Praha - Vládní představa o vyrovnání státu a církví končí. Co se opozici nepodařilo, tedy zákon zamítnout, to se podařilo rebelům z ODS. Zákon se musí změnit.
Poslanci po bouřlivé diskusi nakonec jednání o tzv. církevním zákonu, který je klíčovou normou a reprezentuje dohodu státu a sedmnácti církví a náboženských společností, přerušili.
A to na návrh poslance Vlastimila Tlustého, který i přes dohodu v klubu ODS, požadoval, aby se vyjasnilo, který majetek se církvi má vydat a jak se došlo k částce reprezentující náhradu. A jeho návrh překvapivě a taky těsně prošel.
Pro přerušení byli tři poslanci ODS: kromě Tlustého ještě Jan Schwippel a Juraj Raninec. Alena Páralová se zdržela hlasování.
Už dnes je tak jisté, že zákon nebude schválen v nejbližší době a v takové podobě, jak jej koalice sepsala a dojednala se 17 církvemi. Měnit ho chtějí i obě opoziční strany.
Čtěte blog Jana Zahradila: Paroubkův boj s církevním vyrovnáním aneb Na štíru s Ústavou
Zastavení církevních restitucí prakticky znamená rozpor v koalici. KDU-ČSL, která na vyrovnání staví, nyní může na protest zablokovat zdravotnické reformy ODS. Už zítra se navíc bude hlasovat o nedůvěře vládě, které opětovně vyvolala opozice.
Svoboda: Není to konec zákona
Ještě dopoledne ODS tvrdila, že všichni její zákonodárci zákon podpoří.
Čtěte také: Rebelové z ODS pustí církevní restituce dál
Infobox
Co politické strany chtějí:
- ČSSD - přepočítat a vyplatit náhrady do 3 let přes nadaci, ukončit spory, vyřešit sv. Víta
- KSČM - vznik nové komise všech stran, přepočítat částku náhrad, vyřešit sv. Víta
- část ODS - zkrátit dobu vyplácení náhrad, vyřešit sv. Víta
- KDU-ČSL - souhlasí s vládním návrhem bez výhrad, ochota k diskusi o sporných bodech
- SZ - podporuje vládní návrh bez výhrad, ochota k diskusi o vyřešení sv. Víta
Večer už však ODS přemlouvala své "rebely" před hlasováním celkem třicet minut. Neúspěšně.
"Znamená to zpoždění. Je třeba vidět, kdo s kým hlasoval. Problém to je, a to jsme věděli dopředu," reagoval na výsledek hlasování premiér Mirek Topolánek.
Vláda nyní musí sněmovně předložit konkrétní soupis majetku, který se církvi vydá a také vyčíslení finančních náhrad. Do té doby je projednání přerušeno.
Lídr opoziční ČSSD Jiří Paroubek neskrýval, že je překvapivým výsledkem jednání potěšen. "S panem Tlustým nejsme ve spojení, ale jeho názor je rozumný. Vláda ztratila rok, když nejednala se všemi stranami. Musí se nyní hledat rychlé řešení, aby obce získaly blokovaný majetek," řekl.
Lidovec Cyril Svoboda míní, že to není konec církevního zákona. "Bude se jednat, myslím, že to není na nějakou delší dobu. Musí se provést nové ocenění, bude záležet na přístupu ministrů," řekl.
Tvrdší slova měl po hlasování předseda zelených Martin Bursík: "Je malý zázrak, že se dohoda podařila. To, že teď z čistě prestižních důvodů a z důvodu nějakého vnitrostranického souboje uvnitř ODS zablokovat vyrovnání, považuji za nevkusné a nechutné."
Měla by to být restituční tečka
Opozice kromě svých námitek, které zformulovala už minulý týden - zkrácení doby vyplácení finanční náhrady a vyřešení vlastnictví katedrály sv. Víta, dnes požadovala, aby zákon znamenal zároveň restituční tečku.
"Církev aby se měla zavázat, že ukončí spory se státem a nebude zahajovat další a její nároky jsou konečné," řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Komunisté přišli také s novým požadavkem. Chtějí, aby se ustanovila další nová speciální komise, která bude diskutovat o zákoně.
Čtěte také: Právníci: Stát nabízí církvi miliardy, které jí nepatří
"Zákon se měl zamítnout nebo přepracovat. Nevyhýbáme se diskusi ani restituční tečce. Komise by měla být sestavena ze všech parlamentních stran," řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Církevní hypotéka nejvýhodnější
Opoziční strany a ani část poslanců ODS nechce, aby stát splácel církvím náhradu za majetek v hodnotě 83 miliard korun po dobu 60 let.
Zpochybňují i částku 83 miliard a argumentují tím, že neexistují žádné podklady pro její vyčíslení.
"Částka je konsensus státu a církví. Nelze vyčíslovat každou jednotlivou položku, komise udělala kvalifikovaný odhad, co církve vlastnily v roce 1948 a na základě toho se dospělo ke konsensu. Rozhodně to nebyla částka vystřelená od boku," vysvětloval poslancům ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL).
"Chceme vědět, kdo navrhl splácení na 60 let a financování církví ještě na 20 let. Kdy se dozvíme konkrétně, jak se došlo k částce 83 miliard? Nestačí, když ministr Jehlička řekne: Byl to konsensus," kritizoval ale poslanec Vladimír Koníček (KSČM).
Také ministr financí se snažil přesvědčit poslance, že "církevní hypotéka", tedy splácení církevních náhrad s úrokem 4,85 procent na šedesátiletí je pro stát výhodné.
"Bylo by možné vyplatit 83 miliard z privatizace, ale priority z těchto příjmů - infrastruktura a ekologické zátěže, bychom museli zaplatit z jiných zdrojů a bylo by to dražší. Navržená varianta je nejméně nákladná, jiné jsou dražší, to mohu doložit," řekl Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Obchod za Klause
"Chtěl bych vidět někoho, kdo si koupí na hypotéku a pak ji splácí a ještě k ní platí nájem," oponoval poslanec Radko Martinek (ČSSD). Dejte nám k dispozici podklady a můžeme se bavit, jestli je to moc nebo málo," dodal.
Poslanec David Rath (ČSSD) obvinil koalici z obchodu. "Je to neuvěřitelné, jde o obchod za hlasy pro Václava Klause. Celá věc se tím stává pochybnou a amorální. Tři sta miliard za zvolení jednoho člověka."
