Praha - Odboráři mluví o "rozvalu státní správy", o porušování ústavních práv i "politizaci státní správy". Ministr práce zas o tom, že se na příští rok nic zásadního nemění.

Tak nepřehledně teď vypadá vyjednávání o platech zaměstnanců veřejné sféry. Obě strany totiž nejsou s to se tu a tam shodnout ani na tom, co si vůbec dohodly a co ne.

Odbory v pátek veřejně odmítly plán vlády na úpravu platů pro příští rok.

A s ministrem Jaromírem Drábkem (TOP 09) se neshodly ani na konferenci v sídle Senátu, která měla "alespoň drobet snížit napětí", jak řekl organizátor, místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), sám bývalý šéf odborové konfederace.

2011 - "prozatímní" řešení

Vláda sice nakonec ustoupila od nápadu radikálně změnit platové tabulky už pro příští rok, zároveň ale tuto středu schválila "drobné" změny v zákoníku práce a v nařízení vlády o platech státních zaměstnanců. A neustoupila od plánu snížit náklady na platy o 10 procent.

Současný zákoník práce striktně nařizuje, že - zjednodušeně řečeno - nejvyšší mzdový tarif ve státní správě může být maximálně 5 krát vyšší než ten nejnižší. Tuto pasáž však vláda navrhuje ze zákoníku vyškrtnout.

A zároveň otevřela možnost rozšířit okruh profesí, u kterých se může použít smluvní mzda, tedy bez ohledu na délku praxe. To se zatím používá u zdravotníků, uměleckých profesí nebo některých manuálních pracovníků.

Kterých profesí se to ale bude týkat nově, zatím jasné není - o tom bude vláda s odbory teprve jednat. Jisté je jen to, že nově budou mít upravené platy od ledna pedagogové.

Odbory se bouří, že státní zaměstnanci teď, začátkem října, vlastně nevědí, jaké budou mít od ledna platy.

"Ty škrty jsou kvůli školství," uklidňuje je Jaromír Drábek. "Všechny ostatní tabulky zůstanou stejné, pokud se v nějakém resortu nedohodnou jinak." 

Odbory: Je to destrukce!

Odboráři ale prosazují, že by se o platech nemělo jednat v jednotlivých resortech a že za stejnou práci má být stejná mzda. Individuální smluvní platy jsou proto pro ně jako červený hadr pro býka.

Navíc se bojí, že jde jen o to, jak účinně mzdy snížit.

"Záleží na tom, co nadřízený rozhodne, ale hlavně - kolik bude mít peněz," říká předsedkyně odborů ve státní správě Alena Vindrová s poukazem na to, že vláda hodlá snížit množství peněz na platy o 10 procent.

A dodává: "Znamená to destrukci tarifního systému, dojde k rozvalu státní správy. Hrozí nepotismus, klientelizace a politizace státní správy."

Od roku 2012 by navíc chtěl Drábek platy státních zaměstnanců úplně překopat. Vadí mu, že má pracovník veřejné správy ze 70 procent plat jistý a jen asi 14 procent tvoří osobní ohodnocení a odměny. Zbytek jsou zákonné příplatky za přesčasy.

Ani v tom se ale s odbory neshodne a je otázka, zda roční odklad na jednání něco vyřeší. Odbory totiž tvrdí, že současný stav vyhovuje a že "manažerský" přístup ve státní správě nefunguje.

"Porušuje to ústavní právo na spravedlivé odměňování za práci," prohlašuje dál Vondrová. "Vláda by mohla stanovit limity naprosto libovolně."

Budeme jednat - nebo stávkovat?

Vláda dál bude s odbory vyjednávat, a to i přesto, že návrhy na změny už posílá do parlamentu. Ministr Drábek tvrdí, že to byl požadavek odborářů. Ti zase říkají, že ani neměli čas si návrhy prostudovat.

"Jednání probíhá velice nestandardně," hodnotí ho místopředsedkyně zdravotnických odborů Ivana Břeňková. Ministr práce tvrdí, že je standardní, jen zrychlené.

"Dosažení shody je ještě poměrně vzdálené," zhodnotil páteční dohady Milan Štěch.

Faktem je, že zatím ani čtvrteční schůzka šéfa odborové konfederace Jaroslava Zavadila s premiérem Petrem Nečasem (ODS) průlom nepřinesla.

Odbory už jednou proti chystaným změnám protestovaly - 21. září uspořádaly v Praze demonstraci. A do budoucna pohrozily i generální stávkou.