Politici berou ve VZP 12 tisíc za každé zasedání

Radek Nohl Radek Nohl
2. 8. 2011 6:00
Členové správní a dozorčí rady VZP si letos rozdělí na odměnách zhruba 15 milionů
Předsedou správní rady VZP je poslanec Marek Šnajdr.
Předsedou správní rady VZP je poslanec Marek Šnajdr. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Členové správní a dozorčí rady VZP, ve kterých zasedají zejména politici sněmovních politických stran, si v letošním roce na již schválených odměnách rozdělí téměř 15 milionů korun.

Odměna za členství v orgánech největší zdravotní pojišťovny je přitom konstruována tak, že každý ze členů dostává paušální měsíční částku 10 tisíc korun a za každou účast na schůzi příslušného orgánu pojišťovny pak ještě bonus ve výši 12 tisíc korun.  

Aktuálně.cz to zjistilo z odpovědi, kterou VZP zaslala na žádost o zveřejnění platů a odměn svých rozhodujících manažerů.

Částku, kterou si ve VZP vydělali jednotliví poslanci, je pak možné vyčíst z majetkových přiznání, které politici musí ze zákona odevzdávat. 

A právě politici tvoří největší část správní a dozorčí rady. Z celkem 43 členů zaujímají dvě třetiny křesel. Zbytek patří zdravotním expertům.

Nejnižší plat v Evropě

Poslanci své výdělky ve VZP ani systém, jak jsou odměňováni, nepovažují za nic přehnaného.

"Mně přijde spíše divné, že když se celý měsíc neukážu ve sněmovně, dostanu stejně, jako když tam jsem. Lidi to nutí k tomu, aby na správní rady chodili," hájí dvanáctitisícovou částku za účast na zasedání orgánů VZP poslanec za TOP 09 Jan Farský.

Odměny poslanců ve VZP za rok 2010

NEPOUŽÍVAT
Foto: Aktuálně.cz

  • Marek Šnajdr 105 000 korun
  • Michal Babák 59 400 korun
  • Jiří Koskuba 60 100 korun
  • Jiří Rusnok 66 000 korun
  • Boris Šťastný 168 400 korun
  • Petr Tluchoř 168 780 korun
  • Jaroslav Krákora cca 125 000 korun
  • Radim Vysloužil 54 000 korun
  • Jiří Skalický 42 700 korun
  • Tomáš Úlehla 72 700 korun
  • Patricie Kotalíková 34 800 korun
  • Jan Farský cca 60 tisíc korun

(pozn. odměny uvedli poslanci v majetkových přiznáních. U některých se nejedná o částku za celý rok, ale jen za dobu, kdy usedali ve sněmovně)

Byl zvolen do sněmovny poprvé loni a díky novému postavení v politice je od podzimu i členem správní rady ve VZP. 

"Je to nejnižší plat na 150miliardovou firmu v této zemi a možná v celé Evropě," říká zase poslanec Boris Šťastný (ODS), který je členem správních orgánů pojišťovny už po druhé čtyřleté funkční období. 

Jak Aktuálně.cz letos na jaře zjistilo, příjem ze správní rady nemusí být v rodině poslance Šťastného jediným, který z VZP plyne. Manželka tohoto poslance a jednoho z hlavních zdravotnických mluvčích ODS totiž za více než 60 tisíc měsíčně pronajímala stejné instituci část domu v Praze.

Jednou za měsíc

Představitelé VZP tvrdí, že se jednání dozorčí či správní rady koná maximálně jednou za měsíc. Dokazují to i výpisem zasedání za posledních několik let.

V roce 2009 usedli radní VZP devětkrát, loni také devětkrát a letos bylo za necelých sedm měsíců zatím šest zasedání. To bylo ale hlavně kvůli tomu, že do sněmovny přišli noví poslanci, kteří poté získali i křesla ve Všeobecné zdravotní pojišťovně.

"Že by byla dvě jednání za den je samozřejmě nesmysl," odmítá mluvčí VZP Jiří Rod možnost, že by se zasedání svolávala kvůli odměnám účelově.

Přesto si poslanec ČSSD a další ze členů správní rady Jaroslav Krákora myslí, že by členové statutárních orgánů VZP měli být placeni každý měsíc stejnou částkou. "Já mám stoprocentní účast, takže já s tím žádný problém nemám," řekl Krákora.

Před časem byl jedním z těch, kteří prohlašovali, že by poslanci neměli dostávat za členství ve statutárních orgánech žádnou odměnu. Dnes na stejné otázky odpovídá vyhýbavě. A spíše se přiklání k variantě, že politikům odměny náleží.

Odměnu si zasloužíme, říkají poslanci

Stejně obrátil i Jan Farský, a přiznává to.

Poslanec Boris Šťastný říká, že se práci ve VZP věnuje
Poslanec Boris Šťastný říká, že se práci ve VZP věnuje | Foto: Ludvík Hradilek

"Jako každý začínající poslanec jsem říkal, že bychom odměny dostávat neměli. Na druhou stranu jsem zjistil, že té práce není málo," uvedl.

I podle Šťastného není odměna z VZP za to, že se jen jednou za měsíc zúčastní jednání správní rady a tam něco odhlasuje.

"Já se tomu věnuji iks hodin týdně, připravuji materiály pro pracovní skupiny, dojíždím do pojišťovny, považuji to za standard v rámci té odměny," uvedl Šťastný.

Ten však oproti svým kolegům ze sněmovny tvrdí, že by poslanci odměny tam, kde má stát svůj podíl, dostávat neměli. Tedy i ve VZP. Nárok by měli mít jen na proplacení nákladů, třeba na cestovné.

Podle Šťastného by měli dostat odměnu jen ti odborníci, kteří jsou radními pojišťovny a neplatí je stát.

"Tohle je komplexní věc, která se týká několika resortů a musí ji připravit vláda," podotkl Šťastný. Příslušný zákon je však nyní v nedohlednu.

Věcný návrh zákona o pojišťovnách připravil ministr zdravotnictví Leoš Heger. V něm jeho úřad uvádí, že by správní rady zcela zrušil.

Otázkou ale zůstává, jestli budou poslanci pro takový návrh hlasovat, když v nich řada zasedá a odměn se vzdát odmítá. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Výbor vyšetřující útok na Kapitol, chce obvinit Trumpa ze tří trestných činů, píší americká média

Americký kongresový výbor vyšetřující nepokoje v budově Kapitolu 6. ledna 2021 bude v pondělí hlasovat, zda doporučí ministerstvu spravedlnosti obvinit bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa z nejméně tří trestných činů. Píše to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s vyšetřováním.

Mezi obviněními, která by výbor mohl ministerstvu navrhnout, je vzpoura, maření úředního řízení a spiknutí proti vládě Spojených států, uvádí Politico s dodatkem, že není jasné, zda návrhů na obvinění bude víc než tyto tři.

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Peru zemřelo při protivládních protestech 18 lidí, vláda z úmrtí viní prezidentku

V souvislosti s protivládními protesty zemřelo od neděle v Peru 18 lidí a několik stovek bylo zraněno. V pátek to řekla ministryně zdravotnictví Rosa Gutiérrezová. Ministryně školství Patricia Correaová a ministr kultury Jair Pérez dnes podali demisi kvůli nepřiměřené reakci policie na demonstrace, napsala agentura EFE. Znepokojení nad děním v latinskoamerické zemi vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. Parlament v pátek zamítl návrh prezidentky Diny Boluarteové na svolání předčasných voleb.

Nepokoje vyvolal minulou středu nástup Boluarteové k moci. Boluarteová nahradila sesazeného prezidenta Pedra Castilla, který čelí mimo jiné obvinění z pokusu o převrat.

Od čtvrtka v souvislosti s demonstracemi zemřelo deset lidí. Demonstrace pokračují navzdory středečnímu vyhlášení výjimečného stavu, kdy spolu s policií může zasahovat v ulicích i armáda. Vláda navíc může omezit svobodu pohybu a shromažďování. Podle agentury Europa Press vyhlásila na části území zákaz nočního vycházení. Dnes demonstranti pokračovali v blokádách silnic a některých letišť.

Regionální vláda v oblasti Ayacucho, kde si protesty vyžádaly nejvíce obětí, viní z těchto úmrtí prezidentku a vyzvala policii a ozbrojené síly k okamžitému zastavení represí a používání střelných zbraní. "Smrt spoluobčanů nemá žádné ospravedlnění," uvedla při podání demise ministryně školství Correaová. Její kolega Pérez označil umírání lidí v ulicích za neudržitelný stav.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do severoněmeckého Lubminu dorazil plovoucí terminál na LNG

Do severoněmeckého Lubminu v pátek dorazil plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Oznámila to společnost Deutsche ReGas, která ho bude provozovat. Terminál prozatím nemá konečné povolení k zahájení provozu, ReGas nicméně nadále očekává, že ho dostane ještě tento měsíc. Ve čtvrtek připlul terminál na LNG také do Wilhelmshavenu, fungovat začne jako první takové zařízení v Německu od soboty. Zatímco terminál ve Wilhelmshavenu si pronajala německá vláda, ten v Lubminu je plně soukromý projekt.

"Jsme velmi potěšeni, že Neptune je již v Lubminu," řekl šéf dozorčí rady ReGas Stephan Knabe o plavidle Neptune, které je plovoucím zařízením na opětovné převedení LNG do plynného skupenství. "Naším cílem je dodávat plyn co nejdříve. Uvedení do provozu ale samozřejmě může nastat až poté, co budou všechna potřebná povolení. Nadále vycházíme z prosince," dodal.

Neptune byl od 23. listopadu v nedalekém přístavu Mukran na Rujáně, kde podstoupil poslední úpravy před chystaným uvedením do provozu. Technici mimo jiné museli kvůli podmínkám v Lubminu upravit ponor na zhruba 5,2 metru, což provedli vypuštěním vody ze zátěžových nádrží. Plavidlo kvůli tomu nemohlo plně manévrovat, proto z Rujány do Lubminu odplulo ve vleku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy