"Podání bylo vyhodnoceno tak, že o podezření ze spáchání zločinu sabotáže se v daném případě jednat nemůže. S ohledem na oznamovatelem tvrzené skutečnosti však bylo podání postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6, a to ve vztahu k přečinu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu," sdělil České televizi státní zástupce Marek Bodlák.
Podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře považuje Pražský hrad rozhodnutí státních zástupců za chybné a využije všechny opravné prostředky, citovala ho ve středu večer Česká televize.
Právní zástupce Hradu Marek Nespala řekl, že "tento únik informací z Vrchního státního zastupitelství není zcela přesný". Doplnil, že ve věci doposud není zproštěn mlčenlivosti. "Jakmile věc projednám s klientem a zprostí-li mne mlčenlivosti, poskytnu vyjádření. Věc samozřejmě pokračuje dál," napsal.
Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) i předseda klubu Senátor 21 a Pirátů Václav Láska sdělili, že rozhodnutí očekávali. Podle Lásky rozhodli žalobci tak, jak očekávali všichni soudní lidé "vyjma advokáta Nespaly, který je placen za to, aby si myslel něco jiného".
"Už to, že prezident nazval možnou sabotáží zájem ústavních činitelů a veřejnosti o jeho zdravotní stav v souvislosti s výkonem prezidentského úřadu, mi připadlo dětinské. A pokud žijeme ve svobodné zemi, tak jsem ani jiný verdikt neočekával," uvedl senátor Horník.
Podle lékařů nebyl Zeman schopný pracovat
Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice. Podle zprávy lékařů, kterou od nemocnice později obdržel a zveřejnil Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři.
Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už dříve uvedl, že od samého počátku šlo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta. "V konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měl zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů, a dokonce i akademické obce," napsal mluvčí. Nespala tehdy nechtěl komentovat, zda podnět zmiňuje někoho konkrétního.
Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil řekl, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na něž má nárok.
Instituce odmítají říct, zda podnět míří na konkrétní lidi
Podnět k prověření možné sabotáže podal Zeman na konci června ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), který následně uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zástupci. Nejvyšší státní zastupitelství poté v červenci podnět postoupilo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.
Ministerstvo ani obě státní zastupitelství nevyhověly žádosti ČTK podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zda Zemanův podnět směřuje na konkrétní lidi a případně na které. Zatímco ministerstvo vzkázalo, že věc je v gesci státních zastupitelství, obě další zmíněné instituce žádost odmítly.
Argumentovaly tím, že informace nelze poskytnout, protože se vztahují k činnosti orgánů v trestním řízení - tedy k prověřování prezidentova podnětu. "Poskytnutí informace neodůvodňuje ani skutečnost, že se předmětná informace dotýká osob veřejně činných," napsal náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík.
Sabotáž spáchá podle trestního zákoníku mimo jiné ten, kdo maří nebo ztěžuje plnění důležitého orgánu veřejné moci, a to zneužitím svého postavení v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost Česka. Trestná je i příprava takového činu. V základní sazbě za něj lze uložit tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za padělání lékařské zprávy hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti.
