Starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře už nějakou dobu hlídají policisté se samopaly. A to od chvíle, co ruský ministr obrany Sergej Šojgu, pod kterého spadá i ruská tajná služba GRU, známá například svým pokusem o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, oznámil, že chce trestně stíhat české politiky v čele s Kolářem. Důvodem je odstranění sochy maršála Koněva.
Policejní ochranu dostal nejenom on, ale i primátor Prahy Zdeněk Hřib. Na riziko, které může hrozit, policisté upozornili i starostu Řeporyjí Pavla Novotného.
Kolář Aktuálně.cz řekl, že e-mail a Facebook mu zaplavily nechutné vzkazy a výhrůžky fyzickou likvidací jeho i rodiny. "Nemálo lidí se například neštítí napsat, že má partnerka by zasloužila do přirození nacpat něco hodně velkého a ostrého, aby nemohla rodit další parchanty. Internetem se šíří sprostý hoax o tom, že jeden z mých dědů byl gestapák a je tak jasné, po kom jsem to své 'fašounství' zdědil. Že oba moji dědové žijí a s gestapem nikdy ani jeden z nich spolupracovat nemohl, už ale nevysvětlíte - proti řetězovým mailům z trollích farem v Petěrburgu se bojuje těžko," řekl Aktuálně.cz Kolář.
"Má rodina mě pořádně neviděla už několik týdnů; neví, kde jsem, ve spojení jsme prakticky jen přes Skype. Nechápu, proč mám být rukojmím vlastní domoviny jen proto, že mám jiné názory než Zeman nebo Okamura, anebo proto, že pouze a jen vykonávám to, co mi uložilo vykonat demokraticky zvolené zastupitelstvo. Je-li to tak, že nepohodlní a názorově odlišní jedinci budou opět odklízeni ze světla božího, pak je v této zemi hodně co shnilého a je zapotřebí se tomu rázně postavit," dodal Kolář.
Kolář, Hřib i Novotný dlouhodobě kritizují Rusko i komunistickou Čínu. "Před časem jsem podával trestní oznámení na stalking na neznámého pachatele, protože se ukázalo, že mě nějaké osoby sledovaly až ke mně domů. Je otázka, zdali to nějak nesouvisí. Pokud ano, tak by to znamenalo ohrožení i pro moji manželku a naše tři děti," řekl Aktuálně.cz Hřib. "Mám krátkodobou policejní ochranu. Termín ukončení nebyl stanoven," uvedl Hřib.
Respekt napsal, že minimálně v případě Koláře opatření nejsou pouze preventivní. Do Prahy podle týdeníku přicestoval ruský občan, který by mohl pro Koláře představovat ohrožení. Kromě toho byl nedlouho předtím zaznamenán pohyb skupiny ruských zpravodajských důstojníků směrem z Ruska do Evropy.
Kolářovi se přitom policejní ochrana ještě zkomplikovala. Podle několika zdrojů Aktuálně.cz totiž trojice jeho ochránců měla pozitivní testy na koronavirus. Muže policie vyměnila, nicméně Kolář musí zůstat v karanténě. "Jednal jsem s člověkem, který mi pár dní nato řekl, že mu bohužel vyšly pozitivně testy na tu novou čínskou ošklivku. A já jsem tedy preventivně v karanténě," napsal už 17. dubna na svou facebookovou stránku Kolář.
"Bez komentáře," řekl ředitel Ochranné služby policie Jiří Komorous.
Agresivní reakce Ruska
Sochu maršála Koněva nechala z náměstí Interbrigády odstranit radnice Prahy 6 ráno 3. dubna. Učinila tak na základě rozhodnutí svého zastupitelstva, které její odklizení odsouhlasilo loni koncem léta. Pomník je nyní v depozitáři, kde čeká na přesun coby exponát do vznikajícího Muzea paměti 20. století. Ustavení muzea se však kvůli výběru jeho sídla komplikuje.
Rusko na odstranění pomníku zareagovalo agresivně. Ruský prezident Vladimir Putin záhy podepsal zákon umožňující kriminalizaci Koláře a krok odsoudil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Počínání toho pražského úřadu je těžké nazvat jinak než cynickým a pobuřujícím. Doufáme, že česká strana si uvědomí rizika dalšího vyostřování této situace," uvedl Lavrov.
Ultranacionalističtí radikálové z uskupení Jiné Rusko před dvěma týdny zaútočili na areál českého velvyslanectví v Moskvě. Na zahradu vhodili dýmovnici a vydali provolání s následujícím zněním: "Naše tanky budou v Praze! Rusko je vše, ostatní není nic!" O týden později se podobná akce opakovala před českým konzulátem v Petrohradě.
Vztahy s pražskými politiky vyhrotilo i přejmenování náměstí Pod kaštany u ruského velvyslanectví po zavražděném ruském opozičním politikovi a Putinovu kritikovi Borisi Němcovovi. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ho označila za naprosto absurdní. Podle zjištění Aktuálně.cz se v oficiální adrese velvyslanectví jméno kritika prezidenta Vladimira Putina nejspíše neobjeví. Na ministerstvo zahraničí od Rusů dorazila nóta, v níž oznámili, že odteď sídlí v ulici Korunovační. Jejich úřad tam má druhou budovu.
Ruská ambasáda zásadně protestovala i proti nápadu starosty Pavla Novotného (ODS) letos 5. května k 75. výročí konce druhé světové války postavit v Řeporyjích pomník padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády, takzvaným vlasovcům. Lidé generála Vlasova, kteří předtím s nacisty bojovali proti Stalinovi, měli dle historiků zásadní roli při záchraně Prahy na konci druhé světové války.
České bezpečnostní složky zároveň nyní analyzují počítačové útoky na nemocnice a další cíle, před kterými varoval Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Dle několika zdrojů Aktuálně.cz pracují úřady s variantou, že je za nimi "státní aktér". Ukázat na konkrétního viníka ale bude z technologického hlediska velmi obtížné. Estonsko ovšem Rusko označilo za viníka masivního kybernetického útoku v roce 2007, když nechalo odstranit kontroverzní památník Rudé armádě v metropoli Tallinnu.
Poputuje socha do Ruska? Stát by to stálo 13 milionů
Podle několika zdrojů Aktuálně.cz blízkých vedení ministerstva zahraničí přitom diplomacie debatuje i o plánu, jak konflikt zmírnit. Rusko o sochu projevilo zájem a ve hře je tak varianta, že by mu ji Česko darovalo. "Praha 6 odstranila sochu s tím, že jí bude nalezeno důstojné uplatnění, mluví se o muzeu. MZV bude podporovat takové řešení, které bude v souladu se smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci s Ruskou federací z roku 1993. Případnému mezistátnímu jednání se nicméně samozřejmě nebráním," komentoval záležitost oficiálně pro Aktuálně.cz Petříček.
Problém je ale citlivý a má několik háčků. Praha 6 letos v dubnu sochu Koněva bezplatně zapůjčila nově vznikajícímu Muzeu 20. století až do roku 2030. Zároveň se počítá s tím, že smlouva bude vždy automaticky prodloužena o dalších deset let, pokud radnice v posledních třech měsících muzeu neoznámí záměr sochu v určitém termínu vrátit.
Radnice si pro účely daru nechala zpracovat znalecký posudek sochy. Podle místostarosty Prahy 6 Jana Laciny se odhaduje cena, ve které je promítnuta hodnota materiálu a uměleckého ztvárnění na zhruba 13,5 milionů korun. Není jasné, zda by tak Praha 6 tuto částku po ministerstvu zahraničí žádala předtím, než by Česko sochu do Ruska poslalo. Aktuálně.cz posudek soudní znalkyně Jiřiny Divácké získalo.
Starosta Kolář totiž darování sochy nepodporuje. "Nynější ruské volání po vydání sochy je solidní chucpe. Nejprve z nás v Praze 6 dělají s velkým virválem zločince, když jim sochu nabízíme, a teď si kladou ultimáta. Dobrá. Já s nimi už jednat nebudu. Svou historickou šanci propásli. Pokud je s nimi na toto téma ochotno jednat některé z našich ministerstev, pak pro úplnost předesílám, že sochu má od pátku v dlouhodobé zápůjčce Muzeum paměti 20. století. A pokud by nakonec mělo dojít k přesunu sochy, navrhuji k ní přibalit i ruského velvyslance Zmejevského, který svou absolutní neschopností komunikovat a přistoupit na konstruktivní a klidové řešení celou věc od začátku hatil a nechal ji vyeskalovat až do současné podoby, čímž jednoznačně selhal jako diplomat," řekl Kolář.
Darujte nám Koněva, tlačí Rusko
Rusové ovšem na předání značně tlačí. Ruský ministr obrany Šojgu ostrou žádost, aby mu česká strana předala sochu maršála Ivana Koněva, formuloval dramaticky v dopise českému resortu obrany. Aktuálně.cz jeho kopii získalo. Aby zvýraznili odkaz Koněvova podílu na pomoci Praze, nadsadili v korespondenci Rusové počty jeho padlých a raněných mužů na 50 tisíc.
"Naše země zaplatila obrovskou cenu za osvobození Evropy od nacismu. Jen v průběhu pražské strategické operace padlo nebo bylo raněno přes 50 tisíc našich otců a dědů, kteří bojovali na nezávislost českého národa," stojí v dopise směrovaném v půli dubna českému ministru obrany Lubomíru Metnarovi.
V listu přičítá osvobození Prahy v květnových dnech roku 1945 výhradně zásluze maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Maršál velel Rudé armádě na východní frontě. "Vynikající operace osvobození Prahy od nacismu, vedená maršálem Koněvem, zachránila životy stovek tisíc Čechů a osvobodila miliony vašich spoluobčanů od jha fašistů," zdůrazňuje v dopise Šojgu.
Jeho interpretace je přitom v přímém rozporu s fakty, jak je dlouhodobě předkládají historici. Rudá armáda vstoupila do Prahy 9. května 1945. Hlavní město mělo v tu dobu nejtěžší střety za sebou, Pražské povstání se rozhořelo už 5. května. Zahynulo při něm tři tisíce Čechů, polovina z nich padla se zbraní v ruce na barikádách.
Pro povstalce byla klíčovým spojencem na sovětské centrální moci nezávislá Ruská osvobozenecká armáda pod velením Andreje Vlasova. Jednotky bojující v Praze podléhaly řízení generála Sergeje Buňačenka. Ve chvíli zapojení Rudé armády do akce byli nacisté z 90 procent metropole staženi. Historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu upozorňuje, ze ztráty Rudé armády byly zlomkem Šogjuem uváděných čísel.
"Co se týče osvobozování Prahy jako města, ať se někdo zlobí nebo nezlobí, bavíme se o řádu dvaceti až třiceti padlých vojácích Rudé armády," sdělil Aktuálně.cz Marek. V porovnání s údaji ruského ministra obrany nízké cifry pramení z toho, že Němci v době aktivního angažmá Rudé armády už měli za sebou podpis kapitulace do rukou představitelů České národní rady.
Ruská doktrína s malými ztrátami nepočítá
Ke střetům nacistů s rudoarmějci docházelo podle historika sporadicky, když se oba tábory setkaly v pražských ulicích při ústupu Němců. "Bojové akce se vyvinuly především z toho, když Rudá armáda vjela do Prahy a narazila na Němce, kteří nebojovali, ale chystali se k odchodu, například v Dejvicích na pozdějším Vítězném náměstí a několika dalších místech," vysvětluje.
Bez ohledu na zařazení k tomu kterému útvaru prameny uvádí, že při bojích o Prahu padlo 692 sovětských vojáků. Naprostou většinu z nich ale tvoří zmínění vlasovci. Historik Marek však poukazuje na to, že na dvě stovky z nich zavraždili samotní rudoarmějci, kteří je vnímali coby zrádce. Řada sovětských vojáků v Praze zemřela na následky zranění z předchozí fáze války či po osobních sporech etnického charakteru.
O co ruský ministr obrany Šojgu opírá svá tvrzení o 50 tisících padlých a raněných příslušníků Rudé armády, není jasné. Podle historika Marka to ale odpovídá ruskému pohledu na vlastní válečné úsilí. "Oni jsou zvyklí celých 70 let takto argumentovat u každé operace. Zatímco jiné armády se snaží mít co nejmenší ztráty, jejich vojenská doktrína nepočítá s tím, aby ztráty byly co nejmenší," míní.
Metnar možným prostředníkem
"Nemohu než vyjádřit své politování nad jednáním městských zastupitelů Prahy 6, kteří v předvečer vítězství nad německým nacismem demontovali památník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, hrdiny - osvoboditele od nacismu Evropy a samotné Prahy," psal rozhořčeně Šojgu Metnarovi. Požádal ho o okamžité předání sochy s tím, že Rusové "jsou připraveni veškeré výdaje uhradit".
Prosbě ruského ministra obrany však jeho český protějšek Metnar nemůže vyhovět, jeho resortu dílo nepatří. Jak už zaznělo, socha je v majetku Prahy 6. "Odpověď do Ruska ještě není," sdělil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Nicméně resort s oficiální odpovědí počítá, hodlá ji dokončit a odeslat koncem tohoto nebo v příštím týdnu.
Podle informací Aktuálně.cz zvažují Metnarovi lidé, zda pouze fakticky sdělí Šojguovi, že vzhledem k vlastnictví sochy nemohou být ve věci nápomocni, nebo zda se naopak resort nabídne coby mediátor jednání o dalším osudu sochy mezi ruskou stranou a radnicí Prahy 6.
