Praha - ODS chce otevřít zákon o policii a změnit jej tak, aby se napříště neopakovaly tahanice kolem výběru a jmenování policejního prezidenta.
Konkrétně by její poslanci rádi vrátili paragraf, který říká, že policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády.
Tento odstavec v zákoně dříve byl, o jeho odstranění se postaral exministr vnitra Ivan Langer, když před třemi lety předložil sněmovně balík policejních reforem. Ze zákona o policii tento odstavec vypadl.
Teď je policejní prezident neodvolatelný a zárověň se vedou debaty o tom, jak má být jmenován nový.
"Současné spory o způsob jmenování otevírají cesty ke změně zákona," řekl Aktuálně.cz místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra.
ODS a VV v klinči
Právě kvůli policejnímu prezidentovi se obnovil měsíc starý koaliční spor mezi ODS a Věcmi veřejnými. Jejich předseda a ministr vnitra Radek John si nejprve přes odpor ODS prosadil odvolání Oldřicha Martinů a následně na jeho místo doporučil Petra Lessyho.
Vybral jej ve výběrovém řízení po doporučení expertní komise, premiér Petr Nečas však výběr zpochybnil. John však chce Lessyho jmenovat navzdory premiérovi, ačkoliv se ODS a VV ústně dohodly, že s jeho výběrem musí souhlasit i premiér.
"Zákon o policii sám o sobě není špatný, ale sebral vládě respektive premiérovi možnost kontrasignovat výběr policejního prezidenta. To by se do zákona mělo vrátit, jsem pro," uvedla šéfka sněmovního podvýboru pro reformu policie Jana Černochová (ODS), která se rovněž postavila proti způsobu výběru šéfa policie. Podle ní splnil potřebná kritéria pouze ředitel policie Ústeckého kraje Jiří Vorálek.
"Ta neujasněnost, zda má premiér souhlasit či ne se jmenováním policejního prezidenta, vyvolává pochybnosti," připustil člen sněmovního bezpečnostního výboru Jaroslav Krupka (ODS). Bezpečnostní expert strany Jan Vidím (ODS) by pojistku v podobě souhlasu do zákona vrátil jen pro případ, že by byl policejní prezident vybírán výběrovým řízením. "Jinak by měl platit kariérní řád, podle kterého nejprve dostanou šanci náměstci odcházejícího prezidenta. V takovém případě by souhlas vlády nebyl třeb," řekl Aktuálně.cz.
Vláda, nebo parlament?
S ODS v tomto souhlasí i opozice. "Do zákona by se měl vrátit paragraf, který jasně řekne, v čí kompetenci je odvolání či jmenování policejního prezidenta. Minimálně by s jeho jménem měla souhlasit vláda," myslí si poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Podle něj by se do procesu jmenování mohl zapojit i prezident. Tak je to nyní v případě náčelníka generálního štábu, kterého prezident jmenuje na návrh vlády po projednání v příslušném sněmovním výboru.
Podle Jany Černochové by změnu zákona měla inciovat vláda spíše než že by to šlo cestou poslaneckého návrhu. Logicky se nabízí, že by ji navrhoval ministr vnitra, ten se k tomu ale nemá. "Není to na pořadu dne," uvedl John v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Poslanci jeho strany však se změnou souhlasí, byť nejsou s ODS zcela zajedno. "Zákon by se měl zpřesnit tak, aby neumožňoval hned několik výkladů," uvedl poslanec Viktor Paggio (VV). Sporný paragraf by vrátil, pokud by to doporučili právní experti.
Povinné výběrové řízení
Rozhodně by ale nezůstal jen u této změny. Paggio by rád prosadil podmínku, aby napříště bylo výběrové řízení na pozici policejního prezidenta povinné.
"Povinné výběrové řízení by mělo být zakotveno v zákoně. Naprosto souhlasím s postupem ministra Johna, který teď koaliční ODS zpochybňuje," řekl Aktuálně.cz.
"Nespěchal bych na podobně změny v řádu dní, to by mohlo celé věci uškodit. Ale dovedu si představit první změny v řádu jednoho či dvou měsíců," upřesnil.
