Praha - Ženy na mateřské dovolené ještě mají šanci, že v roce 2010 nepřijdou o pětinu peněz, jak předpokládá schválený úsporný balíček. Podle jedné z možných variant si pak státní rozpočet přesto nepohorší o 1,5 miliardy korun, ale dokonce si o téměř miliardu polepší.
Snížení mateřské o pětinu zaskočilo na konci září i některé poslance, kteří pro Janotův úsporný balíček tehdy hlasovali. Lidovci za podpory ČSSD a komunistů nyní mají reálnou šanci, že se jim na prosincovém jednání sněmovny podaří škrty v mateřské na poslední chvíli zrušit.
I přesto, že vláda s návrhy KDU-ČSL a ČSSD kvůli špatnému stavu rozpočtu nesouhlasí, zachování mateřské může příští týden ve sněmovně projít.
| Objevy Aktuálně.cz: Schováno v balíčku: Mateřská klesne o víc než pětinu O pětinu nižší mateřská. Škromach nevěděl, co schválil Další dopad balíčku: Méně peněz za ošetřování dítěte |
Online deník Aktuálně.cz proto mezi poslanci a jejich poradci zjišťoval, jak by v praxi mohl plán na "záchranu" mateřské vypadat.
A existuje hned několik variant.
Mateřská není rodičovská
- Řada lidí zaměňuje peněžitou pomoc v mateřství (PPM) s rodičovským příspěvkem, stejně jako mateřskou a rodičovskou dovolenou - nebo mezi nimi nerozlišuje.
- Zjednodušeně řečeno: Matka má nejdříve 28 týdnů nárok na mateřskou (PPM) a poté na rodičovský příspěvek (do dvou až čtyř let věku dítěte). Zatímco výše PPM je přímo úměrná předchozí mzdě, rodičovský příspěvek je v zásadě pro všechny stejný bez ohledu na předchozí příjem.
- Na PPM mají nárok jen matky, které si platí nemocenské pojištění - tedy typicky zaměstnanci. Pokud si jej neplatí (typicky nezaměstnané, studentky či mnoho podnikatelek), dostávají rovnou rodičovský příspěvek.
- Podrobněji jsme se rozdílům a dalším častým omylům věnovali v samostatném článku.
Ať si to vláda vyřeší sama
Zatím jediné dva "hotové" návrhy, které už jsou v písemné podobě ve sněmovně, si s větším schodkem rozpočtu hlavu nelámou. Lidovci a ČSSD v nich chtějí zrušit snížení mateřské bez náhrady pro rozpočet, tedy nikoliv výměnou za jiné úsporné opatření. Jenže zvyšovat schodek po úspěšně skončeném prvním čtení ve sněmovně už teď není možné..
Podle poslankyně Michaely Šojdrové z KDU-ČSL, která je spoluautorkou návrhu, lze vyšší výdaje rozpočtu (nesnižování mateřské přijde na 1,5 miliardy korun) pokrýt například díky nesnížení DPH u některých služeb.
S rozpočtovou rezervou pěti miliard, která se oproti plánu ušetřila neschválením nižší DPH, však už počítají i zastánci nesnižování platů státních zaměstnanců. Pokud by škrty v platech prosadili, přišel by státní rozpočet o sedm miliard, takže by rezerva z DPH nestačila ani na tento bod, natož na nesnižování mateřské.
Lidovci hovoří také o možnosti vyšších příjmů rozpočtu díky přísnější regulaci hazardu, kterou chtějí prosadit. S podobným vlastním návrhem však přišla i ČSSD, takže ani toto zřejmě nebude rychlá a jistá cesta.
Podle lidovců lze ušetřit také na rozpočtu ministerstva obrany nebo třeba na obří zakázce na likvidaci ekologických škod.
Ani ČSSD zřejmě přímo k návrhu na nesnižování mateřské nepřidá nějaký jiný konkrétní bod, na němž by naopak rozpočet ušetřil.
"Nebudeme kšeftovat," říká k tomu místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Případný vyšší schodek si podle něj musí vláda vyřešit sama. "Má na to kompetence," dodává. Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka na otázku Aktuálně.cz neodpověděl.
Matkám neubereme, ostatním nepřidáme
Ministr financí Eduard Janota, stejně jako ODS a TOP 09, je proti jakémukoliv "rozebírání" už schváleného úsporného balíčku, který je přitom už mírnější verzí původního návrhu.
Zástupci ministerstva financí nicméně připouštějí, že pokud někdo navrhne výměnu jednoho bodu za jiný a rozpočet tím o nic nepřijde, nebudou proti. Ke konkrétním možnostem a hypotézám se však Janota zatím vyjadřovat nechce.
Lidovci, ČSSD a komunisté sice mají sílu na zablokování škrtů v mateřské či platech státních zaměstnanců, ale porušili by tím kompromisní dohody ohledně balíčku. Například se snížením mateřské souhlasili sociální demokraté i výměnou za to, že se ODS nebránila zvýšení stropů na sociální a zdravotní pojištění.
