Miliardový dárek od parlamentu ještě nemá ČEZ jistý

Pavel Baroch
5. 8. 2009 13:00
Vedení KDU-ČSL zvažuje, že podá ústavní stížnost

Praha - Sněmovna i Senát schválením zákona o spotřební dani pomohli společnosti ČEZ ušetřit desítky miliard korun za nákup emisních povolenek. Polostátní energetická firma ovšem ještě nemá peníze jisté.

Vedení KDU-ČSL totiž oznámilo, že zvažuje podání ústavní stížnosti.

Zákon navíc nemusí podepsat prezident Václav Klaus a postavit se proti němu může i Brusel, který stanovuje pravidla pro obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého.

Česká pravidla pro nakupování emisních kreditů vymyslela skupina poslanců z několika stran a jako přílepek ho ve druhém čtením přidala k novele zákona o spotřební dani. Přílepek pak hladce prošel v červnu sněmovnou a o měsíc později i Senátem.

Foto: Ludvík Hradilek

Zákon ušitý pro ČEZ?

Zákonodárci odhlasovali, že energetické společnosti budou moci i po roce 2013 získávat emisní povolenky zdarma výměnou za to, že ušetřené peníze investují do modernizace provozů.

Jelikož jsou ovšem lhůty na "prostavění" poměrně přísné, kritici - například exministr životního prostředí Martin Bursík - tvrdí, že přílepek je ušit na míru společnosti ČEZ. 

A tak bezmála 70 miliard korun, jak sumu na povolenky vyčíslilo ještě Bursíkovo ministerstvo, zřejmě připadne právě ČEZ, který má před ostatními náskok, protože už rozjel nebo rozjíždí modernizace svých uhelných elektráren, například Prunéřova.

"Ta argumentace je přibližně stejná, kdybychom řekli, že kdo postaví ze svého nemocnici, nemusí platit zdravotní pojištění. Uvědomme si, že emisní povolenky tvoří 30 procent rozpočtu," varoval před přijetím přílepku i exministr financí Miroslav Kalousek.

Lidovecký poslanec Jiří Carbol
Lidovecký poslanec Jiří Carbol | Foto: Webové stránky poslance

Lidovci musí sehnat další poslance

Nejužší vedení KDU-ČSL nyní zvažuje, že se přílepek pokusí "zakázat" pomocí Ústavního soudu, jak v rozhlasovém pořadu Studio Česko uvedl místopředseda strany a poslanec Jiří Carbol.

"Zatím posuzujeme, jestli by to vůbec mělo u Ústavního soudu šanci," řekl Aktuálně.cz Jiří Carbol.

"Vadí nám postup, jakým to bylo přijato. Vadí nám i to, že nebyla dána možnost o návrhu diskutovat, uspořádat seminář, jako se to u podobných závažných předlohách dělá," dodal.

Pokud se KDU-ČSL rozhodne ústavní stížnost podat, bude muset sehnat dostatečný počet podpisů od jiných straníků, protože lidovci nemají tolik zákonodárců. K ústavní stížnosti je potřeba 41 poslanaců nebo 17 senátorů.

Pod přílepkem je přitom jako předkladatel kromě exministrů průmyslu Martina Římana z ODS, Milana Urbana z ČSSD, poslance Oldřicha Vojíře z ODS podepsán i lidovecký poslanec a exministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Plénum Ústavního soudu zasedá v Brně
Plénum Ústavního soudu zasedá v Brně | Foto: Ondřej Besperát

Soud už přílepky zakázal

Pokud by ovšem lidovci sehnali dostatek zákonodárců, měla by jejich stížnost velmi reálnou naději na úspěch.

Ústavní soud už před dvěma roky rozhodl, že takový legislativní postup je špatný. V únoru 2007 soudci v kauze odškodňování klientů tří zkrachovalých bank uvedli, že nesouvisející přílepky už nebudou tolerovat.

Místopředseda lidovců Jiří Carbol zatím nedokázal sdělit, kdy by mohla být případná ústavní stížnost připravena, a zda to strana stihne ještě do voleb.

"Příprava takové stížnosti nějakou dobu trvá. Nechceme to vázat na volby," řekl Aktuálně.cz Carbol.

Klaus, nebo Evropská komise?

Novelu spotřební daně s "emisním" přílepkem ještě nepodepsal prezident Václav Klaus, takže existuje i možnost, že se předloha vrátí do sněmovny.

Podle Martina Bursíka, exministra životního prostředí a bývalého předsedy Strany zelených je možné i to, že do české metody rozdělování povolenek na oxid uhličitý zasáhne Brusel.

"Evropská komise s nejvyšší pravděpodobností Česku národní plán investic do modernizace infrastruktury a čistých technologií neuzná," odhaduje Bursík.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy