Klaus popíral globální oteplování. Studenti mu tleskali

Pavel Baroch
2. 5. 2007 21:00
Prezident vydává knihu Modrá, nikoli zelená planeta
Globální oteplování? Není se čeho bát
Globální oteplování? Není se čeho bát | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Varování klimatologů o globálním oteplování se nemusíme bát, čeká nás růžová budoucnost v čistém životním prostředí. Prezident Václav Klaus poněkolikáté v krátké době odmítl hrozbu klimatických změn. Tentokrát tak učinil na přednášce na Vysoké škole ekonomické. Prostředí si vybral dobře - žádný ze studentů, který stihnul Klausovi položit otázku, mu výrazně neodporoval. Spíše naopak.

"Jsem proti katastrofickým scénářům," pronesl Klaus, který je zároveň členem vědecké rady národohospodářské fakulty, před zcela zaplněnou aulou pražské vysoké školy. Klausovu přednášku Ekonomie a životní prostředí si přišly vyslechnout stovky studentů, na mnohé z nich zbylo pouze místo na schodech, další se do posluchárny nevešli.

Vývoj je nadsazován úmyslně

Klausova přednáška se nesla přesně v duchu jeho posledních ekologických vystoupení - ať to byly jeho písemné odpovědi na téma globální oteplování pro americký kongres, nebo jeho přednáška na CATO Institute ve Washingthonu. Tedy: globální změna klimatu je strašák, a ti, co s ním mávají, chtějí lidem vzít svobodu.

"Odhady vývoje teplot jsou nesmírně nadsazovány a mám pocit, že jsou záměrně nadsazovány," řekl Klaus studentům, kteří mu během více než dvouhodinového vystoupení několikrát spontánně zatleskali.

Přečtěte si mou novou knihu

Prezident se několikrát odvolal na svou novou knihu, která by se během čtrnácti dnů měla objevit v knihkupectvích. Jmenuje se Modrá, nikoli zelená planeta a její podtitul zní Co je ohroženo? Klima, nebo svoboda?

Klausův důkaz, že katastrofa nehrozí
Klausův důkaz, že katastrofa nehrozí | Foto: repro Aktuálně.cz

Při svých tvrzeních, že lidstvo v následujících desetiletích nic katastrofického nečeká, se Klaus při přednášce odvolával na různé ekonomické teorie, citoval světové ekonomy, psal vzorečky, maloval grafy - například takzvanou Kuznetsovu křivku. Podle ní sice nejprve znečišťování životního prostředí stoupá vzhůru, pak se ovšem v závislosti na bohatství společnosti křivka otáčí dolů.

"S přibývajícím bohatstvím člověka se kvalita životního prostředí zlepšuje," tvrdí Klaus. V jaké části křivky se nachází třeba Česko, ovšem neuvedl, respektive uvedl to velmi neurčitě. "Věřím, že při našem přirozeném chování se budeme blížit k něčemu takovému," řekl Klaus a ukázal na graf.

Přežil jsem změnu teploty o 20 stupňů

Občas Klaus opustil přesná ekonomická data a použil "selský rozum". To když třeba líčil historku z obdobné přednášky na univerzitě ve Washingtonu, kde se ho na hrozbu oteplování zeptala redaktorka deníku Washington Post.

Klaus jí zbytečnou obavu vysvětlil na vlastní osobě. Ještě před pár hodinami byl totiž v Alabamě, kde bylo o dvacet stupňů Celsia tepleji. "Řekl jsem jí: Podívejte se, já jsem to přežil," vykládal Klaus do sálu a publikum ho odměnilo hlasitým smíchem.

Ve škole našel Klaus podporu
Ve škole našel Klaus podporu | Foto: Ludvík Hradilek

A studenti mu svými otázkami nahrávali na smeč. Třeba, když se jeden zeptal, jestli vidí větší nebezpečí v globálním oteplování, nebo v hnutích, které si toto téma přisvojují. Klaus bez váhání zvolil variantu B. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se člověk do globálního oteplování vůbec nepleptl a nechal působit volný trh.

Když se další ze studentů zeptal, jestli se Klaus jako vášnivý lyžař neobává toho, že kvůli globálnímu oteplování nebude dostatek sněhu, doporučil prezident: "Lyže ještě neprodávejte!"

Foto: Aktuálně.cz
Náš planetární Titanic - přečtěte si blog Jana Beránka z Greenpeace

Na závěr ještě Klaus zdůraznil, že jeho přednáška nebyla výzvou k nešetrnému zacházení s životním prostředím. "Ale přivazovat se řetězy k Temelínu, to ne," byla jeho poslední věta.

Mezi studenty byli i oponenti

I tak se i mezi studenti našli oponenti, ale ti si své názory vyříkali, až když se aula vyprazdňovala a u řečnického stolu se tísnili zájemci o Klausovu fotografii s podpisem.

"Říká pořád to samé a všechny ty teorie si přizpůsobí tak, aby mu to vyhovovalo. Ale já si stejně myslím své," svěřoval se jeden student svému spolužákovi.

Čeští vědci jsou navíc přesvědčeni, že Klaus při proslovech popírá vědecké poznatky, podle nichž jsou klimatické změny skutečnou hrozbou. Například podle Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu, který reprezentuje českou klimatologii na mezinárodních jednáních, Klaus chybuje, když tvrdí, že si člověk sám planetu neničí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy