Praha - Rok a půl před koncem druhého a posledního prezidentského mandátu Václava Klause nevolá jeho "mateřská" strana ODS nijak po tom, aby se otec zakladatel vrátil do jejího čela.
O tom, zda nynější hlava státu plánuje či zkusí vydržet v politice i po únoru 2013, se v kuloárech diskutuje už delší dobu. Ministr zahraničí TOP 09 Karel Schwarzenberg to už veřejně prohlásil jako hotovou věc a samotný prezident to nijak nepopřel.
Letos v dubnu naopak pronesl větu: "Určitě zůstanu ve veřejném světě, určitě se nestáhnu do soukromí."
Angažmá ve straně, již založil, je jednou z diskutovaných možností Klausovy politické budoucnosti, a tak Aktuálně.cz sondovalo u řadových funkcionářů ODS, jak by se na takový comeback dívali.
ODS: Návrat není reálný
Z odpovědí více než tří desítek předsedů místních a regionálních sdružení vyplývá, že návrat současného prezidenta si z nich přeje výrazná menšina. Tři čtvrtiny odpověděly, že Klausův návrat do čela ODS je nereálný, nebo že si ho přímo nepřejí.
Odpovědí typu "je to možné, bude-li Václav Klaus chtít" je minimum.
Převládají přesně opačné: "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Václav Klaus je historie ODS, ne budoucnost."
"Není to pravděpodobné a myslím, že by ani sám nechtěl," říká další z předsedů.
"Myslím, že spíše ne, ale hlavně: doufám, že ne," přidává se další.
"Za naoko odmítající clonou může být snaha o návrat, považoval bych jej ale za vrchol nedospělosti."
Za reálné to ale nepovažuje ani většina těch, kteří by si jinak Klausův návrat i přáli: "Nepokládám to úplně za nemožné, ale na druhou stranu také za velmi nepravděpodobné."
"Mladší" členové ODS už "jsou jinde"
Odhady, zda by si návrat "otce-zakladatele" přála přímo členská základna, se liší: část z nich odhaduje, že je to "tak půl na půl", jiní mluví o "řadě příznivců, ale zároveň řadě odpůrců", další odhadují, že "tak třetina" by byla pro.
Ve více odpovědích se objevuje tento odhad: "staří" členové ODS by Klausův návrat uvítali, ti "mladší" spíše ne.
"Je to logické. Zakládající členové zcela jistě ano, ale většina členů současné ODS do ní vstoupila až po "sarajevském atentátu" (kdy v roce 1997 padla Klausova vláda a od ODS se odštěpila Unie svobody - pozn. A.cz), nebo až poté, co byl Václav Klaus zvolen prezidentem. Jejich pohled na ODS je úplně jiný," nabízí svůj celkový výklad předseda jednoho z regionálních sdružení ODS.
A dodává: "Pro ně by mohl být jeho návrat problém. ODS je jinde, doba se výrazně posunula, reálná politika je někde úplně jinde."
Pro dalšího předsedu oblastního sdružení je otázka zbytečná: "Jak znám členy naší organizace, tak kredit Václava Klause je u nich obrovský a nikým nepřekonaný. Ale myslím, že prezident udělá nakonec něco velice překvapivého, a pochybuji, že by to byl návrat do stejné řeky."
Nová strana? Šanci má...
O případném založení nové strany, případně "nacionalistické" strany, jak říká Karel Schwarzenberg, mluví členové ODS opatrně. V názorech, zda by vůbec měla šanci, jsou rozpolceni, případně to označují za spekulace.
"Jsou to čiré spekulace, navíc iniciované slovy konkurenčního politika. Odpovídat na ně se mi příčí."
"K této variantě Klausova dalšího působení bych se přikláněl nejvíc.
"Nemyslím, že by zakládal novou stranu, spíš by šel cestou sdružit několik stávajících malých subjektů."
A šance na úspěch nové strany nebo uskupení malých stran? Odhady v ODS tak půl na půl.
"Šanci by tato strana měla." "Prostor pro pravicové uskupení napravo od středu pod vedením Václava Klause se nabízí." "V tuhle chvíli tady prostor pro extremistickou stranu je."
A další z politiků ODS poukazuje na úspěch TOP 09 v posledních volbách: "Může se odehrát něco, co se stalo s knížetem Schwarzenbergem."
"Moc se nedomnívám, že by to mělo šanci na úspěch. Usuzuji z toho, jak dopadla iniciativa pana Macha, která také měla podporu pana prezidenta." Tato strana získala v loňských sněmovních volbách necelých 39 tisíc hlasů, což bylo jen tři čtvrtě procenta.
... ale pro ODS by byla problémem
Část z vedoucích politiků ODS se ovšem tohoto případného kroku - tedy založení nové strany nebo uskupení stran - obává.
"Oslabilo to ODS, dál by se štěpila pravice." "Nezískalo by to voliče na úkor levice." "Nevnímám to pozitivně: další oslabení ODS."
Jeden z vedoucích regionálních politiků by pak rád profesora Václava Klause viděl jinde: "Založení strany je jedna z možností, ale pravicové strany mají poměrně velké zastoupení. Václav Klaus by mohl spíše působit v konzervativní vzdělávací instituci."
Vztah Václava Klause k ODS prodělal několik turbulencí. V roce 1997 vláda tohoto "otce ODS" padla poté, co ho část vlastní strany vyzvala k rezignaci a poté založila Unii svobody.
Svoje heslo "nic nekončí, jedeme dál", které pronesl po pádu své vlády, Václav Klaus na čas naplnil. Sněmovní volby sice nevyhrál, ale stal se za ODS předsedou dolní parlamentní komory. Ani další volby ale nevyšly a ODS začala mluvit o tom, že by se měl přestěhovat spíše na Hrad než usilovat o Strakovu akademii.
V roce 2002 ho v čele ODS nahradil Mirek Topolánek, se kterým se neshodl v dalším směřování strany. V roce 2008 se dokonce vzdal titulu "čestný předseda".
Opětovné sbližování s občanskými demokraty začalo až po Topolánkově pádu, kdy v čele strany stanul současný premiér Petr Nečas.
