Praha - Bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová by mohla do vězení nastoupit už do konce října. V plzeňské věznici na Borech si má na základě rozhodnutí soudu odpykat šest let za justiční vraždu Milady Horákové.
"Po dohodě s vedoucí naší trestní kanceláře dáváme paní Polednové nástup trestu do 31. října, aby měla dostatek času vyřídit si všechny náležitosti. Trest by si měla odpykat ve věznici s dozorem Plzeň-Bory," řekl Právu soudce pražského městského soudu Petr Braun, který má případ na starosti.
Čtěte více: Je konec, za zločiny komunismu už nebude nikdo odsouzen
Soudce však také sdělil, že příliš nevěří tomu, že by Polednová do vězení skutečně šla. Může totiž požádat o odklad výkonu trestu ze zdravotních důvodů.
Kdo byla Milada Horáková
Právnička a demokratická politička Milada Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna.
Po válce byla zvolena za národní socialisty do parlamentu. V roce 1948, po převratu, odešla z politického života.
Jen o dva roky později byla odsouzena k trestu smrti. Podle obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu a nepřátelským agentům předávala důležité informace.
Kromě ní bylo odsouzeno dalších dvanáct lidí, z toho tři k trestu smrti.
Aspoň se o mě nemusí starat
Její právník nicméně takovou informaci nepotvrdil. "Až nám přijde rozsudek, tak se rozhodneme," řekl Aktuálně.cz Vladimír Kovář. "Já bych jí samozřejmě odklad doporučil, ale sama jste slyšela, co říkala u soudu," dodal obhájce.
Polednová předtím, než Vrchní soud vynesl rozsudek, řekla, že by do vězení nastoupila. "Je jedno, kde umřu. Aspoň se o mě nebude muset nikdo starat," sdělila.
Milost? Ne, řekl prezident
Po rozsudku nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala pro prokurátorku žádost o milost. Prezident Václav Klaus ji ale zamítl.
"Vidím - podobně jako nejvyšší státní zástupkyně - problematičnost trestu pro paní Ludmilu Brožovou-Polednovou," napsal ve zdůvodnění.
"I já cítím, že je trest několikaletého vězení pro člověka, který dosáhl téměř osmdesáti sedmi let svého věku, velmi sporný. Nemyslím si však, že je v tomto případě institut prezidentské milosti tím správným instrumentem, který by měl rozřešit rozpor mezi vinou na straně jedné a účelností a účinností trestu pro člověka tohoto věku a s takovým časovým odstupem na straně druhé," vysvětlil.
