi
Pozici Ústeckého kraje Topolánek oslabil tažením proti černým duším. V kuloárech kongresu obíhala statistika, podle níž má zdaleka nejvíc falešných členů právě krajská organizace z Ústí. Delegáti tažení podpořili i tím, že změnili stranické stanovy. Zároveň odmítli zvolit do výkonné rady Alexandra Nováka, který měl být novým zástupce Ústecka.
Občanští demokraté dokázali během celého kongresu udržet emoce na uzdě, otevřená výměna názorů mezi Severočechy a Topolánkovými spojenci propukla až v neděli odpoledne. Umožnili to sami delegáti, když na tříhodinové jednání o změně stanov zakázali přístup médiím. Podle svědectví účastníků uzavřené debaty se pak užívaly ostřejší výrazy.
Topolánek nakonec ustoupil kritice programového dokumentu Vize 2020. Sporné otázky vyjasní až ideová konference počátkem příštího roku, která schválí volební program. Konference ovšem na rozdíl od kongresu nemůže odvolat vedení.
