Praha - Bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová byla zřejmě poslední, kdo se kvůli politickým monstrprocesům z padesátých let ocitl před soudem.
"Na devadesát devět procent tomu tak skutečně je. V současnosti žádný návrh na podání obžaloby nechystáme," řekl Aktuálně.cz mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb.
Padesátá léta přitom pamatují několik desítek "řezníků". Přesto se k soudu ze soudců nebo prokurátorů dostali podle Srby pouze tři aktéři. Kromě Ludmily Brožové-Polednové to byl prokurátor Karel Vaš, "proslulý" z procesu s Heliodorem Píkou a také babický soudce - Pavel Vítek.
A proč jen tři, když bylo viníků mnohem víc?
"Když se to začalo dělat, tak už byli skoro všichni staří nebo zemřeli," říká Srb.
Čtěte více: Prokurátorka Horákové dostala šest let vězení
Historik Petr Koura si to vysvětluje celkovou náladou ve společnosti. "Ve společnosti chyběla vůle srovnávat se s minulostí," řekl.
Upozorňuje také na to, že samotní soudci a prokurátoři byli spíše na okraji zájmu. "Ta pozornost se zaměřovala hlavně na vyšetřovatele a bachaře," míní.
Vražda Píky - promlčena
Komunistický prokurátor Karel Vaš se zasadil o vynesení trestu smrti nad československým válečným hrdinou generálem Píkou. Před šesti lety ale odešel od pražského vrchního soudu bez trestu, neboť podle jeho verdiktu byl trestný čin promlčen.
Žalobci Vaše vinili z toho, že při vyšetřování vědomě vložil do spisu falzifikáty, které měly Píku usvědčit ze spolupráce s britskou zpravodajskou službou. K tomu se ostatně přiklonil i pražský vrchní soud. Přesto se rozhodl, že stíhání zastaví. Čin byl promlčen.
Justiční vražda se stala v roce 1949, většina aktérů je dnes po smrti.
Spousta historiků je dodnes přesvědčena, že komunisté Píku nepopravili za velezradu, ale kvůli tomu, že jako šéf československé vojenské mise v Moskvě znal desítky sovětských koncentračních táborů. Věděl tudíž o nelidských poměrech, hladu a krutém zacházení, které tam panovaly.
Historik Petr Koura upozorňuje ještě na jednu důležitou věc. Za justiční vraždou byla širší znalost sovětského vojenského prostředí.
"Píka za dobu svého pobytu v SSSR poznal, jak Rudá armáda a celý sovětský systém funguje, a mohl tak podat cenné informace druhé straně v době studeno-válečného konfliktu - proto musel zemřít, aby tyto informace nemohl po případném útěku na Západ poskytnout. Svou roli mohla sehrát i osobní msta ze strany některých komunistů, které Píka v Moskvě opakovaně kritizoval," myslí si Koura.
Babický monstrproces
Na lavici obžalovaných se měl posadit také Pavel Vítek, neblaze proslulý jako soudce v případu Babice.
"Případ se dostal až k soudu, ale když mělo dojít na hlavní přelíčení, tak mezitím Vítek zemřel," vysvětluje Srb.
Babický monstrproces označují historici za předěl. Procesy byly totiž tehdy poprvé vedeny proti uměle vytvořeným skupinám lidí - cílem bylo zastrašit především antikomunisty, katolíky i sedláky.
A o co v případu šlo? V babické škole byli zavražděni tři komunističtí funkcionáři, jeden komunista útok přežil. Během jednoho dne byli dopadeni údajní vrahové a už deset dní po události začal v Jihlavě proces se čtrnácti obžalovanými.
"Obdobně se chovali třeba na konci války nacisté při zásazích proti partyzánům," vysvětluje rychlost "dopadení" Koura.
Doteď není úplně jasné, jak a proč k vraždám došlo. Historici dodnes diskutují, zda zabíjení Státní bezpečnost dopředu naplánovala nebo je jenom využila, aby mohla soudit antikomunisty.
Historik Petr Koura se přiklání k tomu, že šlo nejspíše o provokaci.
"Podle mého názoru byl případ s největší pravděpodobností vyprovokován samotnou StB," říká.
Dvakrát mistry světa a pak... lágr
Předmětem politického boje byli i někteří českoslovenští hokejoví reprezentanti, kteří po druhé světové válce dvakrát vybojovali titul mistrů světa. Proces s protistátní skupinou Modrý a spol. udělal z řady z nich špiony a protizrádce, kteří následně strávili dlouhá léta v komunistických lágrech.
Čtěte více: Kdo má být na řadě po Polednové? Moučka, míní historik
Nikdo ze soudců z tohoto procesu se však na "trestnou lavici" u soudu nedostal.
Podobně tomu bylo i v případě tragédie v Koubalově Lhotě, kdy byli tři rolníci za vraždu komunisty odsouzeni ve zrychleném procesu k trestu smrti. Ze soudců nikdo potrestán nebyl.
Nikdy není pozdě odsoudit zločin
Podle historika Tomáše Bursíka je na trestání komunistických zločinů už trochu pozdě. Nicméně na poukázání viny nikoliv.
"Na trestání v soudním zřízení je již trochu pozdě. Nicméně se domnívám, že pro českou společnost a příští generace není příliš pozdě na to říci, že zde byly páchány zločiny ve jménu komunistické ideologie," řekl Aktuálně.cz před časem Bursík.
