Praha - Předseda strany Věci veřejné Radek John a s ním další koaliční politici si sice chválí včera přijatou novelu zákona o veřejných zakázkách, ve skutečnosti však nové znění významného protikorupčního zákona to hlavní nemění.
Firmám a politikům, kteří zneužívali dosavadní neprůhlednou praxi, novela neuškodí.
"Konečně bude ustavena norma, jež výrazně oslabí snahy o obohacování se na úkor státu," pochválil novelu Radek John a 103 koaličních a čtyři nezařazení poslanci, kteří normu odhlasovali, mu dalo zapravdu.
Zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček to ale vidí jinak. Největší výhodou schváleného zákona je fakt, že si okamžitě vynucuje další změnu," uvedl.
Celou pravdu, pane Johne
Jak se v protichůdných vyjádřeních vyznat?
Radek John označil za hlavní pozitivní změnu "zrušení možnosti opakovat nechvalně proslulou karlovarskou losovačku".
Snižovat počet uchazečů losováním je skutečně zakázáno, konkrétně ve městech, jako jsou Karlovy Vary. Vybírat losováním tři nebo pět firem do druhého kola soutěže mají zakázáno také kraje a část státních úřadů.
Ministerstva obrany i vnitra ale mohou losovat dál. Totéž platí pro tzv. sektorové zadavatele, jakými jsou energetické koncerny typu ČEZ, ČEPS, vodárny, teplárny, České dráhy nebo Dopravní podnik hlavního města Prahy.
Města, kraje a některá ministerstva také musí zrušit každou veřejnou soutěž, kam se přihlásila pouze jedna firma. Silová ministerstva i sektorové podniky ale mohou i v příštích letech opakovat postup Českých drah, které před rokem oslovily jediného dodavatele železničních souprav Railjet a bez soutěže mu svěřily zakázku za šest miliard.
ČEZ, E.ON i Trangas mohou nadále bez soutěže svěřovat distribuci svým dcerám, i když předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková varovala, že se tak zvyšuje cena pro spotřebitele.
Jankovského snaha
Autor zákona, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, formálně Johnův stranický podřízený, při projednání zákona ve sněmovně v mnohém ustoupil. Například připustil, že veřejná soutěž proběhne, i když se přihlásí jen dva zájemci.
Konečnou verzi přesto pochválil, protože ruší většinu kvalifikačních podmínek, které umožňovaly ze soutěže vyloučit většinu uchazečů. Například šlo o formální požadavek na plnění norem ISO či na povinnost prokázat dostatečný obrat ve veřejných zakázkách v minulých letech.
"Snažíme se stanovit pravidla, která by zajistila co nejširší konkurenci, aby zakázka nemohla být šitá na jednoho dodavatele," slibuje zlepšení Jankovský a svůj recept bude moci ověřit už od prvního dubna, kdy zákon začíná platit.
VV a ODS - ochránci tajných firem
Naopak klíčovou chybou zákona je podle Nadačního fondu proti korupci a spřízněných sdružení fakt, že se nepokouší vítěze veřejných soutěží donutit, aby deklarovaly své majitele.
Dostat takovou věc do zákona se sice pokusili sociální demokraté v senátu, ale jak popsal detailně deník Insider, kvůli chybám sněmovna návrhy odmítla.
V Česku inkasují značnou část veřejných zakázek firmy s akciemi na doručitele v listinné podobě. Jejich vlastníka nejde identifikovat, a proto jsou tyto akcie zakázány s výjimkou Česka, Nauru a Marshallových ostrovů na celém světě.
Autor zákona Jankovský od počátku odmítal povinnost firem přiznat majitele a v tom se s ním shodli ostatní politici Věcí veřejných i ODS.
Jankovský pouze doporučoval, ať se zruší akcie na doručitele a očekával to od zákona o veřejných korporacích. Ten jeho naděje nesplnil, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) však slíbil, že anonymní akcie navrhne zrušit v zákoně o transparenci akciových společností. Zatím neoznámil, kdy zákon napíše.
Z pohledu protikorupčních aktivistů je tento zásah nedostatečný, i když bude zákon o transparenci schválen.
"Anonymní akcie by se měly zrušit jako součást boje proti praní špinavých peněz. Ale jenom zákon o veřejných zakázkách může podmínit zisk veřejných peněz tím, že firma dobrovolně rozkryje svou strukturu," upozornila Hana Marvanová z hnutí Veřejnost proti korupci, že vítězové veřejných zakázek se mohou skrývat nejen za české anonymní firmy, ale také za offshorové firmy v daňových rájích.
Rozkol v protikorupčním táboře
Ve sněmovně mají většinu TOP 09, ČSSD a KSČM, které povinnou deklaraci majitele podporovaly.
Poslanci TOP 09 ale svůj souhlas s příslušným pozměňovacím návrhem dvakrát stáhli. Nejdříve při třetím čtení ve sněmovně, kdy podlehli nátlaku koaličních partnerů.
Podruhé v úterý, kdy sněmovna odmítla zmíněný návrh Senátu. Levicoví senátoři totiž chtěli potrestat firmu, která nenahlásí změnu svého majitele, nejen pokutou, ale také zrušením veřejné zakázky. To se Schwarzenbergovu týmu zdálo přehnané. Podle Transparency International takové pravidlo porušuje ústavu.
Také ČSSD přislíbila bez udání termínu novelu, která do zákona o veřejných zakázkách prosadí povinnou deklaraci majitele. Chce s ní spolupracovat Nadační fond proti korupci, který navíc hodlá zpřísnit pravidla pro ČEZ a další sektorové zadavatele. Se zásahem proti koncernům ČSSD dosud nesouhlasila.