Praha/Modrava - Kdyby se exministr životního prostředí Martin Bursík nemusel zotavovat po klíšťové encefalitidě, pravděpodobně by teď byl mezi aktivisty blokující les před dřevorubci u Ptačího potoka v šumavském národním parku.
"Nejprve bych se vydal za ředitelem parku Janem Stráským a snažil se ho přesvědčit, aby odvolal policii, kterou poslal na lidi bránící unikátní přírodu u Ptačího potoka. Aby tam zastavil kácení a zahájil dialog s odborníky. Kdybych neuspěl, jel bych podpořit blokádu," řekl Aktuálně.cz Bursík.
Po prodělané vážné nemoci, kvůli níž musel být Bursík hospitalizován v nemocnici, je to jeho první vyjádření k aktuálním událostem na Šumavě. Podle ředitele Stráského je právě Bursík viníkem toho, že se kůrovec na Šumavě tak rozšířil a že vedení parku proti němu musí teď radikálně zasáhnout.
Bursík odmítl padlé smrky odvézt
Stráský vyčítá Bursíkovi, že po orkánu Kyrill v roce 2007 nechal spoustu popadaných stromů ležet bez ošetření na místě, čímž pro kůrovce vytvořil dokonalou líheň.
"Území národního parku je již čtvrtým rokem ve stavu kůrovcové kalamity (2008-2011)," napsal Stráský na jaře ve zprávě pro ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, když zdůvodňoval své plány na rozsáhlé kácení i v těch nejcennějších místech Šumavy.
Před čtyřmi lety tlačily na to, aby se kmeny z popadaných stromů rozřezaly a odvezly, šumavské obce a Jihočeský kraj.
Bursík to ve vybraných oblastech odmítl udělat. "Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," zdůvodnil tehdy své rozhodnutí Bursík.
"Orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci, a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům," konstatoval tehdejší ministr Bursík.
Kůrovec je součástí horského lesa
Bursík si za svým rozhodnutím stojí i nyní. "Lýkožrout smrkový je přirozenou součástí ekosystému horských smrčin. Přirozený les prochází postupně několika fázemi: fází vzrůstu, optima a po napadení kůrovcem fází rozpadu. Pod vývraty, na zetlelé dřevní hmotě se rodí nová generace lesa. Tohle je fascinující proces obměny generací lesa, na který se jezdí na Šumavu dívat lidé z celého světa," řekl Bursík, původní profesí přírodovědec.
Hospodářský les, kde se sází stromy jako kukuřice, a jakmile je les ohrožen, se kácí, si mohou prohlédnout na zhruba jedné čtvrtině území republiky, kde jsou smrkové monokultury", dodal.
Bursík vzpomněl na rozhovor, který kdysi vedl s někdejším ředitelem sousedního Národního parku Bavorský les. Také tam se vedla před pár desítkami let podobná debata o tom, jestli se má proti kůrovci zakročit.
"Bývalý ředitel Karl Sinner mi vyprávěl, jak jeho předchůdci před dvaceti lety volali politici a vzrušeně říkali mu: 'Pojďte se podívat na tu apokalypsu, kterou kůrovec v Bavorském lese způsobil. Teď už mi nevolají, na tom samém místě je vzrostlý les'," řekl Aktuálně.cz Bursík.
Nekompetentní vedení parku
Bursík označil současné vedení šumavského parku za nekompetentní; nikdy nemělo dopustit, aby se situace vyhrotila tak, jak se to stalo u Ptačího potoka, kde ochránce přirody odnáší z lesa policie.
Ředitel Stráský podle Bursíka "s pilou v ruce a s policií v zádech" porušuje zákon o ochraně přírody i poslání správy národního parku.
"Jsem ve spojení s několika vědci, kteří sledují kácení u Ptačího potoka. Představte si, že se kácí i stromy, z nichž už kůrovec vylétl. A současně jsou ke kácení označeny stromy, ve kterých kůrovec vůbec není," tvrdí Bursík.
"Proč správa parku rozhodla zasahovat v cenné lokalitě s rašeliništi, kde se vyskytuje zvláště chráněný tetřev obecný a datlík tříprstý? Proč nekácí na sever od Ptačího potoka, kde je kůrovec rozšířen, kde není bezzásahové území, nepotřebují tam výjimku a je to místo, které je blíže Modravě než Ptačí potok?", ptá se Bursík.
Obdobný názor zastávají vědci, kteří na protest proti Stráskému plánům na rozsáhhlé kácení na Šumavě odešli z vědecké rady národního parku a založili stínovou radu.
Několik nevládních organizací včetně renomované České společnosti ornitologické se kvůli Stráskému aktivitám na Šumavě, která je součástí evropské chráněné soustavy Natura 2000, obrátilo na Evropskou komisi. A Brusel už oficiálně požádal Prahu o vysvětlení, co se na Šumavě děje.
Zachraňuju park, říká Stráský
Ředitel parku Jan Stráský je přesvědčen, že proti kůrovci se musí postupovat radikálně.
"Rychlost a intenzita rozpadu lesních ekosystémů je natolik dominující, že ohrožuje přirozené funkce lesních ekosystémů jak v samotném národním parku, tak i v širší oblasti u sousedních vlastníků lesů," uvedl Stráský.
Současný ministr Tomáš Chalupa Stráského podporuje, naopak odsoudil kroky svého předchůdce Bursíka a jeho Strany zelených.
"Zelení přivedli park ke kůrovcové zkáze. Nepřekvapuje mne, že chtějí tuto zkázu dokončit. Bohužel není možné dnešní situaci na Šumavě popsat jinak, než že park umírá," napsal Aktuálně.cz Chalupa (ODS) v krátké textové zprávě v den, kdy u Ptačího potoka začala blokáda lesa.
"Vedení parku je povinno bojovat proti kůrovci rozumnými prostředky, které jsou v souladu se zákony. Co se teď neudělá, vrátí se v budoucnu tak, že se kůrovcová kalamita násobně rozšíří. Každý jeden neodstraněný kůrovcový strom nyní znamená dalších nejméně osm, které budou kůrovcem napadeny za pár týdnů," dodal Chalupa.
Blokádu odsoudil i Pithart
Blokáda lesa u Ptačího potoka, která trvá už více než 14 dní, se stává čím dál více politickým tématem. V sobotu dorazil na místo senátor Miroslav Krejča a poslanec Robin Böhnisch, který aktivisty podpořil. V neděli se k Ptačímu potoku chystá někdejší premiér Vladimír Špidla.
Naopak proti blokádě u Ptačího potoka se postavil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.
"Dle mého aktivistům nejde primárně o přírodu, ale o vlastní zviditelnění," uvedl Sobotka v oficiálním prohlášení. Podle Sobotky by Senát mohl na schůzi příští týden podpořit vedení parku a jeho radikální postup proti kůrovci.
Při svém postupu se vedení parku může opřít rovněž o většinu šumavských obcí, které stojí za ním. Naposledy se k událostem na Šumavě vyjádřil senátor Petr Pithart, jehož vláda v roce 1991 Národní park Šumava vyhlašovala.
"V úmyslu nás zakladatelů před 20 lety nebylo experimentovat, ale zachovat ráz šumavské krajiny. To snad není málo! Tak jsme to také do dosud platného a účinného vládního nařízení napsali," napsal Pithart pro Lidové noviny.
"Z toho plynulo a plyne, že rozsah pásma, kde se nezasahuje, může být jen a jen takový, aby ráz krajiny neohrozil. Se stále se šířící měsíční krajinou na nejkrásnějších místech Šumavy mě nemůže smířit skutečnost, že zpod hektarů trčících pahýlů vyrůstá zase jen ten samý stejnorodý, stejnověký les - synáčci a dcerušky smrků, zasazených před 100, 150 lety. Žádný prales, kvůli kterému hranatá policejní pouta - sám jsem si je ozkoušel za jiných okolností - odírají zápěstí zaťatých experimentátorů, z tohoto podrostu nikdy nevzejde. A to ani za 500 let," dodal Pithart.
