Plán selhává: Akutních lůžek sice ubývá, místa pro nemohoucí seniory je ale nenahrazují

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
Aktualizováno 18. 1. 2016 20:13
Plán ministerstva zdravotnictví, podle kterého se má část akutních lůžek postupně přeměnit na lůžka pro následnou péči, selhává. Akutní lůžka sice ze špitálů mizí, ale ošetřovatelská lůžka je nenahrazují. O tom, že populace stárne a místa pro seniory budou muset přibývat, přitom mluví vedení resortu zdravotnictví dlouhá léta. Třeba současný ministr loni řekl, že chce zřídit komisi, která bude na transformaci nemocničních lůžek dohlížet. Dnes ale tvrdí, že žádná komise plánovaná není. Podle odborníků ani dost nespolupracuje s dalším resortem, který by měla péče o nemohoucí seniory trápit - s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Praha - O co se sníží počet lůžek v obyčejných nemocnicích, o to by měly nabobtnat léčebny dlouhodobě nemocných pro seniory. Starých a nemohoucích lidí totiž přibývá. Ministerstvo zdravotnictví, stejně jako největší pojišťovna v zemi, proto podporovalo rušení akutních lůžek.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček dokonce loni řekl, že sestaví komisi, která bude na redukci nemocničních lůžek dohlížet. Mluvit měla také do vzniku nových postelí. Zasedat v ní měli zástupci ministerstva, krajů, pojišťoven a nemocnic.

Jenomže plán nakonec selhal, komise nevznikla. „Žádná komise neexistuje a ani není plánovaná,“ říká dnes ministr Němeček. Přitom jak ukazují výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny, lůžka v nemocnicích se skutečně nepřeskupují.

Česko bez koncepce

Třeba podle výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2013 zmizelo ze špitálů 2 571 akutních lůžek, počet lůžek následné péče se ale téměř nezměnil – vzrostl jen o 189.

O rok později byla situace ještě horší. Nemocnice zrušily 235 postelí ze 47 tisíc, lůžko následné péče ale nevzniklo ani jedno. „Došlo naopak k celkovému poklesu o 35 lůžek,“ uvádí výroční zpráva největší pojišťovny v zemi.

„A stejné to bylo i v loňském roce. Zaznamenali jsme jediný pozitivní případ v celé republice, kdy jedna nemocnice ve Frýdlantu převedla svá zrušená lůžka interny na následnou péči,“ říká Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. K podobnému kroku sáhla ještě i nedaleká nemocnice v Semilech, kde se má na lůžka následné péče překlopit 20 z 31 zrušených postelí interny.

„To je ale všechno. Česku chybí jakákoliv koncepce, děje se to nahodile a živelně,“ zhodnotil situaci ve špitálech Fiala.

Nemocnice se do změny nehrnou

Přitom potřeba zřizovat akutní lůžka v nemocnicích se snižuje - moderní medicína už dokáže řadu zákroků vyřešit během jedné návštěvy pacienta v ambulanci. Počet dní strávených na nemocničním lůžku se tak jen za posledních pět let snížil podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky z původních 7,2 dnů na 6,8.

Naopak lůžka následné péče jsou stále žádanější. „Populace stárne. Navíc přibývá i pacientů s demencí, Alzheimerovou nemocí a dalšími postiženími, pro které jsou tato lůžka potřeba,“ podotýká hejtman Kraje Vysočina a současně předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Běhounek.

Nemocnice přesto podle něj transformaci lůžkové péče odkládají. Důvod je jednoduchý: lůžka pro následnou dlouhodobou péči jsou málo placená. Problém je také s proplácením péče o pacienty, kteří v „eldéenkách“ zakotví déle než na tři měsíce. Podle zdravotních pojišťoven je v takových případech zřejmé, že víc než zdravotní problém lidi na posteli drží to, že rodina nesehnala pro nemohoucího seniora ošetřovatele nebo místo v domově důchodců.

Jen 8 tisíc lůžek na 170 tisíc potřebných

„Ministerstvo zdravotnictví spolu s resortem práce a sociálních věcí by proto měly už konečně definovat následnou dlouhodobou péči a vyřešit její financování. Doposud ministerstva příslušnou materii nevydala, takže se s tím obtížně pracuje,“ říká Běhounek.

Resort práce a sociálních věcí už podle svého mluvčího Petra Habáně základní koncepci sestavil. „Je ale pravda, že diskuse ještě naplno neběží,“ přiznal Habáň. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka byl prozatím jen sestaven pracovní tým.

V Česku potřebuje nyní ošetřovatelskou péči na lůžku následné péče kolem 170 tisíc lidí, další budou postupně přibývat. Během čtyřiceti let se počet osmdesátiletých seniorů zvýší podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí až čtyřnásobně. V nemocnicích je ale podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky jen necelých osm tisíc lůžek následné péče.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Britská vláda dává poslancům tři dny na přijetí zákona o brexitu

Za tři dny plánuje britská vláda v dolní komoře parlamentu prosadit prováděcí zákon k dohodě o brexitu. V pondělí to potvrdil Jacob Rees-Mogg, který za kabinet premiéra Borise Johnsona dojednává agendu Dolní sněmovny. Poprvé prý budou o návrhu zákona poslanci hlasovat v úterý, do pátku jej mají předat horní komoře parlamentu.Přijetí zákona je nutnou podmínkou pro ratifikaci dohody o podmínkách britského odchodu z EU. Opatření musí mimo jiné vysvětlit, jak bude Británie splácet unii dojednané vyrovnání finančních závazků, nebo jak bude fungovat mechanismus pro zachování volného režimu na irské hranici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Praha vypsala nový tendr na novoroční videomapping. Nabídla, že zajistí bezpečnost

Pražský magistrát vypsal nové výběrové řízení na organizátora promítání na budovy, které by mělo nahradit novoroční ohňostroj. Do prvního výběrového řízení se přihlásil jen jeden zájemce, který nesplnil podmínky. Oproti prvnímu tendru magistrát odstranil z podmínek povinnost zajistit bezpečnost akce, kterou si vezme na starost město. "Zakázku jsme zjednodušili a očekáváme, že se do ní přihlásí více uchazečů," uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman. Maximální částka, kterou je město ochotné za atrakci zaplatit, zůstala dva miliony korun. Zájemci mohou nabídky podávat do 6. listopadu, ihned poté by měla zasednout výběrová komise a pokud někdo uspěje, smlouva by podle mluvčího měla být uzavřena v polovině listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy