Praha – Chaotická jednání, nedodržování dohod a smršť protichůdných návrhů provázejí rokování poslanců o vlastních platech. Za zmatky a průtahy přitom mohou strany vládní koalice, které se nejsou schopny dohodnout na společném postupu.
A zatímco poslanci žonglují s procenty, hrozí reálné nebezpečí, že do konce roku neschválí žádné řešení. V takovém případě jim platy stoupnou o více než čtvrtinu.
Plán přitom před několika dny vypadal jednoduše – sněmovní partaje se shodly na růstu platů o 14 %. Jenže dohoda padla a následoval kolotoč pozměňovacích návrhů z různých stran. Nakonec budou poslanci vybírat mezi šesti možnostmi, jak vyřešit své platy. Projděte si přehled, který pro vás sestavil deník Aktuálně.cz
Vláda: Platy stoupnou o 1 %
Původní vládní návrh na růst platů počítá s tím, že by se poslancům od příštího roku zvýšily platy o 1 % a na této hodnotě zůstaly příští čtyři roky. Řadový poslanec by pak bral 56 500 korun. V tuto chvíli ovšem není jasné, kdo za tímto návrhem stojí. Původně se k němu hlásilo hnutí ANO, část jejich poslanců se ale nyní přiklání ke zmrazení platů. "Budeme o tom ještě jednat,“ komentoval to šéf poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Nejistá je i podpora ČSSD – část poslanců by ráda vyšší platy, část považuje řešení za nekoncepční. Babišovi poslanci ale slibují, že by hned příští rok začali vyjednávat o systémové změně, která by platy zákonodárců navázala na platy soudců. Pokud by se jejich plán podařil, jednoprocentní růst by platil pouze v roce 2015.
Předseda Sněmovny: Platy stoupnou o 2,9 %
Předseda horní komory Jan Hamáček (ČSSD) předložil poslancům vlastní návrh, podle kterého by jim platy rostly postupně. Příští rok by se zvedly na 2,25násobek průměrného platu, tedy zhruba o 2,9 % oproti současnému stavu. V dalších letech by pak stoupaly dále až na 2,5násobku v roce 2018. "Chtěl jsem navrhnout systémovou změnu tak, abychom se k platům už nemuseli vracet,“ komentoval to Hamáček.
KDU-ČSL: Platy se zmrazí na jeden rok
Lidovci nečekaně přišli s návrhem, aby se platy ústavních činitelů zmrazily ještě na jeden další rok. Předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek v úterý neskrýval rozhořčení nad průběhem jednání. "Nás už to skutečně nebaví, jak se neustále uzavírají dohody, které pak padají. A pokud se nejsme schopni dohodnout letos, tak přicházíme s tímto návrhem,“ řekl Bělobrádek.
Zmrazení platů by podle lidovců dalo poslancům čas na přípravu systémového návrhu. S tím ale nesouhlasí ČSSD. "Kolegové si myslí, že když to odložíme, tak situace bude nějak jiná, klidnější. Ale i ze zkušenosti, kterou máme, víme, že jiná nebude," řekl deníku Aktuálně.cz předseda klubu ČSSD Roman Sklenák.
Úsvit: Platy se zmrazí na čtyři roky
Podobný postup jako lidovci navrhl i poslanecký klub hnutí Úsvit. Na přípravu systémového zákona by ale Sněmovně dali čtyři roky. "Navrhujeme zmrazení platu až do roku 2018,“ uvedl předseda hnutí Tomio Okamura.
Rozpočtový výbor: Platy stoupnou o 14 %
Na růstu platů o 14 % se dohodly všechny poslanecké kluby na jednání minulý týden. Plán schválily i některé sněmovní výbory. Základní plat poslance by se díky němu zvýšil na 64 tisíc korun. Proti takovému nárůstu se ale postavil premiér Bohuslav Sobotka. Od návrhu pak postupně začaly couvat i ostatní strany a prezident Miloš Zeman oznámil, že by takový zákon vetoval.
Krizová varianta: Platy stoupnou o 26 %
Krajní variantou, kterou oficiálně nikdo nechce, a přesto k ní vývoj pomalu směřuje, je růst platů o 26 %. Nastane v případě, že se zákonodárci včas nedohodnou a neschválí žádný z návrhů. Řadovému poslanci by díky této změně vzrostl plat o 15 tisíc korun. Premiér Sobotka ovšem slibuje, že v nouzi by nechal svolat mimořádnou lednovou schůzi, díky které by rekordní výplaty poslancům přeci jen nepřišly.
