Praha - Obyvatelé obcí a měst by příští rok mohli mít daleko větší šanci rozhodnout zásadní věci v referendech. Vláda i opozice se vzácně shodly a zákony, které navrhly, prošly překvapivě společně do druhého čtení.

Poslanci se mohou opřít o veřejné mínění, které je nakloněno k možnosti využívat všelidové hlasování i pro celostátní otázky.

Minulý týden se ale nenašly dvě třetiny poslanců, kteří by zvedli ruku pro změnu ústavy, podle níž by se plebiscity staly běžným prvkem přímé demokracie. Nyní se rozhoduje o jiném návrhu.

Ústava beze změn, pořádat referenda půjde těžko - ČTĚTE ZDE

Naposled Česko rozhodovalo o vstupu do EU. Referendum o americkém radaru v pátek však poslanci odmítli.

Češi o radaru nerozhodnou - ČTĚTE ZDE

Vláda i opozice: kvórum je vysoké

S návrhem na vylepšení podmínek k pořádání obecních referend přišla vláda i opozice: a oba postupy jsou si podobné jako vejce vejci.

ČSSD se totiž pokoušela změnit nynější podmínky už na jaře, ale její plán tehdy neprošel. Poslanec Tomáš Kvapil ale dnes navrhl, aby oba zákony projednávali poslanci ve výborech a upravili je tak, aby se ve třetím, konečném hlasování, schvalovala pouze jedna norma.

Návrh na zamítnutí opozičního zákona nakonec neprošel i díky tomu, že se dva přítomní poslanci zelených a několik zákonodárců ODS rozhodli zdržet hlasování. "Je rozumné si nad oba návrhy sednout," potvrdil předseda zelených Martin Bursík. Dál prošel i vládní zákon.

Dnes se obecní referenda pořádají podle tři roky starého zákona. Rozhodnutí je platné jen tehdy, když se hlasování zúčastní aspoň polovina oprávněných voličů. A závazné je pro zastupitelstva zase v případě, kdy pro něj hlasovala nadpoloviční většina hlasujících. Pokud zastupitelstvo rozhodnutí nerespektuje, může ho ministerstvo vnitra rozpustit.

Vláda navrhuje, aby referendum bylo platné už tehdy, kdy přijde hlasovat 35 procent voličů a závazné, jestliže by pro něj  hlasovala nadpoloviční většina hlasujících, která se však zároveň musí rovnat 25 procentům všech oprávněných voličů.

Příklad: Obec má přesně 100 voličů. Pokud 35 (35 %) z nich přijde hlasovat v referendu, je platné. Aby však bylo závazné, musí se 25 příchozích vyslovit pro jednu z variant.

Vláda i opozice jsou rozhodnuti zákon změnit i kvůli tomu, že v zemi proběhlo hned několik referend, která byla nakonec neplatná.

Nejznámějším případem je referendum v Brně o modernizaci nádraží před třemi lety nebo poslední hlasování v Rožmitále pod Třemšínem, kde o umístění radaru hlasovalo dokonce 47,2 procent voličů. Přestože 95,1 procent z nich řeklo radaru "ne", plebiscit neplatí, protože účast nepřekročila 50 procent.

Snížit, ale zase ne moc

Ani vláda ani opozice se nevrací k tomu, co v případě referend platilo v Česku od roku 1992. Tehdy byl zákon nejbenevolentnější. K referendu mohla přijít jen čtvrtina voličů a bylo platné.

Sociální demokraté navrhují, aby minimální účast v referendu byla 33 procent a závazné by se stalo ve chvíli, kdy by pro jednu z verzí hlasovala nadpoloviční většina, ale nejméně 25 procent všech voličů.

V případě slučování nebo rozdělení obcí by ale byli přísnější. Tam by se musela vyslovit nadpoloviční většina voličů v té části obce, které se změny týkají.

Rozhodnutí nezávazné?

Podstatnou změnou, kterou vláda nyní prosazuje, je konec jakýchkoliv sankcí pro zastupitelstva v případě, že nesplní "vůli lidu".

Sociální demokraté by ve svém zákoně naopak sankci nerušili.

Desetina oprávněných voličů najednou ve volební místnosti. | Foto: Ludvík Hradílek

Podle názoru vlády je totiž současná hrozba rozpuštění zastupitelstva obce v případě, že se nepodřídí výsledku referenda, "politická sankce".

"I při zrušení této sankce zůstane zachována politická odpovědnost zastupitelstva," uvádí mezi důvody.

Sankce nebyla dosud nikdy využita, zákon platí 14 let. Ministerstvo vnitra také může zrušit rozhodnutí zastupitelstva, pokud by rozhodli v rozporu s výsledkem referenda.