Miliardový dárek od parlamentu ještě nemá ČEZ jistý

Pavel Baroch
5. 8. 2009 13:00
Vedení KDU-ČSL zvažuje, že podá ústavní stížnost

Praha - Sněmovna i Senát schválením zákona o spotřební dani pomohli společnosti ČEZ ušetřit desítky miliard korun za nákup emisních povolenek. Polostátní energetická firma ovšem ještě nemá peníze jisté.

Vedení KDU-ČSL totiž oznámilo, že zvažuje podání ústavní stížnosti.

Zákon navíc nemusí podepsat prezident Václav Klaus a postavit se proti němu může i Brusel, který stanovuje pravidla pro obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého.

Česká pravidla pro nakupování emisních kreditů vymyslela skupina poslanců z několika stran a jako přílepek ho ve druhém čtením přidala k novele zákona o spotřební dani. Přílepek pak hladce prošel v červnu sněmovnou a o měsíc později i Senátem.

Foto: Ludvík Hradilek

Zákon ušitý pro ČEZ?

Zákonodárci odhlasovali, že energetické společnosti budou moci i po roce 2013 získávat emisní povolenky zdarma výměnou za to, že ušetřené peníze investují do modernizace provozů.

Jelikož jsou ovšem lhůty na "prostavění" poměrně přísné, kritici - například exministr životního prostředí Martin Bursík - tvrdí, že přílepek je ušit na míru společnosti ČEZ. 

A tak bezmála 70 miliard korun, jak sumu na povolenky vyčíslilo ještě Bursíkovo ministerstvo, zřejmě připadne právě ČEZ, který má před ostatními náskok, protože už rozjel nebo rozjíždí modernizace svých uhelných elektráren, například Prunéřova.

"Ta argumentace je přibližně stejná, kdybychom řekli, že kdo postaví ze svého nemocnici, nemusí platit zdravotní pojištění. Uvědomme si, že emisní povolenky tvoří 30 procent rozpočtu," varoval před přijetím přílepku i exministr financí Miroslav Kalousek.

Lidovecký poslanec Jiří Carbol
Lidovecký poslanec Jiří Carbol | Foto: Webové stránky poslance

Lidovci musí sehnat další poslance

Nejužší vedení KDU-ČSL nyní zvažuje, že se přílepek pokusí "zakázat" pomocí Ústavního soudu, jak v rozhlasovém pořadu Studio Česko uvedl místopředseda strany a poslanec Jiří Carbol.

"Zatím posuzujeme, jestli by to vůbec mělo u Ústavního soudu šanci," řekl Aktuálně.cz Jiří Carbol.

"Vadí nám postup, jakým to bylo přijato. Vadí nám i to, že nebyla dána možnost o návrhu diskutovat, uspořádat seminář, jako se to u podobných závažných předlohách dělá," dodal.

Pokud se KDU-ČSL rozhodne ústavní stížnost podat, bude muset sehnat dostatečný počet podpisů od jiných straníků, protože lidovci nemají tolik zákonodárců. K ústavní stížnosti je potřeba 41 poslanaců nebo 17 senátorů.

Pod přílepkem je přitom jako předkladatel kromě exministrů průmyslu Martina Římana z ODS, Milana Urbana z ČSSD, poslance Oldřicha Vojíře z ODS podepsán i lidovecký poslanec a exministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Plénum Ústavního soudu zasedá v Brně
Plénum Ústavního soudu zasedá v Brně | Foto: Ondřej Besperát

Soud už přílepky zakázal

Pokud by ovšem lidovci sehnali dostatek zákonodárců, měla by jejich stížnost velmi reálnou naději na úspěch.

Ústavní soud už před dvěma roky rozhodl, že takový legislativní postup je špatný. V únoru 2007 soudci v kauze odškodňování klientů tří zkrachovalých bank uvedli, že nesouvisející přílepky už nebudou tolerovat.

Místopředseda lidovců Jiří Carbol zatím nedokázal sdělit, kdy by mohla být případná ústavní stížnost připravena, a zda to strana stihne ještě do voleb.

"Příprava takové stížnosti nějakou dobu trvá. Nechceme to vázat na volby," řekl Aktuálně.cz Carbol.

Klaus, nebo Evropská komise?

Novelu spotřební daně s "emisním" přílepkem ještě nepodepsal prezident Václav Klaus, takže existuje i možnost, že se předloha vrátí do sněmovny.

Podle Martina Bursíka, exministra životního prostředí a bývalého předsedy Strany zelených je možné i to, že do české metody rozdělování povolenek na oxid uhličitý zasáhne Brusel.

"Evropská komise s nejvyšší pravděpodobností Česku národní plán investic do modernizace infrastruktury a čistých technologií neuzná," odhaduje Bursík.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 8 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy