Praha - Nejvyšší koaliční vyjednavači se ráno shodli, že by vláda mohla odložit spuštění daňové reformy - a to až na rok 2014. Původně to přitom mělo být už v lednu 2013.

Dohoda je zatím předběžná, koaliční lídři se kvůli tomu sejdou ještě před třetím čtením zákona o zřízení jednotného inkasního místa, který se zavedením daňové reformy úzce souvisí.

Ranní dohodu potvrdili zástupci vládních stran.

Odklad spuštění neodmítl ani ministr financí Miroslav Kalousek. Zdůraznil však, že schválená - a tedy platná - má reforma daní být od 1. ledna 2012. Je podle něj pak otázkou odborné a politické diskuze, kdy bude reálně spuštěna.

V rozhovoru pro Českou televizi použil příměr: "Auto vyrobeno bude, nyní jen rozhodujeme, kdy vyjede na silnici".

Je to už druhá z klíčových vládních reforem, o jejímž odkladu ministři mluví. Ministr Kalousek a po něm i další politici už v úterý pro Aktuálně.cz připustili, že roční odklad čeká také penzijní reformu.

Proč?

Odkladem daňové a penzijní reformy může vláda odvrátit hrozící pohromu pro státní rozpočet.

V roce 2013 chce Miroslav Kalousek snížit výdaje o 30 miliard korun, zároveň počítá s poklesem rozpočtových příjmů o 20 miliard vlivem ekonomického zpomalení.

Penzijní reforma si podle odhadu ministerstva vyžádá od státu 20 miliard. Při ekonomickém zpomalení by mohla stejný výpadek v příjmech způsobit reforma daní, která je nastavena na tříprocentní hospodářský růst. 

Nečasova příprava

Zpoždění daňové reformy premiér jakoby mimochodem připustil poprvé ve čtvrtek odpoledne při tiskové konferenci, ve které popisoval, jak bude koalice čelit opozičním obstrukcím ve sněmovně.

Nečas ve čtvrtek uvedl, že reformu má smysl spouštět až v momentě, kdy bude fungovat projekt jednotného inkasního místa.

"Spuštění jednotného inkasního místa bude možné až od prvního ledna 2014. A jsme přesvědčeni, že vhodnější bude, samozřejmě s výjimkou loterijní daně, ta má i v tom návrhu jinou účinnost, spustit všechno naráz," prohlásil.

Podívejte se, v jaké podobě schválila reformu vláda:

Stravenky přežijí?

Odklad by v praxi znamenal, že lidé zatím nepřijdou o daňové zvýhodnění stravenek. Zrušení této výjimky patřilo k nejspornějším bodům, na nichž se koalice nedokázala dohodnout.

Zřejmě by zatím zůstala i 15% sazba daně z příjmů fyzických osob, počítaná z takzvané superhrubé mzdy. Reforma měla zvýšit sazbu na 19 %, ale vrátit se v zásadě k výpočtu z hrubé mzdy. Současně měly stoupnout odvody zaměstnanců na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %.

Některé další změny - například nižší výdajové paušály u živnostníků nebo omezení daňových výhod u hypoték - však teoreticky mohou přijít i dříve, tedy nezávisle na odkladu reformy jako celku. Jasněji by mohlo být po dalším projednávání reformy ve sněmovně, v pátek je na programu druhé čtení návrhu.