Pokud by se tedy Janotův balíček začal rozebírat a přidala se i ODS, bylo by jednání o úsporách v troskách a vrátilo se na úroveň z letošního září. "Schválené znění balíčku považujeme za krvavý kompromis. Sami jsme s některými kroky nesouhlasili, včetně snížení peněžité pomoci v mateřství. Měnit jej však po dosažení kompromisu považujeme za neodpovědné a populistické," říká místopředseda ODS Petr Nečas.
Další z poslanců ODS, který si nepřál být jmenován, by prý nesnižování mateřské podpořil, ale jedině tehdy, pokud bude rozpočtově neutrální a ve stejném okamžiku se také jasně schválí, za jakou jinou úspornou položku se vymění. Očekává, že s konkrétními "trumfy" přijdou všechny strany přijít až během prosincového jednání sněmovny nebo těsně před ním.
Případná "výměna" mateřské za jinou položku by měla být také snadná a rychlá. Podle informací Aktuálně.cz je jedním z takových řešení novelizace zákonů o nemocenském pojištění a daních z příjmů, přijatá jako společná změna obou předpisů. I když by takovou změnu ještě musel schválit Senát a podepsat prezident, dala by se prý stihnout tak, aby byla účinná už od 1. ledna 2010.
Konkrétně: Mateřská by se nesnížila, současně by se ale zrušilo už schválené zvýšení daňové slevy na dítě, kterou může uplatňovat prakticky každá rodina.
Zatímco snížení mateřské se dotkne rodinných rozpočtů výrazně (žena se mzdou 20 000 Kč přijde měsíčně o tři tisíce), tak nezvýšení daňové slevy na dítě by nepřineslo nic dramatického. Sleva by jednak zůstala stejná jako v roce 2009 (rodina by tedy o nic nepřišla), jednak jde "jen" o částku 924 korun ročně na každé dítě.
V roce 2010, kdy vzroste DPH či spotřební daně, by sice právě větší daňová sleva mohla částečně vykompenzovat vyšší náklady, nicméně rodiny se bez ní obejdou snadněji než bez pětiny mateřské. A jak neoficiálně přiznávají i někteří politici, je to mnohem schůdnější řešení. I proto, že o chystaném zvýšení daňové slevy ví málokdo a je to cosi abstraktnějšího, než mnohem medializovanější snížení mateřské.
Výhodou takové směny je i fakt, že rozpočet by na ní dokonce vydělal: Nesnižováním mateřské by sice přišel o zhruba 1,5 miliardy, nezvyšováním daňové slevy by ale ušetřil podle odhadů kolem 2,3 miliardy.
"Takové řešení neplánujeme," říká však Michaela Šojdrová z KDU-ČSL. Lidovci totiž chtějí nechtějí škrtat v žádné formě podpory rodin s dětmi.
| Čtěte více o dalších plánech ODS a ČSSD: ODS plánuje revizi rodičovské. Je prý příliš velkorysá Vyšší daně pro bohaté budou možná od roku 2011 Na šrotovné zapomeňte. Rozpočet s ním nepočítá |
ČSSD podle neoficiálních informací zvažuje i "výměnu" mateřské za nezvyšování výdajových paušálů pro živnostníky, přesněji za jejich opětovné snížení na úroveň uplatňovanou v roce 2008. Tato varianta je ale údajně zcela nepřijatelná pro ODS. .
Ve hře ještě teoreticky zůstává i zvýšení daně z příjmů pro lidi s výdělky nad 100 tisíc korun měsíčně. V nejnovějším návrhu ale ČSSD počítá se zvýšením daňové sazby až počínaje rokem 2011, nikoliv 2010.
Ve hře je také ošetřovné
Podobně jako při schvalování úsporného balíčku na konci září to vypadalo, že politici nechají bez povšimnutí i další z dávek ukrytou pod kapitolou nenápadně nazvanou "změny v nemocenském pojištění", a to snížení takzvaného ošetřovného, které například dostává matka při nemoci dítěte. Lidovecký návrh sice nepočítá s tím, že by se spolu s mateřskou stoply i schválené škrty v těchto dávkách, se samostatným návrhem na zrušení škrtů v ošetřovném však přišla ČSSD.
| Čtěte více o změnách v ošetřovném: Další dopad balíčku: Méně peněz za ošetřování dítěte |
Podle schváleného úsporného balíčku se od ledna 2010 nebude ošetřovné vyplácet za první tři dny nemoci. Matka s měsíční mzdou 20 tisíc korun tak při devítidenní nemoci dítěte dostane o tisícikorunu méně než dosud.
Pokud by prošel návrh ČSSD na nesnižování ošetrovného, neušetřil by státní rozpočet plánovaných 400 milionů korun.
