Chaos v platech poslanců. Kolik si chce přidat která strana?

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
2. 12. 2014 18:34
Poslanci se stále nemohou dohodnout, zda a kolik si mají přidat. Rozptyl je od nuly do čtvrtiny platu.
Premiér Bohuslav Sobotka zatím těžko hledá konečnou podobu novely.
Premiér Bohuslav Sobotka zatím těžko hledá konečnou podobu novely. | Foto: Vojtěch Marek

Praha – Chaotická jednání, nedodržování dohod a smršť protichůdných návrhů provázejí rokování poslanců o vlastních platech. Za zmatky a průtahy přitom mohou strany vládní koalice, které se nejsou schopny dohodnout na společném postupu.

A zatímco poslanci žonglují s procenty, hrozí reálné nebezpečí, že do konce roku neschválí žádné řešení. V takovém případě jim platy stoupnou o více než čtvrtinu.

Plán přitom před několika dny vypadal jednoduše – sněmovní partaje se shodly na růstu platů o 14 %. Jenže dohoda padla a následoval kolotoč pozměňovacích návrhů z různých stran. Nakonec budou poslanci vybírat mezi šesti možnostmi, jak vyřešit své platy. Projděte si přehled, který pro vás sestavil deník Aktuálně.cz

Vláda: Platy stoupnou o 1 %

Původní vládní návrh na růst platů počítá s tím, že by se poslancům od příštího roku zvýšily platy o 1 % a na této hodnotě zůstaly příští čtyři roky. Řadový poslanec by pak bral 56 500 korun. V tuto chvíli ovšem není jasné, kdo za tímto návrhem stojí. Původně se k němu hlásilo hnutí ANO, část jejich poslanců se ale nyní přiklání ke zmrazení platů. "Budeme o tom ještě jednat,“ komentoval to šéf poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Nejistá je i podpora ČSSD – část poslanců by ráda vyšší platy, část považuje řešení za nekoncepční. Babišovi poslanci ale slibují, že by hned příští rok začali vyjednávat o systémové změně, která by platy zákonodárců navázala na platy soudců. Pokud by se jejich plán podařil, jednoprocentní růst by platil pouze v roce 2015.

Předseda Sněmovny: Platy stoupnou o 2,9 %

Předseda horní komory Jan Hamáček (ČSSD) předložil poslancům vlastní návrh, podle kterého by jim platy rostly postupně. Příští rok by se zvedly na 2,25násobek průměrného platu, tedy zhruba o 2,9 % oproti současnému stavu. V dalších letech by pak stoupaly dále až na 2,5násobku v roce 2018. "Chtěl jsem navrhnout systémovou změnu tak, abychom se k platům už nemuseli vracet,“ komentoval to Hamáček.

KDU-ČSL: Platy se zmrazí na jeden rok

Lidovci nečekaně přišli s návrhem, aby se platy ústavních činitelů zmrazily ještě na jeden další rok. Předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek v úterý neskrýval rozhořčení nad průběhem jednání. "Nás už to skutečně nebaví, jak se neustále uzavírají dohody, které pak padají. A pokud se nejsme schopni dohodnout letos, tak přicházíme s tímto návrhem,“ řekl Bělobrádek.

Zmrazení platů by podle lidovců dalo poslancům čas na přípravu systémového návrhu. S tím ale nesouhlasí ČSSD. "Kolegové si myslí, že když to odložíme, tak situace bude nějak jiná, klidnější. Ale i ze zkušenosti, kterou máme, víme, že jiná nebude," řekl deníku Aktuálně.cz předseda klubu ČSSD Roman Sklenák.

Úsvit: Platy se zmrazí na čtyři roky

Podobný postup jako lidovci navrhl i poslanecký klub hnutí Úsvit. Na přípravu systémového zákona by ale Sněmovně dali čtyři roky. "Navrhujeme zmrazení platu až do roku 2018,“ uvedl předseda hnutí Tomio Okamura.

Rozpočtový výbor: Platy stoupnou o 14 %

Na růstu platů o 14 % se dohodly všechny poslanecké kluby na jednání minulý týden. Plán schválily i některé sněmovní výbory. Základní plat poslance by se díky němu zvýšil na 64 tisíc korun. Proti takovému nárůstu se ale postavil premiér Bohuslav Sobotka. Od návrhu pak postupně začaly couvat i ostatní strany a prezident Miloš Zeman oznámil, že by takový zákon vetoval.

Krizová varianta: Platy stoupnou o 26 %

Krajní variantou, kterou oficiálně nikdo nechce, a přesto k ní vývoj pomalu směřuje, je růst platů o 26 %. Nastane v případě, že se zákonodárci včas nedohodnou a neschválí žádný z návrhů. Řadovému poslanci by díky této změně vzrostl plat o 15 tisíc korun. Premiér Sobotka ovšem slibuje, že v nouzi by nechal svolat mimořádnou lednovou schůzi, díky které by rekordní výplaty poslancům přeci jen nepřišly.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy