Kompromis o platech. Stát soudcům doplatí 1,2 miliardy

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 6. 2. 2015 18:29
Zástupci vlády a justice po společném jednání přišli s návrhem, díky kterému by stát nemusel doplácet soudcům a žalobcům až pět miliard za uplynulé tři roky.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Vstřícným gestem z obou stran skončilo páteční jednání na ministerstvu spravedlnosti o platech soudců a státních zástupců. Pokud kompromis projde i na pondělním jednání vlády, stát doplatí soudcům a státním zástupcům, kteří na dohodu přistoupí, zhruba 1,2 miliardy korun.

Závěr dvouapůlhodinové schůzky je takový, že zástupci justice ustoupí od podávání žalob a zapomenou na doplacení platů za uplynulé tři roky, stát jim doplatí jen rozdíl oproti platové základně, který byl zaviněn používáním špatného statistického údaje.

"Soudci, státní zástupci v podstatě zapomenou na doplatek platů, co se týče trojnásobného koeficientu, stát na druhou stranu by doplatil rozdíl v platové základně," přiblížil dohodu na tiskové konferenci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

"Přestože soudci nezavinili, jsou připraveni vzdát se části svých nároků, aby zůstala zachována důvěra v jejich rozhodování. Vyzývám všechny své kolegy, aby si uvědomili, co je je ve hře," apeloval na soudce předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Zástupci justice opakovaně připomněli, že suma, které se vzdávají, je mnohem větší, než ta, jakou by jim stát podle dohody měl doplatit. Zároveň však opakovaně ocenili přístup vlády a zejména ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). "Myslím si, že jsme poprvé dospěli k závěru, že s justicí se jedná," pochvaloval si nový předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Válková věří, že usnesení, které se bude formulovat o víkendu, vláda na svém pondělním zasedání přijme. Důležité slovo však podle ní bude mít ministr financí a její stranický šéf Andrej Babiš. Ministerstvo totiž ve svých rezervách dostatečné prostředky nemá.

Ústavní stížnost nebyla v pátek na stole

Doposud se přitom zdálo, že jedinou cestou z ošemetné situace, kdy podle Válkové by v nejčernějším scénáři stát zaplatil až šest miliard korun, bylo podání ústavní stížnosti. Tu však mohl jako účastník řízení podat pouze předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa, který se pátečního jednání rovněž účastnil.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve vyjádřil přesvědčení, že existuje rozpor mezi nynějším verdiktem Nejvyššího soudu a dřívějším nálezem Ústavního soudu. Dokonce pověřil Válkovou, aby Jirsu k podání stížnosti vyzvala. Nakonec se však více než 40 zástupců vlády a justice této variantě vůbec nevěnovalo.

Přesto je však možné, že vláda svým usnesením Jirsu k podání stížnosti přece jen vyzve. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera by totiž došlo k jasnému konstatování, jak soudy mají do budoucna postupovat.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Boeing zaplatí pokutu ve výši desítek milionů korun za montáž vadných součástek. Týkalo se to 133 letadel řady 737 New Generation

Americký výrobce letecké techniky Boeing zaplatí pokutu 3,9 milionu dolarů (90 milionů korun) za montáž vadných součástek do 133 letadel. V pátek o tom rozhodl americký Federální úřad pro letectví (FAA). Verdikt se týká strojů modelové řady 737 NG (Next Generation). FAA předpokládá podobné nedostatky i u strojů řady MAX, které potkaly dvě smrtelné letecké nehody a nesmějí do vzduchu.

Podle FAA Boeing nedohlédl na dodavatele, aby se řídili firemním systémem kontroly kvality. Konkurentu evropského Airbusu také vyčítá, že stroje přihlásil na závěrečnou kontrolu letecké způsobilosti, ačkoli věděl, že obsahují vadné součástky.

Boeing pochybení nepřiznal, uvedl ale, že si je obav FAA vědom. Firma má nyní 30 dní na to, aby zaplatila pokutu, nebo se odvolala. Boeing uvedl, že věc přezkoumá. Dodal také, že se mu nedostatky již podařilo odstranit u strojů NG. V případě řady MAX se ještě konají kontroly, aby mohly být všechny chybné součástky nahrazeny. V pátek oznámená pokuta se týká jen řady NG, o možných pochybeních u řady MAX úřad zatím nerozhodl.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Američané se domnívají, že jejich dron v Libyi sestřelili Rusové

Americká armáda se domnívá, že neozbrojený americký bezpilotní letoun, který se zřítil minulý měsíc poblíž libyjské metropole Tripolisu, ve skutečnosti sestřelila ruská protivzdušná obrana, a požaduje vrácení trosek dronu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM).

Sestřelení amerického stroje by podle Reuters zvýraznilo rostoucí silovou roli Moskvy v severoafrické zemi bohaté na energetické zdroje, kde ruští žoldnéři podle pozorovatelů válčí v libyjské občanské války na straně polního maršála Chalífy Haftara. Jeho síly, které podporují vládu v Benghází na východě země, se od dubna snaží dobýt Tripolis, nyní ovládaný mezinárodně uznávanou libyjskou vládou národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Požár v Prešově hasiči definitivně uhasili až v sobotu ráno, zemřelo při něm pět lidí

Slovenští hasiči dnes ráno zcela uhasili požár ve dvanáctipatrovém bytovém domě v Prešově. "Zásah probíhal celou noc, lokalizaci požáru ohlásil velitel zásahu před půlnocí, před sedmou ráno ohlásil likvidaci požáru," uvedl Hasičský a záchranný sbor na sociální síti. Na místě zasahovalo téměř 90 profesionálních hasičů a více než 25 dobrovolných hasičů s téměř 40 kusy techniky.

"Potvrzeno je zatím pět obětí, další lidé jsou nezvěstní. Jejich počet upřesní policie ve spolupráci s městskou civilní obranou, hasiči a dalšími orgány," napsal na své internetové stránce deník Sme. Zranění podle záchranářů utrpěly více než čtyři desítky lidí. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kvůli nejhoršímu suchu za poslední desetiletí se zmenšily Viktoriiny vodopády na hranici Zambie a Zimbabwe oproti normálnímu stavu na pouhý potůček.

Podle agentury Reuters se místní nyní obávají, že pokud změny klimatu povedou k častějším a výraznějším suchům, přijde region o jednu z hlavních turistických atrakcí, kterou ročně navštíví asi milion lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy