Češi žijí déle, musíme změnit zdravotní péči o seniory, vyzvali lékaři

Marek Miller
12. 1. 2016 10:24
Česká republika musí vynaložit více peněz na to, aby se senioři mohli vracet z nemocnic do domácího prostředí a neocitali se v léčebnách dlouhodobě nemocných. Podle geriatrů chybí systému takzvané následné a dlouhodobé péče peníze i personál. Změny ve financování jsou nutné k tomu, aby se víc seniorů mohlo vrátit po nemoci do domácího prostředí. Lékaři kritizují ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí za nedostatečnou spolupráci na řešení problému s financováním.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Česká republika musí vynaložit více peněz na to, aby se senioři mohli vracet z nemocnic do domácího prostředí a neocitali se v léčebnách dlouhodobě nemocných. S prohlášením vystoupili lékaři v úterý na tiskové konferenci v Praze.

Podle lékařů chybí systému, který seniorům slouží k rekonvalescenci po akutních stavech - takzvaná následná a dlouhodobá péče – peníze a zdravotnický personál.

"Optimální situaci představuje model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici - a po rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení následné péče - vrací opět do domácího prostředí," říká primář Geriatrického centra pardubické nemocnice Ivo Bureš. Když se naopak po vyléčení "ocitá v léčebnách dlouhodobě nemocných, většinou již trvale, je to nevýhodné jak pro samotného pacienta, tak i pro systém zdravotní péče," dodává.

Změny ve zdravotní péči o seniory se podle lékařů musí zaměřit hlavně na problém, který je pro české zdravotnictví typický: z mnoha seniorů, kteří by se měli zotavit po překonání akutního stavu nemoci, se nakonec během následné péče stanou dlouhodobí ležící pacienti. V zařízeních, kterým chybí peníze i personál, se jejich zdravotní stav zhorší, bez vyhlídky na návrat do domácího prostředí. Řešení této otázky bude v budoucnosti naléhavější s tím, jak bude česká populace stárnout. Počet lidí ve věku 80 a více let se do roku 2030 téměř zdvojnásobí na 691 tisíc. Zatímco před pěti lety těchto lidí bylo v populaci 3,6 procenta, za pět let jejich podíl bude už 6.6 procenta.

Podfinancování následné a dlouhodobé péče také podle lékařů souvisí se špatným nastavením krytí od pojišťoven. Zatímco například akutní lůžka jsou plně hrazena pojišťovnami, v případě lůžek pro rekonvalescenci tomu už tak není. Také rozdíl v nákladech na tzv. hotelové služby, které zahrnují například prádlo, jídlo a úklid, je podle lékařů "neodůvodnitelný": 2100 korun u akutní péče, v porovnání s 570 korunami u péče následné.

Podle profesora Petra Fialy, místopředsedy Asociace českých a slovenských nemocnic, by se Česko například mohlo inspirovat příkladem Německa, kde zavedli dodatečnou složku sociálního pojištění – pojištění ošetřovatelské. K zavedení tohoto pojištění by mohla být vyčleněna část prostředků ze "zdravotního" a část prostředků ze "sociálního" pojištění. Podle Fialy by to v Česku mělo být alespoň 40 miliard korun ročně, z toho asi dvě třetiny na lůžkovou péči a třetina prostředků na zdravotnické pracovníky v terénu.

Fiala řekl, že ministerstva zdravotnictví a práce na řešení problému nespolupracují. Podle něj se ministerstvo práce a sociálních věcí nechce podílet na úhradě zdravotní péče ani v sociálních zařízeních ani ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny se zase brání některým úhradám argumentem, že na akutních lůžkách a na lůžkách následné péče je mnoho "sociálních" pacientů.

"V posledních letech se v České republice diskutuje o nutnosti transformace zdravotnictví, redukci akutních lůžek a vytvoření lůžek následné péče. Největší problém však spočívá v tom, že se hovoří o lůžkách následné péče jako o levných lůžkách. Potřeba diferenciace a specializace, která by vedla ke kvalitní rehabilitační a ošetřovatelské péči pro chronicky nemocné, není respektována," říká koordinátorka iniciativy, MUDr. Marta Šimůnková.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Francouz Noël zopakoval ve Wengenu loňský triumf ve slalomu

Francouzský lyžař Clément Noël obhájil ve Wengenu loňské vítězství ve slalomu. Na trati, na níž v minulé sezoně zaznamenal premiérový úspěch ve Světovém poháru, dnes vedl už po prvním kole a nakonec vybojoval pátý triumf v kariéře. Vedoucího muže průběžného pořadí SP i disciplíny Henrika Kristoffersena z Norska porazil o čtyři desetiny sekundy.

Jediný český reprezentant ve startovní listině Jan Zabystřan nedokončil úvodní kolo a další body do hodnocení SP nepřidal.

Dvaadvacetiletý Noël vyrazil do závodu s číslem jedna a v 1. kole se jeho času nikdo ze soupeřů nedokázal přiblížit. Před Kristoffersenem měl náskok 67 setin a ve finálové jízdě si v houstnoucím sněžení druhé vítězství v sezoně pohlídal. Na třetí místo se posunul Rus Alexandr Chorošilov.

Kristoffersen se díky druhému místu vrátil do čela celkového hodnocení SP. Před Francouzem Alexisem Pinturaultem, jenž dnes druhé kolo nedokončil, vede o 78 bodů. V hodnocení slalomu má náskok 62 bodů před Noëlem, který v pořadí přeskočil dnes pátého Švýcara Daniela Yuleho, vítěze posledních dvou závodů z Adelbodenu a Madonny di Campiglio.

Zdroj: ČTK
Další zprávy