Praha - O co se sníží počet lůžek v obyčejných nemocnicích, o to by měly nabobtnat léčebny dlouhodobě nemocných pro seniory. Starých a nemohoucích lidí totiž přibývá. Ministerstvo zdravotnictví, stejně jako největší pojišťovna v zemi, proto podporovalo rušení akutních lůžek.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček dokonce loni řekl, že sestaví komisi, která bude na redukci nemocničních lůžek dohlížet. Mluvit měla také do vzniku nových postelí. Zasedat v ní měli zástupci ministerstva, krajů, pojišťoven a nemocnic.
Jenomže plán nakonec selhal, komise nevznikla. „Žádná komise neexistuje a ani není plánovaná,“ říká dnes ministr Němeček. Přitom jak ukazují výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny, lůžka v nemocnicích se skutečně nepřeskupují.
Česko bez koncepce
Třeba podle výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2013 zmizelo ze špitálů 2 571 akutních lůžek, počet lůžek následné péče se ale téměř nezměnil – vzrostl jen o 189.
O rok později byla situace ještě horší. Nemocnice zrušily 235 postelí ze 47 tisíc, lůžko následné péče ale nevzniklo ani jedno. „Došlo naopak k celkovému poklesu o 35 lůžek,“ uvádí výroční zpráva největší pojišťovny v zemi.
„A stejné to bylo i v loňském roce. Zaznamenali jsme jediný pozitivní případ v celé republice, kdy jedna nemocnice ve Frýdlantu převedla svá zrušená lůžka interny na následnou péči,“ říká Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. K podobnému kroku sáhla ještě i nedaleká nemocnice v Semilech, kde se má na lůžka následné péče překlopit 20 z 31 zrušených postelí interny.
„To je ale všechno. Česku chybí jakákoliv koncepce, děje se to nahodile a živelně,“ zhodnotil situaci ve špitálech Fiala.
Nemocnice se do změny nehrnou
Přitom potřeba zřizovat akutní lůžka v nemocnicích se snižuje - moderní medicína už dokáže řadu zákroků vyřešit během jedné návštěvy pacienta v ambulanci. Počet dní strávených na nemocničním lůžku se tak jen za posledních pět let snížil podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky z původních 7,2 dnů na 6,8.
Naopak lůžka následné péče jsou stále žádanější. „Populace stárne. Navíc přibývá i pacientů s demencí, Alzheimerovou nemocí a dalšími postiženími, pro které jsou tato lůžka potřeba,“ podotýká hejtman Kraje Vysočina a současně předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Běhounek.
Nemocnice přesto podle něj transformaci lůžkové péče odkládají. Důvod je jednoduchý: lůžka pro následnou dlouhodobou péči jsou málo placená. Problém je také s proplácením péče o pacienty, kteří v „eldéenkách“ zakotví déle než na tři měsíce. Podle zdravotních pojišťoven je v takových případech zřejmé, že víc než zdravotní problém lidi na posteli drží to, že rodina nesehnala pro nemohoucího seniora ošetřovatele nebo místo v domově důchodců.
Jen 8 tisíc lůžek na 170 tisíc potřebných
„Ministerstvo zdravotnictví spolu s resortem práce a sociálních věcí by proto měly už konečně definovat následnou dlouhodobou péči a vyřešit její financování. Doposud ministerstva příslušnou materii nevydala, takže se s tím obtížně pracuje,“ říká Běhounek.
Resort práce a sociálních věcí už podle svého mluvčího Petra Habáně základní koncepci sestavil. „Je ale pravda, že diskuse ještě naplno neběží,“ přiznal Habáň. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka byl prozatím jen sestaven pracovní tým.
V Česku potřebuje nyní ošetřovatelskou péči na lůžku následné péče kolem 170 tisíc lidí, další budou postupně přibývat. Během čtyřiceti let se počet osmdesátiletých seniorů zvýší podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí až čtyřnásobně. V nemocnicích je ale podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky jen necelých osm tisíc lůžek následné péče.
